Hypacrosaurus

Hypacrosaurus; Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 72 až 67 miliony let
	Hypacrosaurus, přibližná podoba
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	plazi (Sauropsida);
Nadřád	dinosauři (Dinosauria);
Řád	ptakopánví (Ornithischia);
Podřád	Ornithopoda;
Infrařád	Iguanodontia;
Nadčeleď	Hadrosauroidea;
Čeleď	Hadrosauridae;
Rod	Hypacrosaurus; Brown, 1913
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hypacrosaurus ("téměř nejvyšší ještěr") byl rod ptakopánvého ornitopodního dinosaura z období svrchní křídy (geologický věk kampán až maastricht, asi před 72 až 67 miliony let).^[1]

Historie a popis

Zkameněliny tohoto dinosaura byly objeveny v USA (Montana) a v Kanadě (provincie Alberta) v sedimentech geologického souvrství Two Medicine. Jednalo se o poměrně velkého hadrosaurida, dosahujícího délky přes 8 metrů a hmotnosti až kolem 3400 kg.^[2] V současnosti známe i kostřičky mláďat a zkamenělá vejce i hnízdiště hypakrosaurů. Nálezy také dokazují, že se tito býložravci stávali příležitostnou kořistí velkých tyranosauridů.^[3]

Typový druh H. altispinus formálně popsal paleontolog Barnum Brown v roce 1913. Další druh, H. stebingeri, byl pak popsán roku 1994 paleontology Philipem J. Curriem a Jackem Hornerem. Blízkými příbuznými tohoto lambeosaurina jsou zejména rody Lambeosaurus a Corythosaurus. Druh H. altispinus je znám ze souvrství Horseshoe Canyon a rozpětí jeho existence činí dle moderního datování dobu před 71,5 až 69,6 milionu let.^[4]

Paleobiologie

Výzkum stavby spodní čelisti hypakrosaura ukázal, že na rozdíl od dravých tyranosaurů neměli patrně citlivý senzorický systém na konci svých čelistí.^[5]

Mladí jedinci tohoto druhu patrně vytvářeli samostatné skupiny, žijící odděleně od zbytku stád. Tyto skupiny vytvářeli předešvším subadultní jedinci, blížící se své pohlavní dospělosti. Význam tohoto stádního chování zatím není zcela zřejmý, ale souvisí patrně s reprodukčními projevy.^[6] Mláďata hypakrosaurů pravděpodobně zůstávala segregovaná (oddělená od zbytku skupiny) přibližně v prvních čtyřech letech svého života, později už žili tito dinosauři obvykle gregaricky.^[7]

Objev organických molekul

U fosilního exempláře malého mláděte tohoto druhu byla objevena skvěle zachovaná chrupavčitá tkáň s dosud patrnými stopami po původních biomolekulách - proteinech, chromozomech a DNA-markerech.^[8]^[9]^[10]

Odkazy

Reference

↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 47). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 311-314 (anglicky)
↑ http://prehistoricbeastoftheweek.blogspot.com/2021/07/hypacrosaurus-beast-of-week.html
↑ David A. Eberth & Sandra L. Kamo (2019). High-precision U-Pb CA-ID-TIMS dating and chronostratigraphy of the dinosaur-rich Horseshoe Canyon Formation (Upper Cretaceous, Campanian–Maastrichtian), Red Deer River valley, Alberta, Canada. Canadian Journal of Earth Sciences (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1139/cjes-2019-0019
↑ SOCHA, Vladimír. Tyranosauři drtili kosti jen něžně. OSEL.cz [online]. 3. listopadu 2021. Dostupné online. (česky)
↑ https://www.livescience.com/duck-billed-dinosaur-cliques
↑ Tristan Joubarne, François Therrien & Darla K. Zelenitsky (2024). of age segregation behavior in Hypacrosaurus stebingeri (Hadrosauridae: Lambeosaurinae) based on the taphonomic comparison of bonebeds from the Upper Cretaceous (upper Campanian) Oldman Formation of southernmost Alberta (Canada) and Two Medicine Formation of Montana (USA). Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 112416. doi: https://doi.org/10.1016/j.palaeo.2024.112416
↑ Alida M. Bailleul, Wenxia Zheng, John R. Horner, Brian K. Hall, Casey M. Holliday & Mary H. Schweitzer (2020). Evidence of proteins, chromosomes and chemical markers of DNA in exceptionally preserved dinosaur cartilage. National Science Review. nwz206. doi: https://doi.org/10.1093/nsr/nwz206
↑ https://www.scientificamerican.com/article/possible-dinosaur-dna-has-been-found/
↑ SOCHA, Vladimír. O krůček blíž k Jurskému parku. OSEL.cz [online]. 28. října 2021. Dostupné online. (česky)

Literatura

Brown, Barnum (1913). A new trachodont dinosaur, Hypacrosaurus, from the Edmonton Cretaceous of Alberta. Bulletin of the American Museum of Natural History. 32 (20): 395–406.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hypacrosaurus na Wikimedia Commons
Informace na webu Prehistoric Wildlife (anglicky)
Informace na webu DinoChecker (anglicky)
SOCHA, Vladimír. Hypacrosaurus, ten skoro nejvyšší ještěr. OSEL.cz [online]. 27. června 2016. Dostupné online. (česky)

[1] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 47). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.

[2] Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 311-314 (anglicky)

[3] ttp://prehistoricbeastoftheweek.blogspot.com/2021/07/hypacrosaurus-beast-of-week.html

[4] David A. Eberth & Sandra L. Kamo (2019). High-precision U-Pb CA-ID-TIMS dating and chronostratigraphy of the dinosaur-rich Horseshoe Canyon Formation (Upper Cretaceous, Campanian–Maastrichtian), Red Deer River valley, Alberta, Canada. Canadian Journal of Earth Sciences (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1139/cjes-2019-0019

[5] SOCHA, Vladimír. Tyranosauři drtili kosti jen něžně. OSEL.cz [online]. 3. listopadu 2021. Dostupné online. (česky)

[6] ttps://www.livescience.com/duck-billed-dinosaur-cliques

[7] Tristan Joubarne, François Therrien & Darla K. Zelenitsky (2024). of age segregation behavior in Hypacrosaurus stebingeri (Hadrosauridae: Lambeosaurinae) based on the taphonomic comparison of bonebeds from the Upper Cretaceous (upper Campanian) Oldman Formation of southernmost Alberta (Canada) and Two Medicine Formation of Montana (USA). Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 112416. doi: https://doi.org/10.1016/j.palaeo.2024.112416

[8] Alida M. Bailleul, Wenxia Zheng, John R. Horner, Brian K. Hall, Casey M. Holliday & Mary H. Schweitzer (2020). Evidence of proteins, chromosomes and chemical markers of DNA in exceptionally preserved dinosaur cartilage. National Science Review. nwz206. doi: https://doi.org/10.1093/nsr/nwz206

[9] ttps://www.scientificamerican.com/article/possible-dinosaur-dna-has-been-found/

[10] SOCHA, Vladimír. O krůček blíž k Jurskému parku. OSEL.cz [online]. 28. října 2021. Dostupné online. (česky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

Navigation

Navigace

Tématické portály