Husa indická

Jak číst taxoboxHusa indická
alternativní popis obrázku chybí
Husa indická
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádvrubozobí (Anseriformes)
Čeleďkachnovití (Anatidae)
Rodhusa (Anser)
Binomické jméno
Anser indicus
(Latham, 1790)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Husa indická (Anser indicus) nebo husa tibetská je velký vrubozobý pták z čeledi kachnovití.

Popis

Hejno hus indických

Nezaměnitelná, 70 - 80 cm velká husa s rozpětím křídel kolem 150 cm. Má světle šedé tělo s černými konci křídel, tmavou skvrnou na bocích, černým pruhem na vrchní straně hrdla, bílou hlavou s dvěma příčnými černými proužky v týle a jasně oranžovým zobákem a končetinami. Samec i samice jsou zbarveny stejně, mladí ptáci se podobají dospělcům, ale postrádají charakteristické černé proužky v týle.

Jedná se o nejvýše létajícího ptáka na světě (alespoň z hlediska pravidelnosti přeletů). Při každoročních cestách mezi letními a zimními destinacemi překonává Himálaje a při jejich přeletu dosahuje výšek přes 8000 m n. m. Jeden exemplář byl dokonce pozorován při přeletu hory Makalu o výšce 8463 metrů nad mořskou hladinou. Tyto výkony husám indickým umožňuje jejich krevní hemoglobin, schopný vázat posdstatně víc kyslíku než hemoglobin většiny ostatních živočichů.[2]

Anser indicus

Rozšíření

Rozmnožuje se ve střední Asii v blízkosti velkých horských jezer.[3] Populace je odhadována na 52 - 60 000 jedinců, kteří žijí na ploše větší jak 10 000 000 km².[4] [5] Na zimu migruje v početných hejnech do jižní a jihovýchodní Asie, především do Indie, Myanmaru a na území severního Pákistánu.

V mnoha evropských státech včetně Česka se po celý rok občas vyskytují na větších jezerech, rybnících a mokřinách jednotlivé kusy, případně i malá hejnka, která ulétla z chovů. Introdukována byla do jižního Švédska a Kanady.

Ekologie

Stejně jako ostatní druhy hus se živí okusem zelených částí rostlin. Jejímu přirozenými predátory jsou především lišky a orli. Hnízdí v početných hejnech, která mohou obsahovat i několik stovek jedinců. Klade 4 až 8 bílých vajec, na kterých sedí průměrně 28 až 30 dní.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Bar-headed Goose na anglické Wikipedii a Gęś tybetańska na polské Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. https://www.stoplusjednicka.cz/kdo-netrpi-zavratemi-nejlepsi-zvireci-horolezci
  3. BBC: Anser indicus. www.bbc.co.uk [online]. [cit. 2011-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-12. 
  4. IUCN: Anser indicus
  5. Birdlife: Anser indicus. www.birdlife.org [online]. [cit. 2011-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-30. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 LC cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Anser indicus MHNT.ZOO.2010.11.15.3.jpg
Autor: , Licence: CC BY-SA 4.0
Egg of bar-headed goose Collection of Jacques Perrin de Brichambaut.
Streifengans Anser indicus 4 Richard Bartz.jpg
Autor:
This picture was realized by Richard Bartz by using a Canon EF 70-300mm f/4-5.6 IS USM Lens

, Licence: CC BY-SA 2.5
Description: The Anserinae is a subfamily in the waterfowl family Anatidae. It includes the swans and true geese. As shown (Anser indictus)