Hylaeosaurus
Hylaeosaurus Stratigrafický výskyt: Spodní křída, asi před 140 až 136 miliony let | |
---|---|
Fosilie hyleosaura | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Sauropsida) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | ptakopánví (Ornithischia) |
Podřád | Thyreophora |
Infrařád | Ankylosauria |
Čeleď | Ankylosauridae |
Podčeleď | Polacanthinae |
Rod | Hylaeosaurus Mantell, 1833 |
Druhy | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hylaeosaurus, z řeckých slov υλη (hylē, česky: les) a σαυρος (sauros, česky: ještěr), je nejméně známým z trojice prehistorických zvířat, která roku 1842 použil paleontolog Richard Owen při definování nové skupiny Dinosauria (další byli Iguanodon a Megalosaurus).[1]
Význam
Po iguanodonovi to byl již druhý neptačí dinosaurus, kterého formálně popsal lékař a amatérský paleontolog Gideon Algernon Mantell.[2] Celkově se jednalo o třetího vědě známého dinosaura.[3] Ačkoliv dodnes ještě nebyl vypreparován z bloku kamene, v němž byl vyzvednut, je to nejlepší exemplář tohoto primitivního rodu obrněných dinosaurů, jaký mají paleontologové k dispozici. Jméno dinosaura Mantell nejprve zdůvodnil místem nálezu, později zase tvrdil, že má odkazovat na kdysi zalesněnou oblast Wealden v jižní Anglii, která dala název tzv. wealdenským geologickým vrstvám ze spodní křídy. Hylaeosaurus se stal prvním známým tyreoforem, tedy „obrněným“ dinosaurem v historii. Jeho fosilie byly objeveny po odstřelu skály v lomu u Tilgate Forest (Východní Sussex) v roce 1832.[4]
Popis
Hylaeosaurus žil v období geologického věku valangin až barrem ve spodní křídě. Podle Gregoryho S. Paula dosahoval délky 5 metrů a hmotnosti 2000 kg.[5] Podobné rozměry odhaduje také paleontolog Thomas R. Holtz, Jr.[6] Pohyboval se po všech čtyřech a tělo měl na ochranu před predátory pokryté pláty, z nichž vystupovaly ostny táhnoucí se v řadách podél těla a hřbetu. Jeho délka byla dříve odhadována až na 7,6 metru, ve skutečnosti ale byla spíše nižší.[7]
Zařazení
Hylaeosaurus byl vývojově primitivním zástupcem čeledi Nodosauridae.[8] Novější výzkumy dokládají, že tento rod byl vědecky platný (validní).[9]
Odkazy
Reference
- ↑ SOCHA, Vladimír (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 23)
- ↑ https://markwitton-com.blogspot.com/2019/05/the-science-of-crystal-palace-dinosaurs_30.html
- ↑ https://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_h/hylaeosaurus.php
- ↑ http://www.dinochecker.com/dinosaurs/HYLAEOSAURUS
- ↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 228 (anglicky)
- ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 40). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
- ↑ http://www.prehistoric-wildlife.com/species/h/hylaeosaurus.html
- ↑ Archivovaná kopie. fossilworks.org [online]. [cit. 2020-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-13.
- ↑ Thomas J. Raven, Paul M. Barrett, Stuart B. Pond & Susannah C. R. Maidment (2020). Osteology and Taxonomy of British Wealden Supergroup (Berriasian–Aptian) Ankylosaurs (Ornithischia, Ankylosauria). Journal of Vertebrate Paleontology. Article: e1826956. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2020.1826956
Literatura
- Han, F.; et al. (2014). A new basal ankylosaurid (Dinosauria: Ornithischia) from the Lower Cretaceous Jiufotang Formation of Liaoning Province, China. PLoS ONE. 9 (8): e104551: 1–17.
Externí odkazy
- Článek o hyleosaurovi na webu DinosaurusBlog (česky)
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hylaeosaurus na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Sven Sachs, Jahn J. Hornung, Licence: CC BY 2.5
Holotype specimen of Hylaeosaurus armatus Mantell, 1833 (NMH R3775) from the Grinstead Clay Formation (late Valanginian) of Tilgate Forest, Sussex, southern England.
Hylaeosaurus by Benjamin Waterhouse Hawkins (1807-1889) from Johnsons Natural History 1871 United States