Ióta

Ióta — majuskulní i minuskulní varianta
Řecká abeceda
Α α alfaΝ ν ný
Β β betaΞ ξ ksí
Γ γ gamaΟ ο omikron
Δ δ deltaΠ π pí
Ε ε epsilonΡ ρ ró
Ζ ζ zétaΣ σ ς sigma
Η η étaΤ τ tau
Θ θ thétaΥ υ ypsilon
Ι ι iótaΦ φ fí
Κ κ kappaΧ χ chí
Λ λ lambdaΨ ψ psí
Μ μ míΩ ω omega
Stará písmena
Ϝ ϝ digamaϘ ϙ koppa
Ϛ ϛ stigmaͲ ͳ sampí
Ͱ ͱ hétaϷ ϸ šo
Ϻ ϻ san

Ióta či jóta (majuskulní podoba Ι, minuskulní podoba ι, řecký název ιώτα, výslovnost [jɒ:ta]IPA) je deváté písmeno řecké abecedy a v systému řeckých číslovek má hodnotu 10. V řečtině staré i moderní se používala pro záznam hlásky [i]IPA, tedy pro zavřenou přední nezaokrouhlenou samohlásku. Jsou z ní odvozena písmena 'i' a 'j' v latince i písmena 'і', 'ї' a 'ј' v cyrilici.

Výskyt v kultuře

  • podle písmene ióta získala svoje jméno jotace
  • slovo ióta je explicitně zmíněno v Bibli, ve verši Mt 5, 18 (Kral, ČEP) (ovšem míní se jím aramejské potažmo hebrejské písmeno jód[1]) a je překládáno opisem jako „nejmenší písmenko“ – v tomto významu bývá dnes také někdy používáno

Reprezentace v počítači

V Unicode je podporováno jak

  • majuskulní iota
    • U+0399 GREEK CAPITAL LETTER IOTA
  • tak minuskulní iota
    • U+03B9 GREEK SMALL LETTER IOTA

V HTML je možné iotu zapsat pomocí Ι respektive ι. Lze ji také zapsat pomocí HTML entit Ι respektive ι.

V LaTeXu se pro zápis majuskulní ioty používá písmeno I z latinky a minuskulní iota se píše příkazem \iota.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. [s.l.]: [s.n.], 1956. Heslo Literka. Slovo literka je použito v kralickém překladu. 
  2. ↑ RYBIČKA, Jiří. LATEX pro začátečníky. 3. vyd. Brno: KONVOJ, spol. s.r.o., 2003. ISBN 80-7302-049-1. S. 88. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Iota uc lc.svg
Uppercase and lowercase Greek letter iota, the 9th letter of the Greek alphabet. Times New Roman font.