Husovický tunel
| Husovický tunel | |
|---|---|
.jpg) Jihovýchodní portál Husovického tunelu | |
| Základní údaje | |
| Stát |  Česko |
| Místo | Brno-Husovice |
| Silnice | I/42 |
| Zeměpisné souřadnice | 49°13′0,12″ s. š., 16°37′49,08″ v. d. |
| Provozovatel | ŘSD |
| Provozní délka | 580 m |
| Počet dopr. tubusů | 2 |
| Výstavba | |
| Dodavatel | ŽS Brno |
| Zahájení stavby | 1996 |
| Otevření | 18. prosince 1998 |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Husovický tunel je silniční tunel v Brně, součást silnice I/42, respektive brněnského Velkého městského okruhu (VMO). Nachází se v severní části města, na rozhraní katastrů Husovic a Černých Polí.
Popis
Tunel ve tvaru dvou protisměrných oblouků je tvořen dvěma samostatnými tunelovými rourami, každá z nich je dvoupruhová a určená pro jeden směr dopravy. Levý tubus tunelu měří 585 m, pravý 578 m.[1] Ve směru od Králova Pole na tunel navazuje zbytek stavby „VMO Kohoutova“ (ulice Porgesova) s mimoúrovňovou křižovatkou postavený v kategorii M 24,5/60 a dále stavba „VMO Lesnická, mosty“. U husovického portálu se nachází provizorní úrovňová křižovatka s ulicí Provazníkovou, po plánované dostavbě VMO zde bude navazovat mostní estakáda – stavba „VMO Tomkovo náměstí“. Niveleta vozovky v tunelu klesá v rozmezí 3,17–4,50 % ve směru k Husovicím.
Vzhledem k malé hloubce a faktu, že stavba kopíruje trasu ne příliš zastavěné ulice Kohoutovy, je tunel hloubený. Stavěn byl pomocí prefabrikovaných podzemních stěn, po jejichž dokončení byla vnitřní zemina o objemu 70 000 m³ odtěžena a následně byla vybetonována monolitická železobetonová stropní deska.[2] Projektantem celé stavby byl Dopravoprojekt Brno, generálním dodavatelem ŽS Brno.
Historie
Tunel byl postaven jako součást stavby „VMO Kohoutova“ v letech 1996–1999 v rámci budování brněnského Velkého městského okruhu. K otevření vybudovaného úseku došlo 18. prosince 1998.[3]
V červenci a srpnu 2019 proběhla během celkové uzavírky tunelu kompletní modernizace jeho technologií (zabezpečení, osvětlení, klimatizace, řídicí systémy) za celkovou částku 142 milionů korun.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Lenny. Tunely v České republice [online]. Dalnice-silnice.cz, rev. 2007-12-28 [cit. 2010-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-14.
- ↑ KUBÍČEK, Pavel; PŘIBYL, Pavel. STAVBA HUSOVICKÉHO TUNELU v rámci velkého městského okruhu - úsek Kohoutova v Brně [online]. Ita-aites.cz, 1999 [cit. 2010-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Lenny. Velký městský okruh Brno I/42 [online]. Dalnice-silnice.cz, rev. 2010-02-05 [cit. 2010-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-29.
- ↑ OSOUCH, Marek. Zavřený Husovický tunel v Brně vyžene desetitisíce aut do okolních ulic [online]. Idnes.cz, 2019-06-24 [cit. 2019-06-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Husovický tunel na Wikimedia Commons - Stavba Husovického tunelu, ita-aites.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 3.0
Jihovýchodní portál Husovického tunelu, Brno-Husovice