Dikobrazovití

Dikobrazovití
Dikobraz obecný (Hystrix cristata)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	hlodavci (Rodentia)
Podřád	dikobrazočelistní (Hystricomorpha)
Čeleď	dikobrazovití (Hystricidae) G. Fischer, 1817
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Rody
Atherurus – osinák Hystrix – dikobraz Trichys – osinák
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dikobrazovití (Hystricidae) je čeleď hlodavců z podřádu Hystricomorpha a infrařádu Hystricognathi. Zahrnuje 3 rody s 11 druhy žijícími v jižní Evropě, Africe, jižní a jihovýchodní Asii.

Jde o větší hlodavce s podsaditým tělem, krátkýma nohama a krátkým nebo středně dlouhým ocasem. Jejich typickým znakem jsou bodliny nebo ostny, které pokrývají většinu těla. Obývají pouště, savany a lesy. Jde o většinou noční živočichy, kteří přes den přespávají v norách. Jsou to býložravci.

Výskyt

Dikobrazovití žijí v jižní Evropě, severní a střední Africe, jižní a jihovýchodní Asii. Obývají pouště, savany a lesy od úrovně moře až do nadmořské výšky 3 500 m n. m.^[1]

Taxonomie

Databáze savců Mammal Species of the World rozděluje dikobrazovité do tří rodů:^[2]

• rod Hystrix – dikobraz – 8 druhů žijících v jižní Evropě, severní a rovníkové Africe, jižní a jihovýchodní Asii.
• rod Atherurus – osinák – dva druhy žijící v rovníkové Africe, jižní a jihovýchodní Asii,
• rod Trichys – osinák – s jedním druhem vyskytujícím se na Malajském poloostrově, na Sumatře a Borneu.

Vzhled

Jde o středně velké až velké hlodavce s podsaditým tělem a ocasem, který u menších druhů dosahuje až poloviny délky těla, zatímco u větších druhů je krátký. Jejich tělo měří 350–930 mm, ocas má 25–260 mm. Váží 1,5 – 20 kg.^[1] Jejich hlava, tělo a u některých rodů i ocas jsou pokryty ostny nebo bodlinami, které mohou být až 350 mm dlouhé. Celkové zbarvení jde do hněda nebo spíše do černa, ostny jsou často bíle žíhané.

Nohy mají krátké; na všech mají po 5 prstech, i když palec na předních nohách zakrněl. Mají malé oči a celkem 20 zubů: jejich zubní vzorec je

• 1.0.1.3
• 1.0.1.3

Samice mají 2 až 3 páry mléčných žláz, které jsou umístěny na bocích těla.

Způsob života

Jde o většinou noční živočichy, kteří přes den přespávají v jeskyních, skalních puklinách nebo norách. Některé druhy jsou společenské – bylo zjištěno až 10 jedinců v jedné noře.^[1]

Jsou to býložravci, i když bylo pozorováno, že konzumují zdechliny a ohlodávají kosti.^[1]

V jednom vrhu je obvykle jen jedno nebo dvě mláďata, která se rodí s otevřenýma očima a krátkými měkkými ostny. Přibližně po týdnu začínají ostny tvrdnout; v té době také mláďata opouštějí hnízdo.

Dikobrazi se dožívají relativně vysokého věku – u všech tří rodů byl zaznamenán nejvyšší věk přes 10 let. Nejstarším zdokumentovaným dikobrazem na světě byl dikobraz srstnatonosý z pražské zoo, který žil přes 30 let.^[3]

Stupeň ohrožení

Většina dikobrazů není ohrožena a v červeném seznamu druhů jsou vyhodnoceni jako málo dotčený druh. Jeden druh je však považován za zranitelný:

Zranitelný druh:

• Dikobraz filipínský (Hystrix pumila) žijící na filipínských ostrovech Palawan a Busuanga.^[4] Je ohrožen především zmenšováním plochy lesů, lovem pro maso a také tím, že je chytán a chován jako domácí mazlíček.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu dikobrazovití na Wikimedia Commons
• Taxon Hystricidae ve Wikidruzích
• Profil taxonu dikobrazovití v databázi BioLib