Silnice I/13

Silnice I/13
Mapa
Základní údaje
ProvozovatelŘeditelství silnic a dálnic
ZačátekKarlovy Vary
50°14′24″ s. š., 12°53′7″ v. d.
Konechraniční přechod Habartice
51°1′18″ s. š., 15°3′49″ v. d.
Celková délka218,418 km
    v provozu:218,418 km
    v přípravě:92,2 km
StátČeskoČesko Česko
Region
  • Karlovarský kraj
  • Ústecký kraj
  • Liberecký kraj
    • Geodata (OSM)OSM, WMF
    Silnice I/13 v Mostě
    Silnice I/13 v Mostě
    Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
    Některá data mohou pocházet z datové položky.

    Silnice I/13 je silnicí I. třídy, která prochází přes severozápad ČR. Trasa vede přes Karlovarský, Ústecký a Liberecký kraj. Silnice začíná v Karlových Varech na křižovatce se silnicí I/6 a končí na hraničním přechodu s Polskem Habartice/Zawidóv. Je dlouhá 218,418 km[1].

    Historie

    Silnice od Liberce na sever ke státní hranici s Polskem je částí spojnice mezi Lužicí a Čechami, po které putovali pocestní a povozy již od konce 13. století. Komunikaci, která sem vede od Prahy, se říkalo Liberecká silnice nebo také Slezská silnice. Protože se však vyhýbala Žitavě, vymohli si roku 1351 představitelé tohoto města na císaři Karlu IV. zákaz používání této cesty. Ten sice platil, avšak spojení se po silnici udržovalo i nadále a kolem roku 1450 již tady panoval čilý obchodní ruch. Na významu získala cesta také s rostoucím významem města Liberce coby průmyslového centra.[2]

    Kamenická ulice v Kamenickém Šenově je součástí silnice I/13

    Povrch Liberecké silnice však stále nebyl zpevněný. O její změně na zpevněnou se začalo jednat již závěrem 18. století. Tehdy, roku 1797, nařídil panovník Karel vojsku, aby zahájilo stavbu silnice z Prahy, přes Kbely (dnes součást hlavního města) do Brandýsa nad Labem. Protože však silniční fond nedisponoval dostatečným objemem finančních prostředků,[2] musela se stavba již v následujícím roce (1798) zastavit. Kvůli množícím se stížnostem na kvalitu komunikace pronášeným především poštovní správou ale došlo roku 1803 k opětovnému zahájení stavby (byť se o něm jednalo již od roku 1799) a první úsek do Brandýsa nad Labem byl dokončen roku 1807.[3]

    Stavba silnice dále pokračovala budováním dalších úseků. Hranice Liberce dosáhla zpevněná komunikace roku 1828. Vyměření následujícího úseku z tohoto města přes Frýdlant do Habartic, kde komunikace přecházela zemskou hranici, bylo provedeno roku 1826. Výstavba této části silnice probíhala mezi roky 1830 a 1834.[3] Celá stavba byla provedena především dobrovolnou konkurencí.[4] Úsek severně od Liberce k zemské hranici stavěla firma „J. Pollack und Salomon Hahn“.[5] Podél komunikace vyrostlo také několik zájezdních hostinců. Jeden stojí v Mníšku (dům čp. 70) na křižovatce této komunikace se silnicí II/592 přicházející sem od Chrastavy a další jsou postupně u Dětřichova (dům čp. 180), v Arnolticích (dům čp. 90) a v Pertolticích (dům čp. 64).[6]

    Podél komunikace se dochovalo také několik kilometrovníků vybudovaných za první československé republiky. Jsou tvořeny kamenným hranolem o rozměrech 30×30×90 centimetrů. Na úseku silnice severně od Liberce se nacházejí celkem tři. Jižně od dětřichovského zájezdního hostince (u domu čp. 183) je kilometrovník s číslem „125“,[p 1] další (s cifrou „128“) se nachází jihozápadně od Frýdlantu u průmyslového areálu čp. 3037[p 2] a poslední, nesoucí číslo „129“, stojí východně od železničního přejezdu (před domem čp. 3181).[p 3][7]

    Průběh trasy

    Na trase se nachází několik větších měst:

    Křižovatka silnice I/13 a ulice Československé armády ve Cvikově v okrese Česká Lípa

    Karlovarský kraj

    Ústecký kraj

    Liberecký kraj

    Silnice okrajem Jablonného v Podještědí u čerpací stanice pohonných hmot

    Modernizace silnice

    ČísloNázevDélkaKategorieZahájení
    výstavby    		Uvedení
    do provozu    		Křižovatky
    K61MÚK Bor, přídatné pruhy——plánováno 2026plánováno 2027[9]Bor
    Ostrov, obchvat5,6 km22,5/80
    11,5/70    		12/200207/2005Ostrov-jih
    Ostrov-západ
    Ostrov-sever
    U73Klášterec nad Ohří, obchvat5,6 km11,5/90plánováno 2030plánováno 2033[10]Klášterec nad Ohří-západ
    Klášterec nad Ohří-sever
    Klášterec nad Ohří-východ
    U74Klášterec nad Ohří – Chomutov15,0 km21,5/110plánováno 2028plánováno 2031[11]Kadaň
    Nová Víska
    Místo
    Černovice
    Chomutov - průtah, 3. stavba1,2 km16,5/8004/200608/2007
    MÚK Třebušice, 1. etapa0,3 km22,5/8006/200810/2010
    U62Třebušice MÚK1,4 km22,5/8011/201712/2020[12]Třebušice
    Komořany–Most1,7 km24,5/10002/200811/2009[13]
    U70Bílina, tunel3,2 km21,5/90plánováno 2031plánováno 2034[14]Bílina-sever
    Kyselka
    U53Kladrubská spojka5,1 km24,5/110plánováno 2027plánováno 2030[15]Nechvalice
    Kladruby
    Nová Ves
    U75Teplice, obchvat Trnovan4,0 km15,5-12/50
    11,5/70    		bude oznámenobude oznámeno[16]
    U79Děčín – D8 (Knínice)12,4—14,7 kmplánováno 2030plánováno 2033[17]
    U68Děčín, OK Benešovská—11,5/50plánováno 2029plánováno 2030[18]
    U66Děčín – Ludvíkovice4,7 km11,5/90plánováno 2029plánováno 2031[19]
    L86Děčín – Manušice20,6 km11,5/90plánováno 2029plánováno 2034[20]Jedlka
    Benešov n. Pl.-východ
    Manušice
    L55Kunratice – Jablonné v Podještědí2,5 km11,5/80bude oznámenobude oznámeno[21]
    L56Rynoltice – Lvová, přeložka2,4 km13,5/90plánováno 2026plánováno 2028[22]
    L57Stráž nad Nisou – Krásná Studánka4,3 km11,5/7003/200908/2013[23]
    L65Krásná Studánka – Dětřichov8,5 km11,5/70plánováno 2027plánováno 2029[24]
    L73Frýdlant, obchvat6,8–7,2 km9,5/90bude oznámenobude oznámeno[25]

    Objekty na silnici

    Mosty

    Jeřici v Mníšku přechází komunikace po 12,80 metrů dlouhém mostě z roku 1890, který má dva oblouky. Během roku 1999 proběhla jeho rekonstrukce, kdy došlo k zesílení kleneb pomocí železobetonové desky.[p 4][26]

    Řeku Smědou ve Frýdlantě překonávala silnice přes dřevěný vzpěradlový trámový most, který stál u konce Máchovy ulice od roku 1862. Povodeň v roce 2010 ho ale strhla.[p 5][27] Na severozápadě města silnice přechází přes Řasnici po 9,60 metru dlouhém jedno obloukovém mostě s kamennou parapetní zdí.[p 6][28]

    V Arnolticích křižuje silnice Bulovský potok po mostě majícím dva oblouky. Vybudován byl roku 1880 a během rekonstrukce jej zesílila vložená železobetonová deska s konzolovými římsami.[p 7][28]

    Odkazy

    Poznámky

    1. ↑ Přesná poloha je 50°53′27″ s. š., 15°2′48″ v. d..
    2. ↑ Přesná poloha je 50°54′47″ s. š., 15°3′41″ v. d..
    3. ↑ Přesná poloha je 50°55′11″ s. š., 15°4′7″ v. d..
    4. ↑ Přesná poloha je 50°50′6″ s. š., 15°2′56″ v. d..
    5. ↑ Přesná poloha je 50°55′10″ s. š., 15°4′51″ v. d..
    6. ↑ Přesná poloha je 50°55′38″ s. š., 15°5′27″ v. d..
    7. ↑ Přesná poloha je 50°57′47″ s. š., 15°5′48″ v. d..

    Reference

    1. ↑ Ředitelství silnic a dálnic: Délky a další data komunikací. Ředitelství silnic a dálnic. 1. ledna 2024. Dostupné online. [cit. 2024-03-21].
    2. ↑ a b ROUBÍK, František. Silnice v Čechách a jejich vývoj. Praha: Společnost přátel starožitností československých v Praze, 1938. 113 s. Kapitola Přehled výstavby jednotlivých státních silnic v Čechách, s. 67. [Dále jen Roubík]. 
    3. ↑ a b Roubík, s. 68
    4. ↑ Roubík, s. 69
    5. ↑ FREIWILLIG, Petr. Technické stavby Frýdlantska. Liberec: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, 2011. 127 s. ISBN 978-80-904852-2-8. Kapitola Dopravní cesty a objekty, s. 16. [Dále jen Freiwillig]. 
    6. ↑ Freiwillig, s. 18
    7. ↑ Freiwillig, s. 19
    8. ↑ Mapa Lužické hory č.14. Praha: Trasa, 2010, 6.vydání. ISBN 978-80-7324-289-3. 
    9. ↑ I/13 MÚK Bor, přídatné pruhy [online]. ŘSD, rev. 2024-06 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
    10. ↑ I/13 – Klášterec nad Ohří, obchvat [online]. ŘSD, rev. 2024-02 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. 
    11. ↑ I/13 Klášterec nad Ohří – Chomutov [online]. ŘSD, rev. 2024-03 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. 
    12. ↑ Třebušice MÚK (dopravní bodová závada) [online]. ŘSD, rev. 2020-12 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
    13. ↑ Komořany–Most [online]. ŘSD, rev. 2009-10 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
    14. ↑ I/13 Bílina, tunel [online]. ŘSD, rev. 2024-03 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. 
    15. ↑ I/13 Kladrubská spojka [online]. ŘSD, rev. 2024-08 [cit. 2024-09-07]. Dostupné online. 
    16. ↑ I/13 Teplice – obchvat Trnovan [online]. ŘSD, rev. 2023-08 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. 
    17. ↑ I/13, Děčín – D8 (Knínice) [online]. ŘSD, rev. 2024-03 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. 
    18. ↑ I/13 Děčín, OK Benešovská [online]. ŘSD, rev. 2024-02 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. 
    19. ↑ I/13 Děčín–Ludvíkovice [online]. ŘSD, rev. 2024-07 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
    20. ↑ I/13 Děčín–Manušice [online]. ŘSD, rev. 2024-03 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
    21. ↑ I/13 Kunratice – Jablonné v Podještědí [online]. ŘSD, rev. 2023-08 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. 
    22. ↑ I/13 Rynoltice – Lvová, přeložka [online]. ŘSD, rev. 2024-07 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
    23. ↑ Silnice I/13 Stráž nad Nisou–Krásná Studánka [online]. ŘSD, rev. 2013-08 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
    24. ↑ I/13 Krásná Studánka–Dětřichov [online]. ŘSD, rev. 2023-11 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. 
    25. ↑ I/13 Frýdlant, obchvat [online]. ŘSD, rev. 2024-01 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. 
    26. ↑ Freiwillig, s. 22
    27. ↑ Freiwillig, s. 20
    28. ↑ a b Freiwillig, s. 24

    Související články

    Externí odkazy

    Média použitá na této stránce

    Flag of the Czech Republic.svg
    Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
    Kamenická, Kamenický Šenov 2024 (1).jpg
    Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
    Kamenická ulice v Kamenickém Šenově, okres Česká Lípa. V pozadí je Šenovský vrch.
    CZ traffic sign IS17 - E442.svg
    Sign of European route E442 in the Czech Republic
    Benzinka Jablonné.jpg
    Benzinka Agip na E442 v Jablonném
    SilniceI13.svg
    Sign of 1st class road 13 in the Czech Republic
    Dopravní koridor u Mostu.JPG
    Autor: Hadonos, Licence: CC BY-SA 3.0
    Dopravní koridor u Mostu - silnice I/13, vlevo tramvajová trať do Litvínova, v pozadí Hněvín, pohled z mostu Hřbitovní ulice.
    Cvikov křižovatka.jpg
    Křižovatka E442 s ul.Československé armády ve Cvikově