Hymna Jižní Koreje

애국가
愛國歌
Vlastenecká píseň
Egukka
HymnaJižní KoreaJižní Korea Jižní Korea
HudbaAhn Eak-tai, 1935
Přijata1948
Egukka
Problémy s přehráváním? Nápověda.

Hymna Jižní Koreje se nazývá Egukka (애국가, Vlastenecká píseň[pozn. 1]), stejně se ovšem jmenuje hymna Severní Koreje a rovněž hymna Korejského císařství, přestože jde o rozdílné písně. Hymnou byla tato píseň prohlášena v roce 1948 prezidentským dekretem.

Text pochází z 19. století, ale jeho autor není znám. Údajně byla napsána v roce 1896 k ceremoniálu položení základního kamene Brány nezávislosti v Soulu, jako autoři se uvádí tehdejší národní vůdci An Čchang-ho nebo Yun Chiho. Původně se text, oslavující korejskou přírodu a vybízející k vlastenectví a úsilí o nezávislost, zpíval na melodii skotské písně Auld Lang Syne. Při prohlášení písně hymnou ale byla jako melodie zvolena skladba Korejská fantasie významného skladatele a dirigenta An Ik-tche, která pochází z roku 1935.

Korejská hymna je unikátní v tom, že její melodie byla po dlouhou dobu používání chráněna autorským právem – skladatel An Ik-tche zemřel v roce 1965 a autorská práva na hymnu by proto měla vypršet nejdříve v roce 2015. Tento fakt vedl k právním sporům – v roce 2003 byly dva fotbalové týmy zažalovány, protože veřejně zpívaly národní hymnu bez povolení vlastníků copyrightu. Dědicové autorských práv předali autorská práva na hymnu státu až v roce 2005.

Text

ČástTextČeská transkripceČeský překlad
první sloka동해 물과 백두산이 마르고 닳도록

하느님이 보우하사 우리나라 만세.

Tonghe mulgwa Pektusani marugo taldorok

Hanunimi pouhasa uri nara manse.

Dokud vody Japonského moře nevyschnou a Pektusan se nerozdrolí,

nechť Bůh navěky uchovává naši zem!

refrén무궁화 삼천리 화려강산

대한 사람, 대한으로 길이 보전하세.

Mugunghwa samčcholli hwarjogangsan tehan saram, tehanuro kiri podžonhaseIbišky, tři tisíce li nádherné krajiny (dosl. „řek a hor“);

Lidé Veliké Koreje, o Velikou Koreu navždy usilujte!

druhá sloka남산 위에 저 소나무 철갑을 두른 듯

바람서리 불변함은 우리 기상일세.

Namsan wie čo sonamu čcholgabul durun dut

Paramsori pulbjonhamun uri kisangilse

Jako ta sosna na Namsanu (jakoby) v brnění

v mrazu a vichru, tak vytrvalý ať je náš duch.

refrén무궁화 삼천리 화려강산

대한 사람, 대한으로 길이 보전하세.

Mugunghwa samčcholli hwarjogangsan tehan saram, tehanuro kiri podžonhaseIbišky, tři tisíce li nádherné krajiny (dosl. „řek a hor“);

Lidé Veliké Koreje, o Velikou Koreu navždy usilujte!

třetí sloka가을 하늘 공활한데 높고 구름 없이

밝은 달은 우리 가슴 일편단심일세.

Kaul hanul konghwalhande nopko kurum obši

Palgun tarun uri kasum ilpchjon tanšimilse

Podzimní nebe je prázdné a široké, vysoké a bez mráčku,

jasná luna je upřímná jako naše srdce.

refrén무궁화 삼천리 화려강산

대한 사람, 대한으로 길이 보전하세.

Mugunghwa samčcholli hwarjogangsan tehan saram, tehanuro kiri podžonhaseIbišky, tři tisíce li nádherné krajiny (dosl. „řek a hor“);

Lidé Veliké Koreje, o Velikou Koreu navždy usilujte!

čtvrtá sloka이 기상과 이 맘으로 충성을 다하여

괴로우나 즐거우나 나라 사랑하세.

I kisanggwa i mamuro čchungsongul tahajo.

Kwerouna čulgouna nara saranghase

S tímto duchem, s touto myslí věrně vytrvejme

v bolesti i v utrpení v lásce k naší zemi.

refrén무궁화 삼천리 화려강산

대한 사람, 대한으로 길이 보전하세.

Mugunghwa samčcholli hwarjogangsan tehan saram, tehanuro kiri podžonhaseIbišky, tři tisíce li nádherné krajiny (dosl. „řek a hor“);

Lidé Veliké Koreje, o Velikou Koreu navždy usilujte!

Existují dvě verze: krátká a dlouhá. Krátká sestává z první sloky a refrénu, dlouhá pak ze všech čtyř slok a jim následujících refrénů.

Text korejské hymny pracuje s tradiční korejskou patriotickou symbolikou.

Hora Pektusan, nacházející se na hranici dnešních KLDR a Čínské lidové republiky, je jedním z nejdůležitějších symbolů Koreje. Podle tradice zde sestoupil s nebes Tangun, mytický zakladatel korejského národa.

Ibišek syrský (Hibiscus syriacus, korejsky mugunghwa, doslova „věčný květ“), zmíněný v refrénu, je národní květinou Jižní Koreje.

Li (里) je staročínská jednotka délky, mající přibližně 392,72 m). Tři tisíce li je tedy asi 1200 km, tradiční odhad délky Korejského poloostrova a rovněž tradiční metonymické označení pro Koreu.

Výraz Tehan (hanča 大韓, dosl. „Veliký Han“) se skládá z čínského znaku 大 „veliký“ a 韓 „Han“, což je endonymum pro Koreu. Jde o formální název Koreje po vyhlášení císařství císařem Kodžongem v roce 1897. Znak "veliký" vyjadřuje císařskou hodnost panovníka (a tedy rovnocenný politický statut s Čínou a Japonskem).

Namsan je návrší v Soulu.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Výraz je jednak názvem národní hymny, může však znamenat i obecně jakoukoli píseň s vlasteneckým obsahem.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce