Husa indická
Husa indická | |
---|---|
Husa indická | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | vrubozobí (Anseriformes) |
Čeleď | kachnovití (Anatidae) |
Rod | husa (Anser) |
Binomické jméno | |
Anser indicus (Latham, 1790) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Husa indická (Anser indicus) nebo husa tibetská je velký vrubozobý pták z čeledi kachnovití.
Popis
Nezaměnitelná, 70 - 80 cm velká husa s rozpětím křídel kolem 150 cm. Má světle šedé tělo s černými konci křídel, tmavou skvrnou na bocích, černým pruhem na vrchní straně hrdla, bílou hlavou s dvěma příčnými černými proužky v týle a jasně oranžovým zobákem a končetinami. Samec i samice jsou zbarveny stejně, mladí ptáci se podobají dospělcům, ale postrádají charakteristické černé proužky v týle.
Jedná se o nejvýše létajícího ptáka na světě (alespoň z hlediska pravidelnosti přeletů). Při každoročních cestách mezi letními a zimními destinacemi překonává Himálaje a při jejich přeletu dosahuje výšek přes 8000 m n. m. Jeden exemplář byl dokonce pozorován při přeletu hory Makalu o výšce 8463 metrů nad mořskou hladinou. Tyto výkony husám indickým umožňuje jejich krevní hemoglobin, schopný vázat posdstatně víc kyslíku než hemoglobin většiny ostatních živočichů.[2]
Rozšíření
Rozmnožuje se ve střední Asii v blízkosti velkých horských jezer.[3] Populace je odhadována na 52 - 60 000 jedinců, kteří žijí na ploše větší jak 10 000 000 km².[4] [5] Na zimu migruje v početných hejnech do jižní a jihovýchodní Asie, především do Indie, Myanmaru a na území severního Pákistánu.
V mnoha evropských státech včetně Česka se po celý rok občas vyskytují na větších jezerech, rybnících a mokřinách jednotlivé kusy, případně i malá hejnka, která ulétla z chovů. Introdukována byla do jižního Švédska a Kanady.
Ekologie
Stejně jako ostatní druhy hus se živí okusem zelených částí rostlin. Jejímu přirozenými predátory jsou především lišky a orli. Hnízdí v početných hejnech, která mohou obsahovat i několik stovek jedinců. Klade 4 až 8 bílých vajec, na kterých sedí průměrně 28 až 30 dní.
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Bar-headed Goose na anglické Wikipedii a Gęś tybetańska na polské Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ https://www.stoplusjednicka.cz/kdo-netrpi-zavratemi-nejlepsi-zvireci-horolezci
- ↑ BBC: Anser indicus. www.bbc.co.uk [online]. [cit. 2011-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-12.
- ↑ IUCN: Anser indicus
- ↑ Birdlife: Anser indicus. www.birdlife.org [online]. [cit. 2011-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-30.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu husa indická na Wikimedia Commons
- Všeobecné informace o druhu
- Biolib
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: J.M.Garg, Licence: CC BY-SA 3.0
Bar-headed Goose (Anser indicus) at Keoladeo National Park, Bharatpur, Rajasthan, India.
Autor: , Licence: CC BY-SA 4.0
Egg of bar-headed goose Collection of Jacques Perrin de Brichambaut.
Autor:
|
Description: The Anserinae is a subfamily in the waterfowl family Anatidae. It includes the swans and true geese. As shown (Anser indictus)