Hustířany

Hustířany
Údolí Hustířanky s levobřežní částí obce
Údolí Hustířanky s levobřežní částí obce
Lokalita
Charaktervesnice
ObecVelichovky
OkresNáchod
KrajKrálovéhradecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel195 (2021)[1]
Katastrální územíHustířany (4,49 km²)
PSČ552 11
Počet domů79 (2011)[2]
Hustířany
Další údaje
Webwww.obecvelichovky.cz
Kód části obce49859
Kód k. ú.649856
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hustířany jsou vesnicí, částí obce Velichovky. Nachází se v okrese Náchod, v Královéhradeckém kraji asi 2,5 km západně od Velichovek na křižovatce silnice II/285 a silnice třetí třídy od Habřiny a Lužan.

Název

Hustířany (německy Hustirschan) jsou jedinou vsí svého jména v celé republice a jejich jméno lze odvodit jako Huštieřany – ves lidí bydlících v huštieře nebo u huštiera. Působením adjektiva hustý změnil se tvar Huštieřany v Hustieřany.[3]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1355.[4]

Archeologický výzkum doložil v okolí vesnice keltské osídlení mezi 2. až 1. stoletím před naším letopočtem. Pozdější nálezy slovanské keramiky pochází z 8. až 11. století. První písemná zmínka o vesnici pochází z rroku 1355, kdy se Hustířany připomínají jako tvrz, jež byla samostatným zbožím v rukou Jiříka z Hustířan.

Erb Zárubů z Hustířan

Hustířany byly v držení Zárubů z Hustířan. Z těch, kteří Hustířany drželi jsou známi Jiřík († 1389), Bavor (1394–1413) a Bavor Rodovský z Hustířan (1494–1516), který měl kromě Hustířan v držení další okolní vesnice. Jeho majetek byl v roce 1523 rozdělen mezi jeho syny, přičemž Hustířany připadly Mikolášovi, který je prodal před rokem 1540 Mikuláši Trčkovi z Lípy. Tímto okamžikem přestala být historie vsi spjata se zemanským rodem Zárubů z Hustířan, který se v 15. století rozštěpil na několik větví.

Prodejem Hustířan se ves stala po roce 1540 součástí smiřického panství. To bylo v té době v držení mocného rodu Trčků z Lípy. Posledním z tohoto rodu, kterému Hustířany náležely byl Jan Rudolf Trčka z Lípy. Jako účastník bělohorské bitvy byl za svoji odbojnou činnost roku 1636 potrestán konfiskací všech svých statků, které přešly v královský majetek. Jednou z obcí, jež byla dle zápisu v zemských deskách převedena na královskou komoru, byly i Hustířany, které nadále zůstaly připojeny ke Smiřickému panství.

Za účast na odstranění Albrechta z Valdštejna získal Jan Matyáš Gallas, potomek chudé šlechtické rodiny ze zámku Campo v Tridentsku, statky v odhadované ceně milionu zlatých, mezi nimiž bylo i Smiřické panství. Po smrti Gallase přejímá nad jeho nezletilými dětmi a všemi statky poručenství vdova Anna Marie Dorota z Ladronu, která 2. října 1661 rozděluje otcovské statky mezi své děti. Starší syn František Ferdinand získal Frýdlantské a Liberecké panství a Hořiněves s několika vesnicemi, včetně Hustířan. V roce 1676 František Ferdinand prodal Hořiněves a ostatní statky a vesnice za 206 tisíc rýnských zlatých generálovi Janovi hraběti Šporkovi – Frýdlant a Liberec si ponechal. Roku 1790 koupila od Jana Karla Šporka panství císařská komora a spojila je opět se Smiřicemi v komorní panství.[5][6]

Od roku 1848 byly Hustířany samostatnou obcí s obecním zastupitelstvem v čele se starostou. Od roku 1985 jsou Hustířany administrativně spojeny s obcí Velichovky. Starostou byl do roku 2018 Josef Karel. Jeho nástupcem a současným starostou (2019) je Jiří Lebedinský.

Přírodní poměry

Katastrální území Hustířany měří 4,49 km².[7] Sousedními katastrálními územími jsou Velichovky, Habřina, Lužany nad Trotinou, Vilantice a Dubenec.

Vesnice leží na obou březích potoka Hustířanky. Potok v tomto místě protéká poměrně hlubokým údolím, na jehož svazích je obec vystavěna. Nejvyšší bod se nachází v Hustířanském lese na pravém břehu nad potokem a má nadmořskou výšku 324 metrů. Potok napájí dva chovné rybníky ve vesnici. Hustířanka se dále vlévá do Trotiny, ta následně do Labe. Do západní části katastrální území zasahuje část přírodní památky Hustířanský les.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel409443435368336325316212232196185164174163195
Počet domů616365616161717669656071747979

Služby

V obci funguje malý obchod s potravinami a hospůdka. V minulosti v obci byla též místní malotřídka. Do obce zajíždí autobusové linky, které poskytují spojení ve směrech Jaroměř, Velichovky, Dubenec a Dvůr Králové nad Labem.

Pamětihodnosti

Smírčí kříž na návsi
  • Tvrz Kalinovec (terénní náznaky středověké tvrze na žlutě značené turistické stezce původně sloužící jako sídlo panstva ze sousedního Dubence)[9]
  • Smírčí kříž (nachází se na návsi u křižovatky silnic)
  • Mlýn Podhrad (bývalý mlýn s kompletně zachovalým zařízením mlýna, které si je možno prohlédnout; dnes je zde farma s možností ubytování)
  • Jezdecký areál JK Hustířany nacházející se za objektem mlýna
  • Mikroregion Hustířanka (podle potoka protékajícího obcí se jmenuje celý mikroregion, jenž byl založen společně s okolními obcemi za účelem koordinace celkového rozvoje této oblasti)

Doprava

Cyklotrasy:

Fotogalerie

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Antonín Profous: Místní jména v Čechách – Jejich vznik, původní význam a změny.
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 486. 
  5. Martin Kareš: Usedlosti a majitelé panství Smiřice – Hořiněves od roku 1496
  6. Libri confirmationum LC 1/23. Kopie z archivu Pražské kapituly u sv. Víta v Praze, nyní archiv Pražského hradu.
  7. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-23. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  9. obec Dubenec. Stručná historie obce [online]. [cit. 2014-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-18. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Hustirany, pravy breh.JPG
Autor: Milanekcermacek, Licence: CC BY-SA 4.0
Hustirany, pravy breh
Erb harry.jpg
Autor: Pavel Pazderka, Licence: CC BY 3.0
Erb rodu pánů z Hustiřan
Hustirany, levy breh panorama.JPG
Autor: Milanekcermacek, Licence: CC BY-SA 4.0
Hustirany, levy breh panorama
Hustirany, levy breh.JPG
Autor: Milanekcermacek, Licence: CC BY-SA 4.0
Hustirany, levy breh
Hustířany.JPG
Autor: Václav Hájek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Soutok Hustiranky a Trotiny (vpravo).JPG
Autor: Milanekcermacek, Licence: CC BY-SA 4.0
Soutok Hustiranka a Trotina (vpravo)
Obec Hustirany, zima.JPG
Autor: Milanekcermacek, Licence: CC BY-SA 4.0
obec Hustířany, zima
Hustirany, naves.JPG
Autor: Milanekcermacek, Licence: CC BY-SA 4.0
Hustirany, naves