Husův sbor (Turnov)
| Husův sbor | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Liberecký |
| Okres | Semily |
| Obec | Turnov |
| Souřadnice | 50°35′31,54″ s. š., 15°9′45,33″ v. d. |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Husův sbor v Turnově | |
| Základní informace | |
| Církev | československá husitská |
| Diecéze | královéhradecká |
| Vikariát | liberecký |
| Farnost | Náboženská obec Turnov |
| Současný majitel | Náboženská obec Církve československé husitské v Turnově |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Vladimír Krýš |
| Stavební sloh | funkcionalismus |
| Typ stavby | kostel |
| Výstavba | 1937–1939 |
| Další informace | |
| Adresa | Koněvova 665 Turnov |
| Ulice | Žižkova, Koněvova |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Husův sbor v Turnově je sbor (kostel) Církve československé husitské. Postaven byl v letech 1937–1939.
Vznik sboru
Nově založená náboženská obec Církve československé v Turnově se scházela mezi lety 1920–1924 v katolickém kostele Narození Panny Marie, poté zakoupila vilu Helenu (č. p. 665), v níž zřídila modlitebnu a v níž se také scházela diecézní rada východočeské diecéze Církve československé (v Turnově tehdy působil G. A. Procházka, tehdejší východočeský biskup). V roce 1925 bylo rozhodnuto o přístavbě chrámové lodi s věží ke stávajícímu objektu. Další posun k realizaci přišel ovšem až v roce 1934, kdy vznikl přípravný výbor. Ten vybral návrh architekta Vladimíra Krýše. Základní kámen byl položen v září 1937 a kostel byl slavnostně otevřen v červenci 1939.[1] Od té doby nepřetržitě slouží potřebám místní náboženské obce.
Popis stavby
Turnovský Husův sbor, nacházející se na nároží ulic Žižkovy a Koněvovy, byl postaven poměrně raritním způsobem – k původní vile Helena je přistavěna funkcionalistická chrámová loď s věží a vše je propojeno v jeden celek.[2] Chrámová loď obdélníkového půdorysu je přistavěna v ose vily, přičemž má speciální střechu tvaru lomeného oblouku s lamelovou konstrukcí, která se pohledově uplatňuje a tvoří zároveň strop. K lodi je směrem do ulice přistavěna předsíň s plochostropým podloubím, na kterou nasedá ustupující část s kůrem, která v centrální části vrcholí hranatou věží. Aby byl dodržen přísně geometrický ráz průčelí, je oblouková střecha lodi při pohledu zpředu (z ulice) kryta zubatým cimbuřím. Stěny interiéru slouží jako kolumbárium. [3]
Sbor patří mezi nejvýznamnější díla architekta Krýše a je hodnotnou ukázkou moderní architektury. Nabízí se srovnání se semilským sborem Dr. Karla Farského, jenž má stejnou konstrukci střechy, působí ovšem ve srovnání s turnovským sborem expresivnějším dojmem.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Husův sbor - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-12-30]. Dostupné online.
- ↑ Turnov. CCSHHK [online]. [cit. 2022-12-30]. Dostupné online.
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Sbory Církve československé husitské – architektonické dědictví regionů. 1. vyd. Praha: CČSH, 2018. S. 285.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Husův sbor na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic