Hydrogensiřičitan sodný

Hydrogensiřičitan sodný
Vzorec hydrogensiřičitanu sodného
Vzorec hydrogensiřičitanu sodného
Kuličkový model
Kuličkový model
Obecné
Systematický názevHydrogensiřičitan sodný
Ostatní názvyhydrosulfit, E222
Anglický názevSodium bisulfite
Německý názevNatriumhydrogensulfit
Sumární vzorecNaHSO3
Vzhledbílý prášek či krystalky
Identifikace
Registrační číslo CAS7631-90-5
PubChem656672
Číslo RTECSVZ2000000
Vlastnosti
Molární hmotnost104,061 g/mol
Teplota tání150 °C
Teplota varurozklad
Hustota1,48 g/cm3
Rozpustnost ve vodě42 g/100 ml
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Varování[1]
R-větyR22 R31
S-věty(S2) S25 S46
NFPA 704
1
2
2
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hydrogensiřičitan sodný je rozpustná, sodná sůl kyseliny siřičité, jejíž chemický vzorec je NaHSO3. Vodný roztok této látky je kyselý. Hydrogensiřičitan sodný je potravinářská přídatná látka E222. Tato hydrogensiřičitanová sůl může být připravena probubláváním vodného roztoku sody oxidem siřičitým (SO2). Hydrogensiřičitan sodný v kontaktu s chlorovým bělidlem (přípravky, obsahující chlornan sodný) uvolňuje nebezpečné výpary (kombinace chloru, oxidu siřičitého a dalších kyselých a dráždivých sloučenin), nebezpečné zejména pro astmatiky, ale jedovaté i pro ostatní. Tyto výpary se uvolňují v neočekávaně velkém množství.

Výroba

Již zmíněná výroba je založena na vzniku kyseliny siřičité (H2SO3), která reaguje s uhličitanem sodným za vzniku oxidu uhličitého:
H2O + SO2 → H2SO3
Na2CO3 + H2SO3 → Na2SO3 + CO2 + H2O
Vzniklý siřičitan sodný (Na2SO3) reaguje s vodou a oxidem siřičitým za vzniku hydrogensiřičitanu sodného:
Na2SO3 + SO2 + H2O ↔ 2 NaHSO3
Tato reakce probíhá i zpětně, po čase se tato látka opět rozpadá, ve vodném roztoku probíhá rychleji než na suchu. Na vzduchu tento proces urychluje vzdušná vlhkost. Vzniká oxid siřičitý, který se používal zejména na bělení prádla. Na výrobu je možno použít místo uhličitanu sodného zejména i hydroxid sodný.
Další možností přípravy je opatrná hydrolýza disiřičitanu sodného ve vodném prostředí:

Použití v chemických reakcích

V organické chemii má několikeré použití: tvoří hydrosiřičitanové addukty s aldehydy a určitými cyklickými ketony za vzniku příslušných sulfonátů (které mohou dále sloužit k zavedení kyano skupiny). [2]

hydrogensiřičitanová reakce

Tato reakce má omezený význam pro syntézy, ale používá se při čištění produktů v chemickém průmyslu. Aldehydy, které znečišťují produkt jsou vysráženy hydrogensiřičitanem a odfiltrovány. Pro reakce v opačném směru se používá zásadité prostředí s obsahem hydrogenuhličitanu nebo hydroxidu sodného a vzniklý hydrogensiřičitan je uvolněn jako oxid siřičitý.[3]

hydrogensiřičitanový addukt

Další hlavní použití je při odbarvování a při odstraňování často barevných nečistot, vzniklých při organické syntéze, jakožto jemné redukční činidlo. Také může, podobně jako hydrogenuhličitan sodný a uhličitan sodný, efektivně odstraňovat přebytky chloru, bromu, jodu a chlornanů, osmičelanových esterů, oxidu chromového a manganistanu draselného.

Také se používá při Buchererově reakci - záměně fenolického hydroxylu za aromatickou aminoskupinu. Tato reakce je reverzibilní.

Použití v potravinářství

Zatímco podobná sloučenina disiřičitan sodný se používá při výrobě většiny komerčních vín (mimo jiné) k zábraně oxidace a ochraně buketu, hydrogensiřičitan sodný používají k podobným účelům spíše pro výrobu vína podomácku. Používá se k zábraně hnědnutí (způsobovaného oxidací) a k ničení nežádoucích mikrobů ještě před začátkem fermentace. Hydrogensiřičitan ve styku s vodou - zejména v kyselém prostředí - uvolní oxid siřičitý a po přibližně 24 hodinách vyprchá. Potom je již možno přidat čerstvé kvasinky.

Hydrogensiřičitan sodný se také přidává do salátů v barech s obsahem listově zeleně zabarvené zeleniny a i mnohde jinde k udržení čerstvého vzhledu (názvy přípravků například LeafGreen a j.) Použitá koncentrace někdy bývá dostatečná k vyvolání těžké alergické reakce.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sodium bisulfite na anglické Wikipedii.

  1. a b Sodium bisulfite. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Steven D. Young, Charles T. Buse, and Clayton H. Heathcock (1990), "2-Methyl-2-(Trimethylsiloxy)pentan-3-one", Org. Synth., http://www.orgsyn.org/orgsyn/orgsyn/prepContent.asp?prep=cv7p0381 ; Coll. Vol. 7: 381
  3. S. A. BUNTIN AND RICHARD F. HECK. 2-Methyl-3-phenylpropanal. Org. Synth.. 1990. Dostupné online. (anglicky) ; Coll. Vol.. S. 361. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

NFPA 704.svg
The "fire diamond" as defined by NFPA 704. It is a blank template, so as to facilitate populating it using CSS.
Sodium-bisulfite-3D-balls.png
Ball-and-stick model of sodium bisulfite, showing a bisulfite anion (left) and a sodium cation (right).
Bisulfitereaction.svg
Structure of Bisulfitereaction
Hydrogensiřičitan sodný.jpg
Autor: Milda 444, Licence: CC BY-SA 4.0
Čistý hydrogensiřičitan sodný; Fotografováno na SPŠCHBR
Sodium bisulfite.png
chemical structure of sodium bisulfite (bisulphite)
Bisulfite adduct.svg
Structure of Bisulfite adduct