Hvozdík písečný
 Hvozdík písečný | |
|---|---|
 Hvozdík písečný (Dianthus arenarius) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hvozdíkotvaré (Caryophyllales) |
| Čeleď | hvozdíkovité (Caryophyllaceae) |
| Rod | hvozdík (Dianthus) |
| Binomické jméno | |
| Dianthus arenarius L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hvozdík písečný (Dianthus arenarius) je jeden z mnoha, asi 300[1] druhů téměř celosvětově rozšířeného heterogenního rodu hvozdík.
Výskyt
Ryze evropský druh, je rozšířen v severní a střední Evropě s přesahem do Běloruska a na Ukrajinu. Vyhovují mu slunná stanoviště se suchou, propustnou hrubozrnnou štěrkopísčitou půdou s minimem humusu, kůlovitý kořen mu pomáhá snášet dlouhodobé sucho. Růstem v kamenitém terénu využívá jeho špatné tepelné vodivosti a tím snesitelnou, nižší teplotu pod povrchem i při silném slunečním úpalu. Protože je jinak rostlinou s nízkou konkurenční schopnosti pomáhá mu toto relativně nepříznivé prostředí snáze odolávat konkurujícím rostlinám.
V České republice vyrůstá jen velmi vzácně endemický poddruh hvozdík písečný český na jediném přirozeném stanovišti u obce Kleneč poblíž Roudnice nad Labem v Českém středohoří. Nejvíce mu v současnosti škodí mizející písčiny zarůstající náletovými dřevinami a růstem vysokých, suchu odolných travin.[2]
Popis
Vytrvalá, hustě trsnatá bylina s hlubokým kořenem a větveným oddenkem. Vyrůstají z něho listy vysoké asi 5 cm a květní lodyhy 15 až 20 cm dlouhé. Tmavozelené vytrvalé přízemní listy jsou čárkovitě kopinaté, tuhé a po obvodu drsné. Z přímé nebo vystoupavé lysé lodyhy, jen zřídka rozvětvené, vyrůstají v kolénkách přisedlé šídlovité listy dlouhé 2 až 5 cm a široké jen do 2 mm.
Oboupohlavné cizosprašné, vonné květy, mající v průměru až 3 cm vyrůstají na tenkých rozkladitých stopkách. Rostou po jednom nebo jsou uspořádány do malokvětého řídkého vidlanového květenství. Pravidelná koruna se skládá z pěti vejčitých, peřenosečně zubatých korunních plátků majících čárkovité úkrojky hlubší více než polovina délky, u báze jsou plátky porostlé chloupky. Koruna bývá barvy převážně bílé, zřídka jsou i růžové nebo nafialovělé, někdy mívají na spodu načervenalé proužky. Kalich je podepřen listeny sahajícími jen do čtvrtiny délky zelené, nachové nebo nafialovělé kališní trubky jejíž plátky jsou trojúhelníkovitého tvaru a vrcholy mají zašpičatělé.
Hvozdík písečný vykvétá přibližně v květnu až červenci, opylován je létajícím hmyzem, v květech jsou nektaria. Plodem jsou pukající čtyřdílné tobolky s drobnými semeny rozptylovanými po okolí větrem.
Rostlina se může rozmnožovat oddenky (vegetativně) nebo semeny (generativně). Semena jsou schopna vyklíčit jen po dopadu na otevřenou půdu řídce zapojených bylin nepokrytou souvislými drny nebo zastíněnou vzrůstnějšími rostlinami.[2][3][4][5]
Taxonomie
Hvozdík písečný se podle názoru některých vědců člení do pěti poddruhů které vyrůstají v:
- Dianthus arenarius L. subsp. arenarius – v jižním Švédsku a střední Evropě
- Dianthus arenarius L. subsp. borruscius (Vierh.) Kleopow – ve střední a severovýchodní Evropě
- Dianthus arenarius L. subsp. pseudosquarrosus (Novák) Kleopow – v Bělorusku a na Ukrajině
- Dianthus arenarius L. subsp. pseudoserotinus (Błocki) Tutin – na západní Ukrajině
- Dianthus arenarius L. subsp. bohemicus (Novák) O. Schwarz – hvozdík písečný český – kriticky ohrožený český endemit.[2][6]
Mohutný trs
Květy zblízka
Odkazy
Reference
- ↑ STEVENS, P. F. Angiosperm Phylogeny Website: Caryophyllaceae [online]. University of Missouri, St Louis and Missouri Botanical Garden, USA, rev. 28.05.2011 [cit. 2012-05-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c ŠPÁLOVÁ, Zuzana. BP: Populační dynamika druhu Dianthus arenarius subsp. bohemicus [online]. Univerzita Karlova, PřF, Katedra botaniky, Praha, rev. 2010 [cit. 2012-05-20]. Dostupné online.
- ↑ POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Hvozdík písečný [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2012-05-20]. S. 262. Dostupné online.
- ↑ Finland Nature and Species: Dianthus arenarius [online]. Luono Porti Nature Gate, Helsinki, FI [cit. 2012-05-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ANDERBERG, Arne. Den virtuella floran: Dianthus arenarius [online]. Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 24.06.2008 [cit. 2012-05-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Flora Europaea: Dianthus arenarius [online]. Royal Botanic Garden, Edinburg, UK [cit. 2012-05-20]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu hvozdík písečný na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Dianthus arenarius specimen in the Botanischer Garten München-Nymphenburg, Munich, Germany.
Autor: Bjoertvedt, Licence: CC BY-SA 3.0
Dianthus arenarius, Asker, Norway (Sandnellik)
Autor: Ivar Leidus, Licence: CC BY-SA 3.0
A rare and localised subspecies of sand pink (Dianthus arenarius ssp. arenarius), natural habitat on Pakri cliff, Northwestern Estonia. It belongs in Estonia to the category II of protected species. European Topic Centre on Biological Diversity conservation status: annex II and IV.
Autor: Ivar Leidus, Licence: CC BY-SA 3.0
A rare and localised subspecies of sand pink (Dianthus arenarius ssp. arenarius), natural habitat on Pakri cliff, Northwestern Estonia. It belongs in Estonia to the category II of protected species. European Topic Centre on Biological Diversity conservation status: annex II and IV.
Autor: Ivar Leidus, Licence: CC BY-SA 3.0
A rare and localised subspecies of sand pink (Dianthus arenarius ssp. arenarius), natural habitat on Pakri cliff, Northwestern Estonia. It belongs in Estonia to the category II of protected species. European Topic Centre on Biological Diversity conservation status: annex II and IV.