Silnice I/13
Silnice I/13 | |
---|---|
Mapa | |
Základní údaje | |
Provozovatel | Ředitelství silnic a dálnic |
Začátek | Karlovy Vary 50°14′24″ s. š., 12°53′7″ v. d. |
Konec | hraniční přechod Habartice 51°1′18″ s. š., 15°3′49″ v. d. |
Celková délka | 218,418 km |
v provozu: | 218,418 km |
v přípravě: | 92,2 km |
Stát | Česko |
Region | |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Silnice I/13 v Mostě | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Silnice I/13 je silnicí I. třídy, která prochází přes severozápad ČR. Trasa vede přes Karlovarský, Ústecký a Liberecký kraj. Silnice začíná v Karlových Varech na křižovatce se silnicí I/6 a končí na hraničním přechodu s Polskem Habartice/Zawidóv. Je dlouhá 218,418 km[1].
Historie
Silnice od Liberce na sever ke státní hranici s Polskem je částí spojnice mezi Lužicí a Čechami, po které putovali pocestní a povozy již od konce 13. století. Komunikaci, která sem vede od Prahy, se říkalo Liberecká silnice nebo také Slezská silnice. Protože se však vyhýbala Žitavě, vymohli si roku 1351 představitelé tohoto města na císaři Karlu IV. zákaz používání této cesty. Ten sice platil, avšak spojení se po silnici udržovalo i nadále a kolem roku 1450 již tady panoval čilý obchodní ruch. Na významu získala cesta také s rostoucím významem města Liberce coby průmyslového centra.[2]
Povrch Liberecké silnice však stále nebyl zpevněný. O její změně na zpevněnou se začalo jednat již závěrem 18. století. Tehdy, roku 1797, nařídil panovník Karel vojsku, aby zahájilo stavbu silnice z Prahy, přes Kbely (dnes součást hlavního města) do Brandýsa nad Labem. Protože však silniční fond nedisponoval dostatečným objemem finančních prostředků,[2] musela se stavba již v následujícím roce (1798) zastavit. Kvůli množícím se stížnostem na kvalitu komunikace pronášeným především poštovní správou ale došlo roku 1803 k opětovnému zahájení stavby (byť se o něm jednalo již od roku 1799) a první úsek do Brandýsa nad Labem byl dokončen roku 1807.[3]
Stavba silnice dále pokračovala budováním dalších úseků. Hranice Liberce dosáhla zpevněná komunikace roku 1828. Vyměření následujícího úseku z tohoto města přes Frýdlant do Habartic, kde komunikace přecházela zemskou hranici, bylo provedeno roku 1826. Výstavba této části silnice probíhala mezi roky 1830 a 1834.[3] Celá stavba byla provedena především dobrovolnou konkurencí.[4] Úsek severně od Liberce k zemské hranici stavěla firma „J. Pollack und Salomon Hahn“.[5] Podél komunikace vyrostlo také několik zájezdních hostinců. Jeden stojí v Mníšku (dům čp. 70) na křižovatce této komunikace se silnicí II/592 přicházející sem od Chrastavy a další jsou postupně u Dětřichova (dům čp. 180), v Arnolticích (dům čp. 90) a v Pertolticích (dům čp. 64).[6]
Podél komunikace se dochovalo také několik kilometrovníků vybudovaných za první československé republiky. Jsou tvořeny kamenným hranolem o rozměrech 30×30×90 centimetrů. Na úseku silnice severně od Liberce se nacházejí celkem tři. Jižně od dětřichovského zájezdního hostince (u domu čp. 183) je kilometrovník s číslem „125“,[p 1] další (s cifrou „128“) se nachází jihozápadně od Frýdlantu u průmyslového areálu čp. 3037[p 2] a poslední, nesoucí číslo „129“, stojí východně od železničního přejezdu (před domem čp. 3181).[p 3][7]
