Hvozd (Lužické hory)
| Hvozd | |
|---|---|
 Vrchol hory Hvozd v Lužických horách z cesty k hraničnímu přechodu Jánské kameny | |
| Vrchol | 749 m n. m. |
| Prominence | 235 m ↓ JZ od Jonsdorfu[1] |
| Izolace | 6,2 km → Luž |
| Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Lužické sedmistovky #5 |
| Poznámka | rozhledna (již v Německu) |
| Poloha | |
| Stát |  Česko Německo |
| Pohoří | Lužické hory / Lužický hřbet / Hvozdský hřbet / Sokolský hřbet |
| Souřadnice | 50°49′21″ s. š., 14°43′36″ v. d. |
  Hvozd | |
| Hornina | Znělec |
| Povodí | Labe, Lužická Nisa |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hvozd (německy Hochwald) je výrazný znělcový hřbet (749 m[2]) se dvěma vrcholy v Lužických horách na hranicích s Německem. Je pátým nejvyšším vrcholem Lužických hor. Na vrcholu jsou dvě restaurace.
O hoře
Hora Hvozd je na hranicích mezi Českem a Německem. Má dva vrcholy, přes jižní vyšší vede státní hranice. Nižší vrchol je na německé straně. Hora je porostlá smrkovým lesem, v němž se vyskytuje i borovice, modřín, bříza. Les ve vrcholových partiích utrpěl emisemi. Hřbet Lužických hor s Hvozdem tvoří zároveň rozvodí mezi Severním a Baltským mořem.
Dvojvrchol je v geomorfologickém členění veden v Lužickém hřbetu (IVA-2A), jeho okrsku Hvozdský hřet (IVA-2A-b).
Po administrativním přesunu města Jablonné v Podještědí pod okres Liberec je v libereckém okrese i vrchol Hvozdu.
Rozhledna a restaurace
Již v roce 1787 si žitavští občané vybudovali k vrcholu hory schodiště, které zčásti slouží dodnes. V roce 1834 byl na vrcholové plošině postaven velký kříž a v roce 1853 na německé straně postavil pan Marx z Oybinu první hostinec. Když stavba 1. srpna 1877 podlehla požáru, byl postaven v témže roce majitelem hostinec nový, tentokrát na české straně. Roku 1879 byla na vrchu, přímo na hraniční čáře, postavena přírodovědným spolkem Globus ze Žitavy dřevěná rozhledna vysoká 10 metrů. Pojmenovali ji Karolinina rozhledna.[3]
O dalších 10 let později byla na německé straně hory postavena turistická chata s restaurací i možností ubytování, která turistům slouží dodnes.[4] Má tu kuriozitu, že přes její terasu vede státní hranice, takže návštěvník může sedět u stolu, kterým prochází státní hranice (viz foto). Terasa je vyhlídkovou plošinou, místem dalekého rozhledu. Restaurace na české straně vyhořela v roce 1946 a zachovaly se z ní jen zbytky sklepů.
Na severním vrcholu, na německé straně, již zmíněný spolek postavil místo rozhledny dřevěné o kus dál kamennou. Je vysoká 25 metrů[5], vzhledem dvojče rozhledny na Jedlové a byla otevřena slavnostně přesně o rok později než rozhledna na Jedlové (14. září 1892).
Na Šestce
V sedle mezi Hvozdem a vrcholem Sokol je v lese samota, kdysi lesovna, v níž se scházeli myslivci z okolí ke sportovní střelbě. Později bylo stavení upraveno jako výletní restaurace, která sloužila po roce 1980 Lidovým milicím. Název Na Šestce měla podle čísla lesnického oddělení.[6]
Turistika
Z Krompachu je na vrchol 2 km daleko[7] a vede tam z Krompachu i červená turisticky značená cesta. Od Hvozdu pak pokračuje do Petrovic přes zmíněnou samotu Na Šestce.[8] Žlutě značená cesta od Babiččina odpočinku vede na vyhlídkovou plošinu jižního vrcholu. Pohodlný výstup je z německé strany od Hainu.[9]
Odkazy
Reference
- ↑ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
- ↑ Základní mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-11-07]. Dostupné online.
- ↑ RŮŽIČKA, Jiří; JORDÁKOVÁ, Jana; POZLOVSKÁ, Zuzana. Lužické hory do kapsy. Praha 1: KMa s. r. o.,, 2006. ISBN 80-7309-328-6. Kapitola Hvozd, s. 44.
- ↑ HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha 1: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Vývoj turistiky, s. 9.
- ↑ PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7: freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 26.
- ↑ Lužické hory do kapsy, str. 46
- ↑ Liberecký kraj – Hvozd, str. 26
- ↑ Mapa Lužické hory. Praha: Kartografie a.s., 2009. ISBN 978-80-7393-002-8.
- ↑ Lužické hory, Olympia, str. 94
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hvozd na Wikimedia Commons - Na webu Lužické hory
- Příloha i-dnes
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Rozcestník v lesích mezi Sokolem a Hvozdem v Lužických horách
(c) Zp at cs.wikipedia, CC BY-SA 3.0
Vrchol hory Hvozd v Lužických horách s cesty k hraničnímu přechodu Jánské kameny