Hvožďany (okres Příbram)

Hvožďany
Kostel sv. Prokopa a Navštívení Panny Marie
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Březnice
Obec s rozšířenou působností	Příbram (správní obvod)
Okres	Příbram
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°31′42″ s. š., 13°48′19″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	778 (2022)[1]
Rozloha	49,78 km²[2]
Nadmořská výška	533 m n. m.
PSČ	262 42, 262 44
Počet domů	412 (2021)[3]
Počet částí obce	6
Počet k. ú.	5
Počet ZSJ	8
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Hvožďany 80 26244 Hvožďany obec@hvozdany.cz
Starostka	Markéta Balková
Oficiální web: www.hvozdany.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Hvožďany
Další údaje
Kód obce	540315
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Hvožďany se nachází v okrese Příbram, kraj Středočeský, asi 9 km jihozápadně od Rožmitálu pod Třemšínem a 11 km západně od Březnice. Žije zde 778^[1] obyvatel.

V roce 2016 získala obec ocenění v soutěži Vesnice roku Středočeského kraje 2016, konkrétně obdržela Diplom za vzorné vedení kroniky a Diplom za společenský život. V roce 2017 pak obec získala v téže soutěži hlavní cenu, tj. Zlatou stuhu a stala se tak krajským vítězem.^[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Ze starých pamětí je znám držitel Hvožďan Frenclin z Obořiště, jinak ze Knína. Pak je drželi Páni z Třemšína a to poté co o hrad Třemšín přišli. Před rokem 1483 se Hvožďany dostaly do držení Bohuslava Viduny z Obytec, který je toho roku prodal Jindřichu Koupskému z Břízy. Po něm je zdědila jeho dcera Apolena, provdaná za Jana Koce z Dobrše, po její smrti syn Václav a dcera Anna, provdaná za Arnošta Vitanovského z Vlčkovic a na Nehošovicích. Václav Koc z Dobrše prodal svou polovinu roku 1593 svému švagru Vitovskému. Celý statek pak byl v držení Vitovských až do roku 1664, kdy jej koupil hrabě Leopold Caretto-Millesimo, nejvyšší hejtman španělského regimentu. Ovšem již za dva roky koupil Hvožďany Aleš Ferdinand z Mitrovic na Lnářích. Tím se Hvožďany dostaly ke lnářského panství a zůstaly v něm až do roku 1848.^[5]

Při pozemkové reformě se tvrz stala majetkem obce. Farní gotický kostel byl již ve 14. století zasvěcen svatému Prokopovi a po zrušení javorského kostela také Navštívení Panny Marie.

Přírodní poměry

Jihozápadně od vesnice leží přírodní památka Rybník Vočert a Lazy.

Obecní správa a politika

Hvožďany leží na staré křižovatce formanských cest ze Lnář do Rožmitálu a z Nepomuku do Březnice. S farním kostelem a později i školou se staly přirozenou spádovou obcí pro okolní vesnice. V roce 1964 byla k obci připojena Pozdyně a v roce 1974 byly připojeny obce Leletice, Planiny, Roželov a Vacíkov.^[6]

Části obce

Obec Hvožďany se skládá ze šesti částí na pěti katastrálních územích:

• Hvožďany (i název k. ú.)
• Leletice (i název k. ú.)
• Planiny (leží v k. ú. Roželov)
• Pozdyně (i název k. ú.)
• Roželov (i název k. ú.)
• Vacíkov (i název k. ú.)

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Plzeň, politický Březnice, soudní okres Blatná^[7]
• 1855 země česká, kraj Písek, soudní okres Blatná
• 1868 země česká, politický i soudní okres Blatná
• 1939 země česká, Oberlandrat Klatovy, politický i soudní okres Blatná^[8]
• 1942 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický okres Strakonice, soudní okres Blatná^[9]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Blatná^[10]
• 1949 Plzeňský kraj, okres Blatná^[11]
• 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
• 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Znak a vlajka

Štít dělený a shora polcený. V prvním zlatém poli černá uťatá kančí hlava s červeným jazykem a stříbrnými klechtáky. Ve druhém modrém poli zkřížené zlaté jelení parohy, v dolním stříbrném poli na zeleném trávníku tři smrky přirozených barev.^[12]

Členství ve sdruženích

Hvožďany jsou členem ve svazku obcí Mikroregion Třemšín, který vznikl v roce 2000 s cílem celkového rozvoje regionu. Jsou členy sdružení Čechy nad zlato, které vzniklo v roce 1996 za účelem ochrany životního prostředí v oblastech ohrožených průzkumem ložisek a těžbou zlata. Jsou členem spolku MAS Podbrdsko, jehož cílem MAS a jejích členů je rozvíjet venkovský region za pomoci dotací ze Strukturálních fondů EU z národních Operačních programů a dalších zdrojů. A také jsou členy dobrovolného svazku obcí DOS ORP Příbram, jehož činnost je zaměřena na výkon činností směřujících k systematickému a efektivnímu rozvoji zájmového území, ochranu a prosazování společných zájmů členských obcí a jejich spolupráci.^[13]

