Hypochondrie

Hypochondrie
Klasifikace
MKN-10F45.2
MeSHD006998
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hypochondrie, z řeckého hypochondrium[1] tj. podžebří, je psychická porucha charakterizovaná až přehnaným a intenzivním zaměřením na vlastní zdravotní stav projevující se reálně ničím nepodloženým přesvědčením o vlastním vážném onemocnění. To může v určitých případech značně ovlivnit život člověka.[2]

Podžebří byla oblast, kde se podle starověkých lékařů nacházel zdroj potíží pacientů trpících hypochondrií či depresemi, jelikož v těchto místech často lidé s těmito poruchami pociťují své obtíže.

Diagnóza poruchy

Hypochondrická porucha (F45.2) se v klasifikaci podle MKN[3] řadí do:

  • Poruch duševních a poruch chování (F00–F99)
  • Neurotických, stresových a somatoformních poruch (F40–F48)

Základním rysem je přetrvávající zabývání myšlenkami‚ že pacient má jednu nebo více závažných a progresivních somatických nemocí‚ které se projevují trvalými somatickými potížemi nebo trvalým zabýváním se vlastním fyzickým vzhledem. Normální nebo běžné pocity a jevy často pacienti interpretují jako abnormální a zneklidňující. Pozornost je obvykle zaměřena pouze na jeden nebo dva orgány nebo tělesné systémy.

Průběh poruchy

Hypochondrie mívá počátek v pozdní adolescenci a mladší dospělosti (20 – 30 let), ale je možná kdykoliv, zřídka se objevuje první výskyt po 50. roce věku. Mívá chronický a kolísavý průběh, zhoršuje se při stresu a v zátěžových životních situacích.

Výskyt poruchy

Hypochondrie se vyskytuje stejně u žen jako u mužů. Odhadem se celoživotní prevalence odhaduje na 3–14 %, šestiměsíční prevalence na 1–6 %. Odhaduje se, že asi 10–20 % zdravé populace má občasné obavy o zdraví, u neurotických pacientů se to týká až 45 %.[4]

Psychoterapie

Terapie bývá náročnější, protože pacienti často odmítají psychiatrickou léčbu a trvají na přítomnosti tělesné poruchy. Vhodná je terapie podporující, umožňující ventilaci problému, edukativní – vysvětlující principy fungování nemoci. Nevhodná je hospitalizace, doprovázená dalšími vyšetřeními a nasazení léků. Nejčastěji užívaný druh psychoterapie je kognitivně behaviorální, kde jsou vypracovány účinné postupy ke snížení obav. KBT může být individuální či skupinová. Mezi základní léčebné intervence u hypochondrie patří:

  • Analýza problému
  • Psychoedukace
  • Kognitivní restrukturalizace s hledáním alternativních vysvětlení
  • Expoziční léčba
    • zábrana vyhýbavému chování
    • odstranění zabezpečovacího chování
    • expozice v imaginaci (expozice tělesným prožitkům nemoci, představám vlastní smrti apod.)
  • Nácvik relaxace (progresivní relaxace, Schulzův autogenní trénink)
  • Postupná a pravidelné zatěžování fyzickou aktivitou
  • Dechová cvičení (zklidnění dechu, řízená hyperventilace)
  • Řešení problémů v životě
  • Prevence relapsu

Farmakoterapie

Nejčastěji se používá farmakoterapie antidepresivy, je však nutno považovat ji za podpůrnou, doprovázející psychoterapii.

Hypochondrie v umění

V umění a filmu bylo ztvárněno mnoho osob s hypochondrickými rysy [1]

  • Moliere ztvárnil osobnost hypochondra v komedii Zdravý nemocný.
  • Ve filmu Woody Allena Hana a její sestry z roku 1986 si režisér zahrál i roli hypochondra Mickeye.
  • Ve filmu Bandité z roku 2001 hraje citlivého hypochondra Billy Bob Thornton.
  • Ve filmu Dogville z roku 2003 hraje Philip Baker Hall doktora s hypochondrickými rysy, který trpí neustálým sebepozorováním a nadměrným předepisováním léků.

Hypochondrie a osobnost

Hypochondrickými potížemi a zvýšeným sebepozorováním trpělo mnoho známých osobností [2] Archivováno 26. 10. 2013 na Wayback Machine..

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ Kábrt, J. Lexicon medicum. 2. vydání. Praha, Galén, 2004. ISBN 80-7262-235-8.
  2. ↑ Malá československá encyklopedie. Praha, Academia, 1985.
  3. ↑ http://www.uzis.cz/cz/mkn/index.html
  4. ↑ Praško Ján a kol.: Hypochondrická porucha a její léčba. Psychiatrie pro praxi, 2001,www.prakticka-medicina.cz/

Související články

Literatura

  • Morschitzky, Hans; Hartl, Thomas: Strach z nemocí. Jak mu rozumět a jak ho překonat. Portál, 2020. 200 s. ISBN 978-80-262-1649-0
  • Praško, Ján; Prašková, Hana: Psychoterapie hypochondrické poruchy. Text pro výuku Lékařské psychologie a psychoterapie, 1. LF UK Praha
  • Kavenská, V.: I hypochondrie je nemoc. Moje psychologie [3]
  • Kellner, R.: Functional Somatic Symptoms and Hypochondriasis, A Survey of Empirical Studies, Arch Gen Psychiatry. 1985;42(8):821-833.