Hvězda (letohrádek)
Královský letohrádek Hvězda | |
---|---|
![]() Letohrádek Hvězda, čelní pohled | |
Účel stavby | |
Královský lovecký letohrádek | |
Základní informace | |
Sloh | renesance |
Architekti | Giovanni Battista Aostalli de Sala a Giovanni Lucchese, po nich Hans Tirol a Bonifác Wolmut |
Výstavba | 1555 až 1556 |
Přestavba | polovina 19. století, osmdesátá léta 20. století |
Stavebník | český král Ferdinand I. |
Současný majitel | český stát |
Poloha | |
Adresa | ulice, č.p., Praha 6 - Liboc, ![]() |
Nadmořská výška | 390 m |
Souřadnice | 50°5′0,24″ s. š., 14°19′34,68″ v. d. |
Další informace | |
Kód památky | 11722/1-1500 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Letohrádek Hvězda, obora a bojiště Bílá Hora) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Letohrádek Hvězda (německy Schloss Stern) je renesanční letohrádek v oboře Hvězda v Praze-Liboci, vzdálený asi 7 km západně od středu města v městské části Praha 6. Je originálním příkladem české renesanční architektury.
Historie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/LetohradekHvezda.jpg/260px-LetohradekHvezda.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/K%C3%A1men_Hv%C4%9Bzdy.jpg/220px-K%C3%A1men_Hv%C4%9Bzdy.jpg)
Oboru Hvězda v lese Malejově nad vsí Liboc zřídil roku 1530 král Ferdinand I., který ji později nechal obehnat zdí. Tehdy byla ještě zvána prostě Nová královská obora.
Letohrádek Hvězda byl postaven v letech 1555 až 1556 podle plánů králova mladšího syna, rakouského arcivévody Ferdinanda Tyrolského, dlouholetého místodržícího v Čechách. Ferdinand Tyrolský sám položil základní kámen k letohrádku 27. června 1555. Stavbu prováděli nejprve Juan Maria Avostalis del Pambio a Giovanni Lucchese, po nich Hans Tirol a Bonifác Wolmut.
Letohrádek byl v roce 1952 přestavěn a do roku 1996 zde bylo Muzeum A. Jiráska a M. Alše. V roce 1962 byl zařazen na seznam národních kulturních památek.
U příležitosti výstavy k 450. výročí založení letohrádku v roce 2005, byl v areálu instalován pamětní kámen, připomínající návštěvu francouzského surrealisty André Bretona v roce 1934, s úryvkem z jeho románu L'amour fou / Šílená láska a vytesaným autografem:
- À flanc d'abîme, construit en pierre philosophale, s'ouvre le château étoilé.
- Na okraji propasti se otvírá zámek, postavený z kamene mudrců, zámek ve tvaru hvězdy.
- (přeložil Zbyněk Havlíček)
- Na okraji propasti se otvírá zámek, postavený z kamene mudrců, zámek ve tvaru hvězdy.
Popis
Dvoupatrový letohrádek na unikátním půdorysu šesticípé hvězdy (díky kterému získal své jméno) patří do skupiny tzv. filosofických staveb a uvnitř vyniká bohatou štukovou výzdobou. V současné době je zpřístupněn veřejnosti a uvnitř je umístěna expozice o bitvě na Bílé hoře, která se odehrála nedaleko od obory.
„ | [1600] Odtud jsme odjeli si prohlédnout Hvězdu, což je zámek uprostřed parku, který náleží císaři. Zámek je zbudován v podobě hvězdy a má tři podlaží, z nichž prvé a druhé se navzájem podobají; je v nich po šesti místnostech se šesti chodbami, jež je spojují, kdežto poschodí třetí tvoří jediná veliká síň bez jediného sloupu, rovněž ve tvaru hvězdy. Aleje parku jsou převelice široké a je tam velké množství zvěře, mezi jiným divocí tuři nadměrné velikosti a černé srsti. | “ |
— Pierre Bergeron[1] |
Odkazy
Reference
- ↑ FUČÍKOVÁ, Eliška (ed.). Tři francouzští kavalíři v rudolfínské Praze: Jacques Esprinchard, Pierre Bergeron, François de Bassompierre. Praha: Panorama, 1989. 136 s. S. 62.
Literatura
- BAŽANT, Jan a BAŽANTOVÁ, Nina. Vila Hvězda v Praze, Festinalentepress, 2013 Praha ISBN 978-80-260-4607-3.
- DOBALOVÁ S., HAUSENBLASOVÁ J., MUCHKA I. P., PURŠ I., Hvězda, Arcivévoda Ferdinand Tyrolský a jeho letohrádek v evropském kontextu, 571 s., Artefactum Praha, 2014, ISBN 978-80-86890-66-1
- KOBRLOVÁ, Z. (ed). Já, Hvězda. Průvodce renesanční perlou střední Evropy. Praha, Památník národního písemnictví, 2014.
- MÁDL, Karel Boromejský. Z Prahy a z Čech : Kostel sv. Jiří, Potvorov, Prašná brána, Hvězda, Fresky v Týnském dvoře. Praha: Bursík & Kohout, 1890. Dostupné online. - kapitola Hvězda.
- STEJSKAL, Martin. Hvězda: Pokus o vymezení pražského letohrádku jako filosofického obydlí. Volvox Globator, 1994 Praha, ISBN 80-85769-40-9
- STEJSKAL, Martin. Stella alchimica, Malvern, 2015 Praha, ISBN 978-80-87580-99-8.
- SVÁTEK, Josef. Ze staré Prahy. Ilustrace Karel Štapfer. Praha: Vilímek, [1899]. Dostupné online. - kapitola Královský letohrádek "Hvězda" u Prahy.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hvězda na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Hvězda (sídla a stavby) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Hvězda ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
- Oficiální turistický průvodce Prahou: Letohrádek Hvězda
- Satelitní pohled na letohrádek
- Letohrádek Hvězda - Památník národního písemnictví
- Habsburkové, Modrá krev, Česká televize, 22. března 2023, ČT2, iVysílání
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Surrealy, Licence: CC BY-SA 4.0
Kámen s citátem A. Bretona. Foto: Jana Stejskalová
Autor: Adam Zivner, Licence: CC BY-SA 3.0
Letohrádek Hvězda, Prague, Czech Republic
Autor: Václav Brodský, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Adam Zivner, Licence: CC BY-SA 3.0
Letohradek Hvezda, pohled z Bile hory