Demografie

Počet obyvatel začal od roku 1890 klesat. Nejvíce obyvatel (777) zde bylo zaznamenáno v roce 1880. Nejvýraznější úbytek obyvatel byl zaznamenán v roce 1950, kdy oproti roku 1930 ubylo 88 obyvatel. Nejmenší počet obyvatel (348) byl zaznamenán v roce 1980. Od sčítání obyvatel v roce 1991 byl zaznamenán trvající mírný nárůst obyvatel i počtu domů. Vývoj počtu obyvatel a sčítání domů je uveden v tabulce:^[6]

Společnost

Školství

První zmínka o škole ve Hvožďanech je z roku 1745. Jednalo se o školu jednotřídní, ale kde se nacházela není známo. Kolem roku 1811 nechal majitel panství, Václav Kliment hrabě z Linkeru a Lützenwicku, vystavět novou školu s jednou třídou a bytem pro učitele. Učitelem se stal Josef Houra (1811–1829), kterého následovali Josef Brož (1829–1834) a Josef Linhart (1835–1845). Za působení Josefa Linharta byla v roce 1835 zřízena druhá třída, ve které učil učitelský pomocník Jan Průcha. Linhartovým nástupcem byl Jan Tintěra (1845–1863). V letech 1863–1896 byl učitelem František Hájek za něhož byly zřízeny třetí (1864), čtvrtá (1875) a pátá (1885) třída. Bylo nutné postavit novou školní budovu, která byla vysvěcena 20. září 1880. Stavbu provedl stavitel Josef Kadlec z Nepomuku, podle plánů Františka Nového z Březnice, ale již po čtyřech letech hrozilo propadnutí stropů v přízemí a proto byla nutná oprava. Učitel Hájek se stal řídícím učitelem. Od roku 1888 působila na škole i tzv. industriální učitelka, která vyučovala ženské ruční práce. Roku 1902 byla školní budova přestavěna a přibyla nová učebna. V roce 1907 byla otevřena šestá třída. Do školy chodily děti z Hvožďan, Vacíkova, Roželova, Mejt, Planin, Pozdyně, Březí, Tisova a samoty Na Dědku. Do roku 1876 sem školou náležely také Leletice. V roce 1913 docházelo do školy 388 dětí – 179 chlapců a 209 dívek.^[14]

Hospodářství

V obci byly v roce 1932 (563 obyvatel, poštovní úřad, četnická stanice, katol. kostel) evidovány tyto živnosti a obchody:^[15] 3 autodopravci, cihelna, cukrář, výroba cvoků, 2 obchodníci s dobytkem, galanterie, holič, 3 hostince, kolář, kominík, 2 kováři, 2 krejčí, 2 výčepy lihovin, mlýn, obuvník, 2 pekaři, porodní asistentka, řezník, sedlář, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek v Hvožďanech, obchod se střižním zbožím, tesařský mistr, 2 trafiky, 2 truhláři.

Doprava

Dopravní síť

• Pozemní komunikace – Obcí vede silnice II/176 Březnice - Hvožďany - Starý Smolivec. Místní částí Roželov prochází silnice II/191 Rožmitál pod Třemšínem - Starý Smolivec - Nepomuk - Klatovy.
• Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

• Autobusová doprava – Z obce vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Blatná, Březnice, Kasejovice, Nepomuk, Praha, Příbram, Rožmitál pod Třemšínem.

Obcí vedou turistické trasy – červená: Hudčice – Hvožďany – Pod Třemšínem – Blovice; zelená: Hvožďany – Tisov – Bělčice; žlutá: Hvožďany – Tisov – Hornosín – Blatná. Z místní části Vacíkov vycházejí turistické trasy Vacíkov – Na Dědku – Třemšínská bouda (zelená) a Vacíkov – Soudná – Voltuš (žlutá).

Pamětihodnosti

• Hvožďanská tvrz z první poloviny 16. století. Od 17. století sloužila jako sýpka.^[zdroj?!] V letech 1949–1950 byla upravena na byty.
• Na návrší stojí kostel Navštívení Panny Marie a svatého Prokopa se zvonicí a farou.
• Severně od obce nad místní částí Roželov je osamělý zámeček pražských arcibiskupů, za komunistického režimu sloužil k nezákonné internaci vůdčích osobností českého katolicismu (především Jan Šrámek, František Hála a Josef Beran).
• Vodní mlýn č.p. 5

Osobnosti

• Jan Schentigar z Chotěřína († 1554) – profesor na pražské univerzitě a roku 1547 děkanem na filozofické fakultě
• Bohuslav Fišer (1906–1980) – učitel, sbormistr, sběratel lidových písní, spisovatel

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hvožďany na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Hvožďany v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Hvožďany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)