Husitská (Praha)
| |||
---|---|---|---|
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0 Pohled Husitskou k bývalému železničnímu mostu Vysoká Hrabovka (nyní lávka pro pěší a cyklisty) | |||
Umístění | |||
Stát | Česko | ||
Město | Praha | ||
Městská část | Praha 3 | ||
Čtvrť | Žižkov | ||
Poloha | 50°5′12,31″ s. š., 14°26′49,02″ v. d. | ||
Začíná na | Seifertova 50°5′11″ s. š., 14°26′16″ v. d. | ||
Končí na | Tachovské náměstí 50°5′15″ s. š., 14°27′11″ v. d. | ||
Historie | |||
Pojmenováno po | husitství | ||
Další údaje | |||
Délka | asi 1,1 km | ||
Kód ulice | 448605 | ||
multimediální obsah na Commons | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Husitská ulice v Praze je jednou z významných ulic Žižkova. Vede od křižovatky U Bulhara přibližně východním směrem a po asi 1,1 km na ni u Tachovského náměstí navazuje Hartigova ulice.
Historie a názvy
Ulice vznikla ze starobylé silnice mířící z centra Prahy Horskou branou do Kutné Hory a dál do Vídně, proto byla nazývána Horská silnice nebo Vídeňská. Od roku 1872 do roku 1940 se ulice jmenovala Husova.[1] Když 1. ledna 1922 vznikla Velká Praha, jmenovalo se po Janu Husovi v metropoli osm ulic;[2] název žižkovské ulice byl tedy později změněn na Husitská.[3]
V její blízkosti stávala původně řada již zaniklých usedlostí: Krenovka, Miranka, Hrabovka, Velká Proutková.
Na severní straně ulice byla na přelomu 60. a 70. let 19. století i přičiněním pozdějšího žižkovského starosty Karla Hartiga postavena řada domů, s názvy často demonstrujícími obdiv k husitství – U Jana Žižky z Trocnova (čp. 160), U Jana Husi (čp. 191), U Jeronýma Pražského (čp. 192), U Božích bojovníků (čp. 404).
Od roku 1883 tudy jezdila první žižkovská tramvaj – koněspřežný provoz vedoucí přes dnešní křižovatku U Bulhara, Husitskou a Prokopovou ulicí až k již zbořené restauraci Bezovka nedaleko dnešní Olšanské ulice.[1]
Přes ulici vedly původně dva železniční mosty; most Malá Hrabovka byl zbourán v roce 2009, most Vysoká Hrabovka byl upraven na lávku pro pěší a cyklisty.
V roce 2018 byla Husitská ulice v úseku mezi Trocnovskou ulicí a Tachovským náměstím zrekonstruována.[4]
Trasa ulice
Ulice začíná na rozhraní Nového Města, Vinohrad a Žižkova u křižovatky U Bulhara a míří nejprve zhruba na severovýchod podél tzv. Nového spojení, pod nímž prochází asi po 200 m a stáčí se na východ. Za křižovatkou s ulicí Trocnovskou (ta odbočuje vlevo) začíná mírně stoupat a probíhá pod jižním úbočím Vítkova. Podjíždí bývalý železniční most Vysoká Hrabovka, u křižovatky s Orebitskou (ta odbočuje vpravo) se mírně stáčí doleva, křižuje Jeronýmovu ulici, pak doleva odbočují krátké slepé uličky U Božích bojovníků a Pod Vítovem a doprava do kopce odbočuje Prokopova ulice, směřující k Olšanskému náměstí. Po dalších asi 100 m Husitská ulice končí – na jejím konci je vlevo Tachovské náměstí, napravo odbočuje Chlumova a v přímém směru navazuje Hartigova.
