Husovo náměstí (Polná)

Husovo náměstí
	Horní část Husova náměstí se sousoším Nejsvětější Trojice
Umístění
Stát	Česko
Město	Polná
Poloha	49°29′13,92″ s. š., 15°43′11,64″ v. d.
Historie
Datum vzniku	2. pol. 15. století
Denominace	konec 19. století
Pojmenováno po	Jan Hus
Další údaje
Typ	náměstí
PSČ	588 13
Kód ulice	173304
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Husovo náměstí se nachází v centru města Polná v okrese Jihlava. Je prohlášeno městskou památkovou zónou.^[1] Název nese podle Mistra Jana Husa. Ze západu náměstím prochází ulice Třebízského, která se za Husovým náměstí nazývá Palackého. U kostela se Třebízského ulice kříží s Havlíčkovou. Jižně z náměstí vycházejí ulice Žižkova a Viktorinova.

V budově čp. 39 sídlí Městský úřad Polná, sídla zde mají také pobočky České pošty a České spořitelny, dvě lékárny, řada obchodů, restauračních zařízení a drobných služeb.

Historie

Vzniklo na návrší patrně v 2. polovině 15. století^[2] jako pravidelné obdélníkové náměstí, lidově zvaný „rynk“, od konce 19. století nese současný název, obklopují ho měšťanské domy se středověkými jádry, které jsou podsklepeny, sklepy mají často až 3 patra. Traduje se, že pod náměstím vedou podzemní chodby, které nejsou příliš prozkoumány.

Dne 25. listopadu 1479 Viktorin vydal Polné privilegium, kterým mimo jiné věnoval městu svůj dům uprostřed rynku, aby zde měšťané zřídili radnici.^[3] Budova se později stala sídlem okresního soudu a během náletu sovětských vojsk v závěru druhé světové války byla zasažena bombou a vyhořela. Její ruina byla zbořena.^[4]

Turistika

Z rozcestníku, který je umístěn v parku nedaleko kašny Hastrmanka, vychází modře značená turistická trasa z Věžničky do Zhoře a dvě naučné turistické stezky – žlutá Pojmanova a zeleně značená Naučná stezka Josefa Klementa.

Kulturní památky

děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie, národní kulturní památka s Církevním muzeem Polná
Fara a kaplanka (čp. 14) z 19. století
Barokní morový sloup se sousoším Nejsvětější Trojice z dílny V. V. Morávka^[5] pochází z roku 1750,^[6] se sochami Panny Marie, Svatého Václava, sv. Vojtěcha, Prokopa, Josefa, Jana Nepomuckého a Antonína Paduánského.^[7]
Pomník padlých, jehož autorem je V. Dušek
Kašna I.
Kašna s pranýřem
Kašna Hastrmanka pochází z roku 1963, údajně se zde několikrát topil malý Bohumil Hrabal^[8]

Domy

Činžovní dům (čp. 19)
Měšťanský dům čp. 24 bez hospodářských budov
Měšťanský dům čp. 28
Měšťanský dům čp. 29
Restaurace U zlaté hvězdy (čp. 34)
Měšťanský dům čp. 41
Měšťanský dům čp. 42
Měšťanský dům čp. 43
Měšťanský dům čp. 44
Měšťanský dům čp. 47 s pamětní deskou připomínající pobyt Boženy Němcové.
Měšťanský dům čp. 48
Měšťanský dům čp. 49/70 (též zvaný U Rytířů či U Culků) nechal s renesančními prvky postavit Viktorin z Kunštátu v roce 1479,^[6] visí na něm kamenná deska s reliéfy anděla a s vyobrazeným klečícím rytířem ve zbroji a s erby (kunštátským a pernštejnským), která připomíná svatbu tehdejšího (nového) majitele panství, Jana Bočka (Suchého Čerta) z Kunštátu (z jevišovické větve) s Kunhutou (Kunkou) z Pernštejna (dcerou Zikmunda z Pernštejna +1473/1475), roku 1480; rodičů Hynka Bočka z Kunštátu a Polné (od roku 1511 manžela Anny z Hradce).
Reliéfní deska "kunštátského rytíře" a "pernštejnského anděla" (viz erby), upomínající na svatbu Jana Bočka z Kunštátu s Kunhutou z Pernštejna roku 1480, na průčelí domu na Husově náměstí č. 49.

Reference

↑ Městská památková zóna Polná [online]. MONUMNET, 2003-01-10 [cit. 2014-05-17]. Dostupné online.
↑ Prchal, Jan:Polná. Historické město roku 2006, str. 26
↑ JAN, Libor. Polná 1242-1992. Polná: Městský úřad Polná, 1992. 212 s. Kapitola Od první písemné zprávy do poloviny 19. století, s. 41–42.
↑ Polná 1242-1992. S. 155–156.
↑ PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In: Mikroregion Polensko. Polná: Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Polná, s. 28–35.
↑ ^a ^b TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera 4. Polná: Freytag&Berndt, 2007. ISBN 978-80-7316-287-0. Kapitola Polná, s. 206–209.
↑ MUDROVÁ, Ivana. Kam značky nevedou III. a další podivuhodné cesty. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-891-4. Kapitola Historická procházka půvabnou Polnou, s. 140–147.
↑ Mudrová, Kam značky nevedou III., kapitola Pivovar útlého dětství Bohumila Hrabala, str. 155–158

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Husovo náměstí na Wikimedia Commons

[1] Městská památková zóna Polná [online]. MONUMNET, 2003-01-10 [cit. 2014-05-17]. Dostupné online.

[2] Prchal, Jan:Polná. Historické město roku 2006, str. 26

[3] JAN, Libor. Polná 1242-1992. Polná: Městský úřad Polná, 1992. 212 s. Kapitola Od první písemné zprávy do poloviny 19. století, s. 41–42.

[4] Polná 1242-1992. S. 155–156.

[Prchal-5] PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In: Mikroregion Polensko. Polná: Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Polná, s. 28–35.

[Toulavá-6] TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera 4. Polná: Freytag&Berndt, 2007. ISBN 978-80-7316-287-0. Kapitola Polná, s. 206–209.

[Mudrová-7] MUDROVÁ, Ivana. Kam značky nevedou III. a další podivuhodné cesty. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-891-4. Kapitola Historická procházka půvabnou Polnou, s. 140–147.

[Hrabal-8] Mudrová, Kam značky nevedou III., kapitola Pivovar útlého dětství Bohumila Hrabala, str. 155–158

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

Navigation

Navigace

Tématické portály