Hynek Červenohorský z Dubé

Hynek Červenohorský z Dubé byl český šlechtic z východních Čech, který byl za husitských válek stoupencem Zikmunda a angažoval se i vojensky na katolické straně.

Život

Pocházel z rodu Adršpachů z Dubé. Jeho jméno pochází od hradu Červená Hora, který získal v roce 1406. Hrad Adršpach, na němž se usadil jeho otec Hynek z Dubé a Náchoda, zůstal nejspíš v držení jeho staršího bratra zvaného Hynek Lýšek. Oba bratři zůstali za husitských válek věrnými katolíky.

V roce 1420 dostal Hynek od Zikmunda do správy věnné město Jaroměř. Spolu s Alšem Holickým ze Šternberka a Janem Městeckým z Opočna se podílel na osazení Opatovického kláštera silnou posádkou, která později odolala útoku husitů z Hradce. S městskou hotovostí koncem roku 1420 údajně napadl městečko Krčín, jehož obyvatelé vyznávali víru podobojí. Nechal povraždit věřící, kteří se uchýlili do kostela, a městečko bylo vypáleno. Traduje se o něm, že tam znesvětil husitské svátosti - svého koně napojil z kalicha. Zpráva však pochází až z 2. poloviny 16. století a může být tendenční. Krčínskou aféru zmiňuje i dílo Historie o těžkých protivenstvích církve české:[1]

„Hynek Červenohorský, hejtman jaroměřský, vpadna do kostela ve vsi Krčíně, když svátostmi slouženo bylo, některé pomordoval, některé zjímal. A což zlořečené paměti hodné jest, vzav s oltáře vína plný kalich, koni svému podával a vypiti dal, mluvě, že kůň jeho též jest pod obojí.“

Vojska pražanů zaútočila na Jaroměř na jaře roku 1421 a město muselo kapitulovat. Hynek jako hejtman byl zajat a několik měsíců vězněn ve staroměstském radničním vězení. Potom byl vyměněn za jednoho z husitských šlechticů zajatých při diplomatické misi do Polska.[2] Útoku na Jaroměř se zúčastnil i bývalý Hynkův spojenec Jan Městecký, který se po dobytí Chrudimi dočasně přidal ke straně podobojí. Poměrně brzy se však zase odpřisáhl kalicha a oba byli znovu v jednom táboře. Proti skupině východočeských katolických šlechticů, k nimž vedle těchto dvou patřil Půta z Častolovic, v roce 1423 vytáhl Žižka se svými oddíly Menšího Tábora. Ke střetnutí došlo poblíž České Skalice a panské vojsko utrpělo porážku.

Koncem května 1927 oblehly husitské oddíly z Hradce, Jaroměře a Náchoda Hynkovo sídlo Červenou Horu. Hrad odolával až do té doby, než se k obléhatelům přidala sirotčí polní vojska vracející se z Lužice. Pak Hynek kapituloval. Posádce byl dovolen svobodný odchod, hrad však byl vypálen a rozbořen. Brzy poté přišel o svůj Adršpach i Hynkův bratr. V dalších letech zůstal Hynek Červenohorský věrný Zikmundovi, ale zdržel se všech vojenských aktivit. Naposledy je připomínán v roce 1452 jako účastník sněmu, na němž byl Jiří z Poděbrad zvolen zemským správcem[3] (pokud ovšem nejde o jeho stejnojmenného syna).

Rodina

Manželkou Hynka Červenohorského byla Kateřina z Častolovic, sestra Půty III. z Častolovic.[4] Pravděpodobně měli dva syny, z nichž jeden se jmenoval rovněž Hynek, a dceru.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ KOMENSKÝ, Jan Amos. Historie o těžkých protivenstvích církve české hned od počátku jejího na víru křesťanskou obrácení, v létu Páně 894 až do léta 1632 za panování Ferdinanda II.. Praha: Nákladem Spolku Komenského, 1888. Dostupné online. S. 39. 
  2. ↑ ŠANDERA, Martin. Zikmundovi věrni na českém severovýchodě : Opočenská strana v husitské revoluci. České Budějovice: Veduta, 2005. 222 s. ISBN 80-86829-06-5. S. 51–52. 
  3. ↑ Šandera, s. 132
  4. ↑ Šandera, s. 28
  5. ↑ Adršpachové z Dubé. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy