Hyrare

Hyrare
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	šelmy (Carnivora)
Čeleď	lasicovití (Mustelidae)
Podčeleď	kuny (Mustelinae)
Rod	kuna (Eira) Hamilton Smith, 1842
Binomické jméno
Eira barbara Linné, 1758
(c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hyrare, též tayra, eira nebo kuna brazilská (Eira barbara) je jihoamerická lasicovitá šelma podobná kunám. Nejznámější jména tohoto zvířete tayra či eira pocházejí z jazyka guaraní. Dříve byla řazena do příbuzenstva jihoamerických grizonů, zřejmě je však geneticky bližší pravým kunám, za její nejbližší příbuznou se považuje severoamerická kuna rybářská.

• hmotnost: 2,7–7 kg
• délka těla: 56–71 cm
• délka ocasu: 35–47 cm^[2]

Hyrare se podobá kunám z rodu Martes, avšak je výrazně větší než většina z nich (s výjimkou kuny rybářské a charzy žlutohrdlé, které dosahují podobné velikosti). Je to štíhlá šelma s krátkýma nohama a dlouhým huňatým ocasem. Malé, kulaté uši jsou širší než delší a jsou posazené po stranách hlavy. Končetiny jsou opatřené dlouhými, silnými drápy. Srst je nejčastěji černá nebo tmavě hnědá, hlava bývá světlejší. Častá je bílá náprsenka.

Je rozšířená v neotropické oblasti, obývá Střední a Jižní Ameriku od Mexika až do Bolívie a severní oblasti Argentiny. Kromě kontinentu se vyskytuje také na ostrově Trinidad.

Není vázána na určitý biotop, obývá tropické opadavé i stálezelené lesy, křoviny, plantáže nebo i travnaté pláně. Vyskytuje se v nížinách i v horách až do výšky 2000–2400 m n. m.

Hyrare je zvíře s denní aktivitou, obvykle žije samotářsky nebo v párech. Byly však pozorovány i malé skupiny čítající 3–4 jedince. Podobný sociální život je u kunovitých poměrně vzácný a byl zaznamenán jen u charz. Žije na zemi i ve větvích stromů, výborně šplhá i plave. Také skvěle skáče a dokáže skákat i ze stromu na strom. Jako všechny lasicovité šelmy je značně přizpůsobivá a doupě si buduje jak ve stromových dutinách, tak v hustém podrostu nebo ve skalní puklině.

Kuna brazilská je všežravý oportunista, na zemi i ve větvích stromů loví hlodavce koro, vačice, aguti, drápkaté opičky, plazy (dokonce i leguány), bezobratlé a tento jídelníček si ve velkém množství zpestřuje vejci a ovocem. Má-li příležitost, pojídá také včelí plástve. Konzumuje i mršiny.^[2]

O rozmnožování hyrare toho není příliš známo. Březost trvá asi 63–70 dní, v jednom vrhu je 1–3 slepých mláďat, která jsou kojena 2–3 měsíce. V zajetí může hyrare žít až 18 let.

Hyrare je přizpůsobivá šelma, která je schopná žít i v blízkosti lidských sídel. Až na určité oblasti, zvláště v Mexiku, proto není ohrožena. Snadno se ochočí a místní lidé ji v minulosti chovali, aby lovila škodlivé hlodavce.

• Eira barbara barbara (severní Argentina, Paraguay, Bolívie, střední část Brazílie)
• Eira barbara biologiae (Kostarika, Panama)
• Eira barbara inserta (Guatemala, Kostarika)
• Eira barbara madeirensis (západní Ekvádor, severní část Brazílie)
• Eira barbara peruana (Andy)
• Eira barbara poliocephala (Guyana, Venezuela, Brazílie)
• Eira barbara senex (Střední Mexiko až severní část Hondurasu) - je klasifikován jako zranitelný
• Eira barbara senilis (severní Ekvádor)
• Eira barbara sinuensis (Kolumbie a Venezuela)

V Evropě byl v dubnu 2018 chován tento druh jen v 17 zařízeních.^[3] V létě 2020 to bylo 25 zoo.^[4] Pravidelně je množí do 5 institucí.^[5] V Česku chová hyrare Zoo Praha a Zoo Ostrava.^[3]

Tento druh je v Zoo Praha chován od roku 2004. Český prvoodchov se podařil v roce 2011.^[6] Na počátku roku 2018 byli chováni dva samci a tři samice.^[5] Dvě mláďata přišla na svět v červnu 2020.^[7] Jednalo se o v pořadí dvanácté a třinácté mládě v historii chovu této zoo. Roku 2021 následoval raritní porod čtyřčat.^[8]

K vidění je v komplexu amerických zvířat nad výběhem ledních medvědů v horní části zoo.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hyrare na Wikimedia Commons
• ZOO Praha - Lexikon zvířat - Hyrare
• IUCN Red List of Threatened Species: Eira barbara (anglicky)
• Schreffler, C. 2003. „Eira barbara“ (On-line), Animal Diversity Web (anglicky)
• Lioncrusher's Domain – Tayra (Eira Barbara) facts and pictures (anglicky)