Hyperparazitismus

Hyperparazitismus je jev, kdy je jeden parazit hostitelem jiného parazita.

Úvod

Organismy v přírodě žijí v těsném kontaktu s jinými organismy. Těsné i volnější soužití ovlivňuje oba interagující. V případě parazitismu se jedná o vztah, kdy jeden z partnerů má ze soužití prospěch a druhý škodu. Parazitismus patří mezi nejrozšířenější životní strategie organismů a hraje klíčovou roli v evoluci i koevoluci druhů.

Nejvíce případů hyperparazitismu bylo zjištěno u parazitoidů z řádu blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera). Příklady můžeme ale nalézt i mnoha dalších skupinách organismů.

Hyperparazitismus u parazitoidů

Hyperparazitismus se objevuje v přibližně dvaceti rodech blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera). Hostitelem je široké spektrum parazitoidů, většinou také z blanokřídlých.

  • primární parazitoidi – parazitoidi, kteří cizopasí na jiných živočiších (typicky členovcích)
  • sekundární parazitoidi – hyperparazitoidi, kteří cizopasí na primárních parazitoidech
  • terciérní parazitoidi – hyperparazitoidi, kteří cizopasí na hyperparazitoidech

U parazitoidů bylo dokonce zdokumentováno několik případů kvartérního parazitismu.


O biologii hyperparazitů je známo překvapivě málo, ačkoli jsou běžní v mnoha parazitických guildách (skupinách organismů se stejnými nároky na potravní zdroje).

Obrana proti hyperparazitoidům

Někteří parazitoidi snižují riziko nalezení hyperparazitoidy manipulováním chování jejich hostitelů.[1]
Někteří se brání pomocí speciálních útvarů, vytvořených za tímto účelem – například dospělé larvy hyperparazita Dendrocerus carpenteri (Hymenoptera) se brání terciérním parazitoidům pomocí trnovitých výběžků, které jim slouží jako brnění.[1]

Kompetice mezi parazitoidy

Kromě toho, že se larvy musí vyrovnat s nehostinným prostředím, které představuje tělo hostitele, čelí také útokům ze strany jiných parazitoidů.
Někteří hyperparazitoidi kladou vajíčka přímo do larev parazitoidů. Jindy kladou dva parazitoidi do stejného hostitele a jejich potomci poté kompetují o zdroje, které jim poskytuje hostitelský organismus. (Sem patří i tzv. superparazitismus – vnitrodruhový a multiparazitismus – mezidruhový parazitismus.)[1]

Odkazy

Reference

  1. a b c LEWIS, E.E. The Behavioural Ecology of Parasites, Publisher: CAB International, 2002, 384 pages.

Literatura

  • VOLF, P., HORÁK, P. Paraziti a jejich biologie. Vyd. 1. Praha: Triton, 2007, ISBN 978-807-3870-089.
  • SCHMIDT, Gerald D., ROBERTS', Larry S. Foundations of parasitology. Pub. 8th ed. New York: McGraw-Hill, 2005, ISBN 0073028274