Husova kazatelna

Přírodní památka Husova kazatelna
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Viklan Husova kazatelna
Základní informace
Vyhlášení	8. února 1977[1]
Nadm. výška	480–510[1] m n. m.
Rozloha	9,11 ha[2][3]
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Příbram
Umístění	Petrovice
Souřadnice	49°34′4,8″ s. š., 14°21′42,48″ v. d.
Husova kazatelna
Další informace
Kód	637
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Husova kazatelna je přírodní památka o rozloze 9,07 ha, která byla vyhlášena jako maloplošné chráněné území v roce 1977. Nachází se v blízkosti silnice č. 105, přibližně 400 m severozápadně od Žemličkovy Lhoty, která je místní částí obce Petrovice v okrese Příbram.^[4]

Popis lokality

Geomorfologie a geologické složení

Viklan Husova kazatelna je obří balvan, který byl vytvořen v průběhu miliónů let zvětráváním hlubinných magmatitů a erozně denudačními procesy. S rozměry 4 × 2,5 a výškou 2,7 metru je největším viklanem v České republice. Na území této přírodní památky se vyskytují další kameny různých velikostí – tzv. balvanová stáda i několikametrové skalní bloky, tvořené zdejší specifickou horninou, durbachitem Čertova břemene. Příčinou tmavší barvy této horniny jsou minerály amfibol a biotit. Kromě těchto minerálů jsou součástí zdejšího durbachitu až 2 cm velké vyrostlice bílého živce.^[5]

Původ názvu a místní pověsti

Na svrchní části viklanu je kamenná mísa o rozměrech 80 a 60 cm s odtokovým žlábkem. Tato místa vznikla v důsledku selektivního zvětrávání horniny, přesněji chemickým rozpouštěním minerálů dešťovou vodou, obohacenou o oxid uhličitý.^[5]

Stejně, jako u řady dalších skalních prohlubní v jiných lokalitách, i zde se lidé mylně domnívali, že šlo o tzv. obětní mísu. Název Husova kazatelna vychází z pověsti, že na tomto kameni stál Mistr Jan Hus při svém kázání, když se zastavil na Petrovicku cestou na Kozí Hrádek. Dle jiné verze místních pověstí byl obří viklan u Žemličkovy Lhoty někdy také nazýván Čertova kazatelna v souladu s tím, jak si lidé v dřívějších dobách vysvětlovali původ vzniku neobvyklých skalních tvarů ve svém okolí. ^[5][6]

Okolí Husovy kazatelny

Také k jiným velkým balvanům v okolí Husovy kazatelny se váží lidové pověsti. Nejvýraznějším z těchto zvláštních tvarů je Čertův kámen, který byl vlivem termického a mrazového zvětrávání dokonce rozpůlen vedví. Místní pověst jej spojila s osobou známého rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan. Podle této pověsti jeden z čertů, kteří pomáhali Jakubu Krčínovi stavět tvrz v Křepenicích, při přeletu nad územím u Žemličkovy Lhoty upustil kámen, ten dopadl na zmíněný balvan a tím jej rozpůlil. V lokalitě přírodní památky Husova kazatelna se nacházejí další balvany rozmanitých tvarů, což potvrzují jejich lidové názvy, jako například Zkamenělá žába, Hřib nebo Pecen chleba.^[5]

Galerie

• 

  Hranice chráněného území

• 

  Balvan, připomínající želví krunýř

• 

  Vřetenuška na květu chrastavce

• 

  Balvany u cesty k viklanu

• 

  Křížek u rozcestí pod Husovou kazatelnou

.

Odkazy

Reference

Literatura

• RUBÍN, Josef; BALATKA, Břetislav; a kol. Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. Praha : Academia, 1986. 385 s.
• PECHAČOVÁ, Blanka. Kameny a skály Sedlčanska. 1. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2014. 128 s. ISBN 978-80-260-7067-2. 
• VÍTEK, Jan. Viklany – pozoruhodné přírodní památky. Vesmír. 1994, č. 5, s. 278
• MALÍČEK, J., HLAVÁČKOVÁ, JALOVECKÁ, M. Přírodní zajímavosti Sedlčanska. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, 2007, 104 s.

Související články

• Sedlčansko

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Husova kazatelna na Wikimedia Commons
• Informace na Biolib.cz