Husův sbor (Olomouc)

Husův sbor
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecOlomouc
Souřadnice
Základní informace
CírkevCírkev československá husitská
Současný majitelNáboženská obec Církve československé husitské v Olomouci
Architektonický popis
ArchitektHubert Aust
Stavební slohneoklasicismus
Výstavba1925-1926
Další informace
AdresaOlomouc, ČeskoČesko Česko
UliceU Husova sboru
Kód památky25602/8-2959 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Husův sbor je kostel Církve československé husitské v Olomouci. Nachází se na severozápadním okraji historického jádra (katastrální území Nová Ulice). Jde o trojlodní baziliku postavenou v neoklasicistickém slohu s výrazným čelním prvkem vstupního schodiště, mohutného sloupoví a střešní kupole. Je zapsána na seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.[1]

Historie

Náboženská obec Církve československé v Olomouci byla ustavena roce v 1923 a zahájila přípravy na výstavbu vlastního bohoslužebného chrámu. Byl zakoupen pozemek za severními hradbami na břehu Mlýnského potoka. [2]

Sbor projektoval v letech 1924–1925 architekt Hubert Aust a postavil jej mezi roky 1925–1926 František Petřík (základní kámen byl položen 6. července 1925 při výročí Husovy smrti). Se stavbou pomáhali lidé z širokého okolí finančními dary i vlastní prací. V roce 1938 bylo místo přednáškového sálu v suterénu Hubertem Austem vyprojektováno kolumbárium, které poté od září 1940 do dubna 1942 pod Husovým sborem postavil Jan Komrska z Olomouce-Lazců.[3] V roce 1955 bylo ještě rozšířeno.[4]

Popis

Hlavní prostora modlitebny se nachází ve zvýšeném přízemí. Přístupná je monumentálním schodištěm se šesti sloupy s hlavicemi. Celý chrám je završen kopulovou neckovitou střechou s lucernou a věžičkou. V zadní části kostela je věž zakončená kalichem, umístěná asymetricky k hmotě chrámu. Byla vyprojektována dodatečně na podnět Karla Farského. Pod kostelem se nachází kolumbárium, přestavěné z původního přednáškového sálu. [2]

Hlavní střední loď má výšku 15 m a délku 30 m, boční lodě měří na výšku 9,75 m. V kněžišti polokruhového půdorysu je na zdi s vysokým táflováním upevněn masivní dřevěný Krucifix. V popředí je oltářní menza, dřevěný stůl byl zhotoven v roce 1932 podle návrhu H. Austa.[4] Nalevo je umístěna křtitelnice z červeného mramoru. Strop chrámového prostoru je zaklenut valeně a rozčleněn na výrazné reliéfní čtvercové kazety. U vstupní části je na sloupech položena kruchta s varhanami.

Součástí budovy jsou kromě modlitebny další prostory určené k zajištění provozu sboru, umístěné v přístavcích severního a západního bloku budovy: kanceláře farního úřadu, zasedací místnost, klubovna, dílna, skladiště a sociální zařízení. Personál sboru má možnost užívat čtyři bytové jednotky.[2]

Kapacita sálu je cca 200 míst. Konají se zde příležitostně i koncerty a kulturní vystoupení.

Kolumbárium

Kolumbárium je umístěno pod kostelem a je ve stejném architektonickém stylu jako kostel. Urny s popelem jsou ve stěnách z červeného mramoru a jsou za deskami ze slovenského travertinu. Socha Krista je zmenšeným odlitkem sochy vytvořené v roce 1908 Františkem Bílkem.[4]

Některé z osobností uložených v kolumbáriu:

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Husův sbor - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-03-11]. Dostupné online. 
  2. a b c Sbor | Husův sbor v Olomouci [online]. [cit. 2024-03-11]. Dostupné online. 
  3. KAŇÁK, Bohdan. Olomouc: Husův sbor. Velehrad: Historická společnost Starý Velehrad, 2007. ISBN 978-80-86157-22-1. S. 25–27. 
  4. a b c SAMEK, Bohumil; DOLEJŠÍ, Kateřina. Umělecké památky Moravy a Slezska. Praha: Academia, 2021. ISBN 978-80-200-3122-8. S. 379–380. 

Literatura

  • KAŇÁK, Bohdan. Olomouc: Husův sbor. Velehrad: Historická společnost Starý Velehrad, 2007. 40 s. ISBN 978-80-86157-22-1. 
  • POJSL, M.; LONDIN, V. Dvanáct století naší architektury. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2003. 208 s. ISBN 80-7182-163-2. S. 182–183. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Husuv sbor in Olomouc.jpg
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 2.5
Husův sbor v Olomouci
Husův sbor v Olomouci.jpg
Autor: Richterek, Licence: CC BY-SA 4.0
Husův sbor při Noci kostelů v roce 2016
Husuv sbor in Olomouc 2.jpg
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 2.5
Husův sbor v Olomouci
Oltář Husova sboru v Olomouci.jpg
Autor: Lukáš Richterek, Licence: CC BY-SA 3.0
Oltář Husova sboru v Olomouci
Husuv sbor ol interier.jpg
Autor: Lukáš Richterek, Licence: CC BY-SA 3.0
Husův sbor v Olomouci: interiér