Huseníček rolní

Huseníček rolní
Huseníček rolní
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	brukvotvaré (Brassicales)
Čeleď	brukvovité (Brassicaceae)
Rod	huseníček (Arabidopsis)
Binomické jméno
Arabidopsis thaliana (L.) Heynh., 1842
Synonyma
Arabis thaliana Sisymbrium thalianum Stenophragma thalianum Huseníček chudina Chudina rolní[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), také chudina rolní, je drobná dvouděložná efemérní plevelná rostlina z čeledi brukvovitých, která se používá jako modelový organismus v molekulární genetice rostlin.^[2][3]

Rozšíření

Druh pochází z oblastí okolo Středozemního moře a je rozšířen téměř v celé Evropě (vyjma severních území Skandinávie a Ruska), na jihozápadě Sibiře, jihovýchodě Střední Asie, Kavkaze a na pobřeží Malé Asie a východní i severní Afriky. Zavlečen byl do Číny, Japonska, na jih Afriky, sever Ameriky a také do Austrálie. Je mírně teplomilná, původně stepní rostlina která v České republice roste v teplejších nižších polohách poměrně hojně, v chladnějších horských oblastech je méně častá nebo se tam vyskytuje jen přechodně.

Vyrůstá na polích, úhorech, vinicích, na skalnatých a kamenitých svazích, na náspech při okrajích cest a železničních tratích, na rumištích a místech ovlivněných lidskou činností. Vyžaduje osluněné a mírně vlhké půdy které nevysychají v jarních měsících a obsahují dostatek živin i humusu a nejsou zásadité.^[4][5][6]

Popis

Jednoletá nebo ozimá, krátkověká, jarní bylina obvykle jen s jednou, slabě modravě ojíněnou, na průřezu oblou lodyhou. Ta se někdy od báze odstále větví nebo řidčeji vyrůstají další lodyhy z paždí přízemních listů. Lodyhy dosahující výšky jen od 5 do 30 cm jsou téměř zcela lysé, pouze ve spodní části jsou porostlé odstávajícími chlupy. Řapíkaté listy, dlouhé 1 až 3 cm, rostou v přízemní růžici, mají obkopinatý tvar, na bázi se náhle zužují, jsou celokrajné nebo oddáleně zubaté a porůstají nejčastěji jednoduchými chlupy, v době květu již usychají. Nemnohé úzce eliptické nebo široce čárkovité, na vrcholu špičaté, celokrajné, střídavě vyrůstající lodyžní listy jsou k lodyze přisedlé zúženou bází.

Drobné, bílé, oboupohlavné a pravidelné čtyřčetné květy bez listenů vyrůstají na šikmo odstávajících stopkách dlouhých do 5 mm a jsou nahloučeny v počtu 8 až 40 v hroznovitém květenství. Zelenožluté, na vrcholu často slabě nafialovělé, úzce podlouhlé, volné, opadavé kališní lístky rostoucí ve dvou kruzích jsou 1,5 až 2 mm dlouhé a bývají lysé nebo porostlé jednoduchými chlupy. Bílé, u báze bledě žluté, tvarem lopatkovité korunní lístky jsou dlouhé 2 až 4 mm a široké 0,5 až 1,5 mm, na vrcholu jsou zaoblené. V květu huseníčku rolního se dále nachází šest čtyřmocných tyčinek rostoucích ve dvou kruzích a dvouplodolistový svrchní semeník se 40 až 70 vajíčky z něhož vyrůstá kratičká čnělka nesoucí rozšířenou dvoulaločnou bliznu.

Tento druh kvete od dubna do května, v některých případech ho lze najít rozkvetlý už v březnu. Rostlina je opylována drobným létajícím hmyzem, současně je schopna i samoopylení (autogamie). Ploidie je 2n = 10.

Prodloužené souplodí je vytvořeno čárkovitými, mírně prohnutými, tupě čtyřhrannými šešulemi, 10 až 20 mm dlouhými a okolo 1 mm širokými. Vyrůstají na šikmo až vodorovně odstávající stopkách dlouhých jako třetina až dvě třetiny délky šešule, ty mají uvnitř blanitou přepážku a jejich chlopně mají zřetelnou střední žilku. Hnědá až oranžová, lesklá, elipsoidní semena s jednou až dvěma podélnými rýhami bývají velká 0,3 až 0,5 mm a jsou v pouzdrech uložena v řadě.^{[4][5][6][7][8][9][10]}

Rozmnožování

Rostlina se rozmnožuje pouze semeny která si udržují dlouhou dobu klíčivost a klíčí nepravidelně, jedná rostlina vyprodukuje několik stovek semen. Ve velkém počtu klíčí semena na podzim kdy mladé rostlinky při dostatku vláhy dobře rostou i v chladném období. Vytvoří tehdy listové růžice jež přezimují, následný rok roste brzy z jara a vykvétá většinou již v dubnu; využívá toho, že okolní kultury jsou ještě malé a má tak i přes svůj nízký vzrůst dostatek světla. Svůj životní cyklus rychle dokončí, v červnu obvykle již zcela mizí.

Někdy za příznivých klimatických poměrů na podzim téhož roku, obvykle v říjnu, rostliny z čerstvě vyklíčených semen ještě vykvetou a vzniknou tak dvě generace za rok, tato druhá však bývá početně slabší.^[7][11]

Význam

Plevel

Listové růžice huseníčku rolního jsou sice malé, ale často vyrůstají tak hustě, že utiskují kulturní plodiny, zastiňují je a odčerpávají jim vláhu a živiny. Jako běžný, ale málo významný plevel se v tuzemských podmínkách vyskytuje hlavně v ozimech a vytrvalých pícninách.^[7][11]

Výzkum

Huseníček rolní je významnou modelovou rostlinou. Je nenáročný a má krátkou generační dobu (tzv. efeméra)^[4], navíc má na rostlinné poměry malý jaderný genom (157 milionů párů bází^[12]). Byl první rostlinou, jejíž genom byl sekvenován, a to v roce 2000.^[4][13] Má přibližně 27 000 genů, tedy řádově srovnatelné s člověkem.^[14]

• 

  Růžice listů

• 

  © Marie-Lan Nguyen / Wikimedia Commons, CC BY 2.5

  Květenství

• 

  Dozrávající plody

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu huseníček rolní na Wikimedia Commons
• Botanický ústav AV ČR – rozšíření huseníčku rolního v ČR
• (anglicky) Arabidopsis Information Resource, TAIR, Carnegie Institution for Science Department of Plant Biology, Stanford, CA – genom huseníčku rolního