Průběh trasy
Na trase se nachází několik větších měst:
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Modernizace silnice
Číslo | Název | Délka | Kategorie | Zahájení výstavby | Uvedení do provozu | Křižovatky |
---|---|---|---|---|---|---|
K61 | MÚK Bor, přídatné pruhy | — | — | plánováno 2026 | plánováno 2027[9] | Bor |
Ostrov, obchvat | 5,6 km | 22,5/80 11,5/70 | 12/2002 | 07/2005 | Ostrov-jih Ostrov-západ Ostrov-sever | |
U73 | Klášterec nad Ohří, obchvat | 5,6 km | 11,5/90 | plánováno 2030 | plánováno 2033[10] | Klášterec nad Ohří-západ Klášterec nad Ohří-sever Klášterec nad Ohří-východ |
U74 | Klášterec nad Ohří – Chomutov | 15,0 km | 21,5/110 | plánováno 2028 | plánováno 2031[11] | Kadaň Nová Víska Místo Černovice |
Chomutov - průtah, 3. stavba | 1,2 km | 16,5/80 | 04/2006 | 08/2007 | ||
MÚK Třebušice, 1. etapa | 0,3 km | 22,5/80 | 06/2008 | 10/2010 | ||
U62 | Třebušice MÚK | 1,4 km | 22,5/80 | 11/2017 | 12/2020[12] | Třebušice |
Komořany–Most | 1,7 km | 24,5/100 | 02/2008 | 11/2009[13] | ||
U70 | Bílina, tunel | 3,2 km | 21,5/90 | plánováno 2031 | plánováno 2034[14] | Bílina-sever Kyselka |
U53 | Kladrubská spojka | 5,1 km | 24,5/110 | plánováno 2027 | plánováno 2030[15] | Nechvalice Kladruby Nová Ves |
U75 | Teplice, obchvat Trnovan | 4,0 km | 15,5-12/50 11,5/70 | bude oznámeno | bude oznámeno[16] | |
U79 | Děčín – D8 (Knínice) | 12,4—14,7 km | plánováno 2030 | plánováno 2033[17] | ||
U68 | Děčín, OK Benešovská | — | 11,5/50 | plánováno 2029 | plánováno 2030[18] | |
U66 | Děčín – Ludvíkovice | 4,7 km | 11,5/90 | plánováno 2029 | plánováno 2031[19] | |
L86 | Děčín – Manušice | 20,6 km | 11,5/90 | plánováno 2029 | plánováno 2034[20] | Jedlka Benešov n. Pl.-východ Manušice |
L55 | Kunratice – Jablonné v Podještědí | 2,5 km | 11,5/80 | bude oznámeno | bude oznámeno[21] | |
L56 | Rynoltice – Lvová, přeložka | 2,4 km | 13,5/90 | plánováno 2026 | plánováno 2028[22] | |
L57 | Stráž nad Nisou – Krásná Studánka | 4,3 km | 11,5/70 | 03/2009 | 08/2013[23] | |
L65 | Krásná Studánka – Dětřichov | 8,5 km | 11,5/70 | plánováno 2027 | plánováno 2029[24] | |
L73 | Frýdlant, obchvat | 6,8–7,2 km | 9,5/90 | bude oznámeno | bude oznámeno[25] |
Objekty na silnici
Mosty
Jeřici v Mníšku přechází komunikace po 12,80 metrů dlouhém mostě z roku 1890, který má dva oblouky. Během roku 1999 proběhla jeho rekonstrukce, kdy došlo k zesílení kleneb pomocí železobetonové desky.[p 4][26]
Řeku Smědou ve Frýdlantě překonávala silnice přes dřevěný vzpěradlový trámový most, který stál u konce Máchovy ulice od roku 1862. Povodeň v roce 2010 ho ale strhla.[p 5][27] Na severozápadě města silnice přechází přes Řasnici po 9,60 metru dlouhém jedno obloukovém mostě s kamennou parapetní zdí.[p 6][28]
V Arnolticích křižuje silnice Bulovský potok po mostě majícím dva oblouky. Vybudován byl roku 1880 a během rekonstrukce jej zesílila vložená železobetonová deska s konzolovými římsami.[p 7][28]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Přesná poloha je 50°53′27″ s. š., 15°2′48″ v. d..
- ↑ Přesná poloha je 50°54′47″ s. š., 15°3′41″ v. d..
- ↑ Přesná poloha je 50°55′11″ s. š., 15°4′7″ v. d..
- ↑ Přesná poloha je 50°50′6″ s. š., 15°2′56″ v. d..
- ↑ Přesná poloha je 50°55′10″ s. š., 15°4′51″ v. d..
- ↑ Přesná poloha je 50°55′38″ s. š., 15°5′27″ v. d..
- ↑ Přesná poloha je 50°57′47″ s. š., 15°5′48″ v. d..
Reference
- ↑ Ředitelství silnic a dálnic: Délky a další data komunikací. Ředitelství silnic a dálnic. 1. ledna 2024. Dostupné online. [cit. 2024-03-21].
- ↑ a b ROUBÍK, František. Silnice v Čechách a jejich vývoj. Praha: Společnost přátel starožitností československých v Praze, 1938. 113 s. Kapitola Přehled výstavby jednotlivých státních silnic v Čechách, s. 67. [Dále jen Roubík].
- ↑ a b Roubík, s. 68
- ↑ Roubík, s. 69
- ↑ FREIWILLIG, Petr. Technické stavby Frýdlantska. Liberec: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, 2011. 127 s. ISBN 978-80-904852-2-8. Kapitola Dopravní cesty a objekty, s. 16. [Dále jen Freiwillig].
- ↑ Freiwillig, s. 18
- ↑ Freiwillig, s. 19
- ↑ Mapa Lužické hory č.14. Praha: Trasa, 2010, 6.vydání. ISBN 978-80-7324-289-3.
- ↑ I/13 MÚK Bor, přídatné pruhy [online]. ŘSD, rev. 2024-06 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online.
- ↑ I/13 – Klášterec nad Ohří, obchvat [online]. ŘSD, rev. 2024-02 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online.
- ↑ I/13 Klášterec nad Ohří – Chomutov [online]. ŘSD, rev. 2024-03 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online.
- ↑ Třebušice MÚK (dopravní bodová závada) [online]. ŘSD, rev. 2020-12 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online.
- ↑ Komořany–Most [online]. ŘSD, rev. 2009-10 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online.
- ↑ I/13 Bílina, tunel [online]. ŘSD, rev. 2024-03 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online.
- ↑ I/13 Kladrubská spojka [online]. ŘSD, rev. 2024-08 [cit. 2024-09-07]. Dostupné online.
- ↑ I/13 Teplice – obchvat Trnovan [online]. ŘSD, rev. 2023-08 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online.
- ↑ I/13, Děčín – D8 (Knínice) [online]. ŘSD, rev. 2024-03 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online.
- ↑ I/13 Děčín, OK Benešovská [online]. ŘSD, rev. 2024-02 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online.
- ↑ I/13 Děčín–Ludvíkovice [online]. ŘSD, rev. 2024-07 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online.
- ↑ I/13 Děčín–Manušice [online]. ŘSD, rev. 2024-03 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online.
- ↑ I/13 Kunratice – Jablonné v Podještědí [online]. ŘSD, rev. 2023-08 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online.
- ↑ I/13 Rynoltice – Lvová, přeložka [online]. ŘSD, rev. 2024-07 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online.
- ↑ Silnice I/13 Stráž nad Nisou–Krásná Studánka [online]. ŘSD, rev. 2013-08 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online.
- ↑ I/13 Krásná Studánka–Dětřichov [online]. ŘSD, rev. 2023-11 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online.
- ↑ I/13 Frýdlant, obchvat [online]. ŘSD, rev. 2024-01 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online.
- ↑ Freiwillig, s. 22
- ↑ Freiwillig, s. 20
- ↑ a b Freiwillig, s. 24
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Kamenická ulice v Kamenickém Šenově, okres Česká Lípa. V pozadí je Šenovský vrch.
Sign of European route E442 in the Czech Republic
Benzinka Agip na E442 v Jablonném
Sign of 1st class road 13 in the Czech Republic
Autor: Hadonos, Licence: CC BY-SA 3.0
Dopravní koridor u Mostu - silnice I/13, vlevo tramvajová trať do Litvínova, v pozadí Hněvín, pohled z mostu Hřbitovní ulice.
Křižovatka E442 s ul.Československé armády ve Cvikově