Husa sněžní

Husa sněžní
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	vrubozobí (Anseriformes)
Čeleď	kachnovití (Anatidae)
Podčeleď	husy (Anserinae)
Rod	husa (Anser) Brisson, 1760
Podrod	Chen Boie, 1822
Binomické jméno
Anser caerulescens (Linné, 1758)
Mapka s rozšířením modře - hnízdiště oranžově - zimoviště
Poddruhy
A. c. caerulescens A. c. atlanticus
Synonyma
Chen caerulescens
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Husa sněžní (Anser caerulescens) je severoamerický druh husy.

Taxonomie

Systematické zařazení druhu je v současné době^[kdy?] sporné. Ačkoli bývá obvykle nově řazena do rodu Chen, někteří autoři se stále přiklánějí k původnímu řazení do rodu Anser a uvádějí ji tak pod latinským názvem Anser caerulescens. Rozlišují se dva poddruhy:

• husa sněžní pacifická (Anser/Chen caerulescens caerulescens), obývající Wrangelův ostrov, Čukotku a nejzazší sever Severní Ameriky
• husa sněžní atlantická (Anser/Chen caerulescens atlanticus), obývající severovýchodní Grónsko a přilehlé ostrovy^[2]

Popis

• Délka: 65–75 cm
• Rozpětí křídel: 133–156 cm^[3]
• Hmotnost: 2,8–4,4 kg^[2]

Husa sněžní tvoří dvě barevné formy, které se často vzájemně kříží: světlou, která je celá sněhově bílá a má pouze tmavé letky, a tmavou, u které převládá modrošedé zbarvení a bílá je jen hlava, horní část krku a konec ocasu. Zobák a nohy jsou u obou forem zbarveny do červena. Formy jsou tak odlišné, že byly v minulosti považovány za různé druhy.

Rozšíření

Hnízdí v tundrách v Grónsku, Kanadě, Aljašce a v severovýchodním cípu Sibiře. Je tažná se zimovišti v teplejších oblastech Spojených států a v Mexiku. Jako vzácný tulák se objevuje i v Evropě, velká část zde volně žijících hus sněžních má však původ v jedincích uprchlých ze zajetí. Během první poloviny 20. století byla její populace na viditelném poklesu, dnes^[kdy?] je však již opět stabilizována.

Chování

Jedná se o společenský druh, který hnízdí, táhne a přes zimu se zdržuje v hejnech. Ve věku dvou let si začínají husy sněžní hledat partnery, ale hnízdit obvykle nezačínají před dosažením věku 3 let. Samice jsou přitom vysoce filopatrické, což znamená, že se během hnízdního období pravidelně vracejí na místo, kde se samy vylíhly.

Hnízdit začíná obvykle na konci května a v průběhu několika prvních dnů v červnu, v závislosti na sněhových podmínkách. Místo pro hnízdění vybírá samice, která se následně podílí i na budování samotného hnízda. V konečném stádiu jej tvoří důlek důkladně vystlaný rostlinným materiálem a peřím. Snůška čítá 3–5 vajec, na kterých sedí samotná samice po dobu 22–25 dnů. Vejce i malá mláďata bývají oblíbenou kořistí polárních šelem, jako jsou lišky, či chaluh, rodiče však vždy své hnízdo urputně brání. Po 42–50 dnech jsou mláďata již schopna letu, ale až do období, kdy se začínají rozmnožovat, zůstávají se svými rodiči.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Snow Goose na anglické Wikipedii.

Literatura

• KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2008. ISBN 9788024222356. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu husa sněžní na Wikimedia Commons
• Galerie husa sněžní na Wikimedia Commons
• BioLib.cz – Chen caerulescens (Husa sněžní) [online]. BioLib.cz. Dostupné online. 
• Husa sněžní^{[nedostupný zdroj]} na stránkách ZOO Tábor
• Husa sněžní Archivováno 10. 9. 2011 na Wayback Machine. na stránkách ZOO Liberec