Významné nebo zajímavé budovy a místa:
- bývalá usedlost Krenovka (Husitská 42/22)
- divadlo Ponec (Husitská 899/24a) – původně válcovna a drátovna bývalé Stabenowovy strojírny, kde bylo v roce 1910 otevřeno Františkem Poncem kino nazvané Royal Bioskop
- nárožní činžovní dům Husitská 1249/26, postavený těsně před první světovou válkou a propojující styly secese, moderny a kubismu; je památkově chráněný[5]
- odbočka vlevo: cesta k Armádnímu muzeu a Národnímu památníku na Vítkově
- bývalé Městské lázně (Husitská 1050/7);[6] město Žižkov je nechalo vystavět roku 1903, kdy to byly největší a nejmodernější lázně v Praze a okolí (bazén pro šedesát osob, parní lázeň a masážní místnosti, pro vyšší společenskou třídu dva menší bazény, salonek, parní lázeň a inhalační místnost). Vše osvětleno elektricky, byla tu i ventilace a voda procházela filtrací. V roce 1909 navštívilo lázně na 120 tisíc lidí[1]
- novorenesanční dům Husitská 89/41, postavený roku 1886 a zdobený sgrafity podle návrhu Josefa Fanty[7]
- dvoupatrový dům Husitská 191/47, postavený Karlem Hartigem v roce 1869 ve stylu klasické novorenesance a pojmenovaný U Jana Husi z Husince; je to jeden z prvních činžovních domů vybudovaných na Žižkově a je sice součástí památkové zóny Vinohrady, Žižkov, Vršovice, ale sám není památkově chráněný.[8] Na fasádě je zachována socha Jana Husa od Františka Heidelberga (1844–1919),[9] která je někdy označována za první Husovu sochu v Čechách[10]
- dvoupatrový nárožní dům Husitská 143/51, ve stylu pozdního historismu s fasádou zdobenou štuky; rovněž je součástí památkové zóny[11]
- bývalý obchodní dům Baťa (Husitská 109/66), postavený ve funkcionalistickém stylu podle návrhu Miroslava Drofy a otevřený v září 1931, dnes nefunkční kasino[12]
Galerie
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0Krenovka
- Divadlo Ponec
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0Husitská 26
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0Cesta k Armádnímu muzeu
- Bývalé Městské lázně (Husitská 7)
- Husitská 41
- Husitská 47
- Husitská 51
- Bývalý obchodní dům Baťa (Husitská 66)
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Husova třída (dnes Husitská). Praha 3 [online]. [cit. 2023-08-03]. Dostupné online.
- ↑ Jak se měnily názvy žižkovských ulic - ZizkovskeListy.cz. www.zizkovskelisty.cz [online]. [cit. 2023-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Lašťovka, Ledvinka (1997), s. 226
- ↑ TSK Praha: Husitská je od neděle opět zcela průjezdná (25.11.2018)
- ↑ činžovní dům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Vybydlené žižkovské lázně se mají proměnit v Centrum tance s wellness. iDNES.cz [online]. 2022-06-27 [cit. 2023-08-03]. Dostupné online.
- ↑ Poche (1985), s. 332
- ↑ činžovní dům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-08-04]. Dostupné online.
- ↑ HEIDELBERG František Josef 27.9.1844-24.4.1919 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2023-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Karel Hartig - první žižkovský starosta [online]. [cit. 2023-10-21]. Dostupné online.
- ↑ činžovní dům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-08-04]. Dostupné online.
- ↑ DORŇÁKOVÁ, Adéla. Obchodní domy Baťa v Praze. [s.l.]: [s.n.], 2013. Dostupné online.
Literatura
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903. 473 s. Dostupné online. S. 340, 341.
- POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 331, 332.
- LAŠŤOVKA, Marek; LEDVINKA, Václav, et al. Pražský uličník – 1. díl (A–N). 1. vyd. Praha: Libri, 1997. 604 s. ISBN 80-85983-24-9. S. 226.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Husitská na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Xyzabec, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha-Žižkov, Husitská ulice, dům 191/47
Autor: Xyzabec, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha-Žižkov, Husitská ulice, dům 89/41
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Žižkov, kubistické domy Husitská 1249/26, 1251/28, 1253/30, 753/32.
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Xyzabec, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha-Žižkov, Husitská ulice, dům 143/51
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha - Žižkov, Husitská 7 (bývalé městské lázně)
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Žižkov, Husitská, most Vysoká Hrabovka.
Autor: Jantompkins, Licence: CC BY-SA 4.0
Bývalý obchodní dům Baťa na adrese Husitská 109/66 na Žižkově, Praha
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Žižkov, Husitská, U památníku.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: