Hynek Palla

Hynek Palla
Hynek Palla
Základní informace
Narození	12. prosince 1837 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	24. července 1896 (ve věku 58 let) Plzeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Mikulášský hřbitov
Žánry	klasická hudba, vokální hudba, opera a duchovní hudba
Povolání	hudební skladatel a propagátor Sokola
Manžel(ka)	Juliana Pallová
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hynek Palla (12. prosince 1837 Praha^[1] – 24. července 1896 Plzeň^[2]) byl český hudební skladatel a propagátor Sokola.

Život

Již při studiu na pražské reálce se zabýval hudbou. Studoval hudební teorií a vypomáhal při řízení sborů. Dále studoval soukromě kompozici u Josefa Krejčího a Josefa L. Zvonaře. Stal se členem skupiny umělců, která se vytvořila okolo Elišky Krásnohorské a do níž patřili např. skladatel Karel Bendl, básník Adolf Heyduk či výtvarník František Krišpín. Se starší sestrou Elišky Krásnohorské, Julianou Pechovou (1843 – 21. června 1882 Plzeň)^[3], se i oženil a měl s ní čtyři děti. Po její smrti se znovu oženil a jeho manželkou se stala Josefa (14. března 1856 Plzeň – 26. prosince 1938).^[4] V tomto manželství se narodilo dětí pět. V tělovýchovném ústavu Jana Malýpetra se seznámil s Miroslavem Tyršem a stal se horlivým propagátorem sokolské myšlenky. Ke stému výročí jeho narození byla v roce 1937 vydána pamětní medaile za jeho zásluhy o rozvoj Sokola.

V roce 1864 odešel do Plzně, kde působil jako učitel tělesné výchovy a zpěvu. Propagoval tělesnou výchovu i pro ženy a stal se prvním českým učitelem ženského tělocviku. V Plzni se stal záhy sbormistrem plzeňského Hlaholu. Založil při něm i ženský a smíšený sbor. Stál u zrodu Plzeňského filharmonického spolku a byl dirigentem jeho symfonického orchestru. Z jeho skladatelského díla je nejvíce oceňována jeho tvorba vokální. Zemřel v roce 1896 a byl pohřben na Mikulášském hřbitově.

Dílo

Velká vokální díla

• Missa solemnis in B (1863)
• Noc nad Vltavou (kantáta, slova Eliška Krásnohorská, 1866)
• Jedibaba (komická opera, 1867)
• Sláva jara (kantáta, slova Eliška Krásnohorská 1869)
• Oslava geniů (kantáta, slova Eliška Krásnohorská, 1874)
• Balada o vlasti (kantáta, 1895)
• Vlasta (opera, nedokončena)

Sbory

• Náš zpěv (1858)
• Žalm 107 (1865)
• Starý rek (1870)
• Jarní (cyklus sborů, 1872)
• Zavedený ovčák (1875)
• Námluvy (1878)
• Má láska (1. cena v soutěži k 20. výročí Hlaholu, 1880)
• Ze Šumavy (1881)
• Přátelství a láska k vlasti (1894)

Instrumentální skladby

• Svatvečer (symfonická báseň, 1879)
• Dramatický výjev (1883)
• Koncertino pro hoboj a smyčce (1886)
• Smuteční hudba
• Smyčcový kvartet As-dur (nedokončen)

Literární dílo

• Die erfolge der Kunst in Pilsen (1894)
• Královské město Plzeň a jeho vývoj hudební

Literatura

• Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
• Josef Srb Debrnov: Slovník hudebních umělců slovanských

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hynek Palla na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hynek Palla
• Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Palla, Ignatz * 1806 s rodinou
• Co je co?
• Ottova encyklopedie^{[nedostupný zdroj]}
• Plzeňská filharmonie Archivováno 4. 3. 2009 na Wayback Machine.
• Pamětní medaile
• Hrobka v Plzni