Hustopeče nad Bečvou
Hustopeče nad Bečvou | |
---|---|
![]() Renesanční zámek v Hustopečích nad Bečvou | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | městys |
Pověřená obec | Hranice |
Obec s rozšířenou působností | Hranice (správní obvod) |
Okres | Přerov |
Kraj | Olomoucký |
Historická země | Morava |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°31′50″ s. š., 17°52′12″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 782 (2024)[1] |
Rozloha | 23,91 km²[2] |
Nadmořská výška | 272 m n. m. |
PSČ | 753 66 |
Počet domů | 488 (2021)[3] |
Počet částí obce | 4 |
Počet k. ú. | 4 |
Počet ZSJ | 4 |
Kontakt | |
Adresa úřadu městyse | náměstí Míru 21 75366 Hustopeče nad Bečvou posta@ihustopece.cz |
Starostka | Ing. Júlia Vozáková |
Oficiální web: www | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de ![]() Hustopeče nad Bečvou | |
Další údaje | |
Kód obce | 513768 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hustopeče nad Bečvou jsou městys v okrese Přerov. Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel a jejich katastrální území má rozlohu 23,91 km2 (2391 ha). Leží v nejvýchodnějším výběžku Olomouckého kraje, na půli cesty mezi Hranicemi a Valašským Meziříčím, na pravém břehu řeky Bečvy v nadmořské výšce 275 m. Prochází tudy železniční trať Hranice na Moravě – Púchov a mezinárodní silnice I/35.
Části městysu
- Hustopeče nad Bečvou
- Hranické Loučky
- Poruba
- Vysoká
Od 1. července 1983 do 23. listopadu 1990 k městysi patřily i Milotice nad Bečvou a od 1. července 1983 do 31. prosince 1991 také Špičky.[4]
Název
Původní jméno osady bylo Úsopeči a má dva možné výklady: buď bylo odvozeno od osobního jména Úsopek (v jeho první části je staré ús - "vous") a jméno osady pak znamenalo "Úsopekovi" (tedy Úsopekova rodina) nebo šlo o původně posměšné označení vsi lidí, kteří pekli vousy. Po připojení nářečního H- na počátek byla první část chápána jako odvozená od husto - "často", čímž došlo ke vložení vnitřního -t-.[5]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1201. O původním názvu koluje mnoho pověstí. Dne 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse,[6] který obec získala původně v roce 1397 [7] a který v Československu přestal být užíván v roce 1954 [8].
V roce 2025 se ve zdejší stanici stala jedna z nejvážnějších železničních nehod nákladního vlaku s benzenem s velkou škodou na životním prostředí.
Osobnosti
- Jan Ludvík Baillou (1731–1802), šlechtic
- Karel Heinrich z Baillou (1908–1945), baron
- Marie Brožová (1901–1987), herečka
- František Vahala (1881–1942), architekt
- Julius Volek-Choráz (1888–1928), učitel, novinář, komunista
- František Rusek (1816–1895), obchodník[9]
Pamětihodnosti a zajímavosti
- Zámek v Hustopečích nad Bečvou
- Kostel Povýšení svatého Kříže
- Pohřební kaple rodu von Baillou
- Větrný mlýn v místní části Poruba
Hustopečské rybníky
Ještě v polovině 19. století bylo okolí Hustopečí charakteristické rozsáhlými rybníky, přičemž rybníkářství zde mělo dlouhou tradici. První písemná zmínka o hustopečských rybnících pochází z roku 1633.[10] V průběhu 18. století však došlo k útlumu rybničního hospodářství. V současnosti se na místech bývalých rybníků nacházejí zemědělsky využívané plochy, především pro pěstování obilnin.
Náhradou za historické rybníky je osm jezer vzniklých v důsledku těžby štěrkopísku a rybářsky revír Bahňák, který vznikl na původním rybochovném zařízení. Tato jezera slouží nejen k rybolovu, ale také k rekreačním aktivitám, včetně surfování. Aktivní rybolov je prováděn také na řece Bečvě. Významným spolkem městysu je pobočka Českého rybářského svazu Hustopeče nad Bečvou.[11]
Galerie
- Kostel Povýšení sv. Kříže
- Vlakové nádraží
- Náměstí Míru
Významné události
Únik toxických látek do řeky Bečvy
Řeka Bečva v katastru městyse byla výrazně zasažena událostmi během úniků toxických látek do Bečvy v roce 2020. Chemické látky, které způsobily masivní úhyn ryb a dalších organismů v řece, vnikly do jejího toku jen několik set metrů před tím, než Bečva vtéká na katastr městyse Hustopeče.
Železniční nehoda s únikem benzenu
Dne 28. února 2025 se v katastru městyse stala vážná železniční nehoda. Při nehodě vykolejil nákladní vlak převážející benzen. Ten se vznítil a v místě nehody vypukl rozsáhlý požár. Benzen také unikl do životního prostředí. Nedošlo k žádnému zranění ani obětem na životech.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 335, 564.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 309.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ MĚSTYS HUSTOPEČE NAD BEČVOU. Historie. www.ihustopece.cz [online]. [cit. 2025-03-27]. Dostupné online.
- ↑ DVS: Historická města a městyse. web.archive.org [online]. 2009-08-18 [cit. 2025-03-27]. Dostupné online.
- ↑ JOHNSON, Frank W. A history of Texas and Texans,. [s.l.]: Chicago, Dostupné online.
- ↑ BEČVOU, Městys Hustopeče nad. Městys Hustopeče nad Bečvou. www.ihustopece.cz [online]. [cit. 2025-03-27]. Dostupné online.
- ↑ Úvod - Český rybářský svaz, z. s. Hustopeče nad Bečvou. www.crs-hustopece-nb.cz [online]. [cit. 2025-03-27]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Encyklopedické heslo Hustopeče v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Encyklopedické heslo Hustopeče (dodatek) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hustopeče nad Bečvou na Wikimedia Commons
- Hustopeče nad Bečvou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránka obce
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Znak obce Hustopeče nad Bečvou
Autor: Radim Holiš, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel Povýšení svatého Kříže v Hustopečích nad Bečvou
Autor: Radim Holiš, Licence: CC BY-SA 3.0
Vlakové nádraží v Hustopečích nad Bečvou
Autor: Radim Holiš, Licence: CC BY-SA 3.0
Náměstí Míru v Hustopečích nad Bečvou