Mezinárodní astronomická unie

Mezinárodní astronomická unie
ZakladatelBenjamin Baillaud
Vznik1919
SídloPaříž, Francie
Souřadnice
PůsobnostZemě
Úřední jazykfrancouzština a angličtina
Generální tajemníkTeresa Lago
LídrDebra Elmegreen (2022–2024)
Oficiální webwww.iau.org
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Bývalá prezidentka Mezinárodní astronomické unie Catherine Cesarsky a vedle ní sedící bývalý generální sekretář Karel van der Hucht na 26. astronomickém kongresu v Praze

Mezinárodní astronomická unie (International Astronomical Union, zkráceně IAU) je mezinárodní organizace, která sdružuje profesionální astronomy a národní astronomické společnosti světa. Byla založena v roce 1919 a sídlí v Paříži. Její prezidentkou je v současnosti Debra Meloy Elmegreen.

Činnost

Mezinárodní astronomická unie je členem Mezinárodního vědeckého koncilu. Je mezinárodně uznávaná jako společnost zodpovědná za pojmenování hvězd, planet, planetek a jiných kosmických těles a fenoménů ve vědecké komunitě. Jejím hlavním cílem je však pomocí mezinárodní spolupráce prosazovat a zabezpečovat rozvoj astronomie.[1]

Členové a struktura

Unie má 13 000 členů – profesionálních astronomů z celého světa; nejvíce jich je z USA. Z České republiky bylo v roce 2013 celkem 127 členů – mj. Jiří Grygar, Luboš Perek, Petr Heinzel, Jana Tichá nebo Jiří Borovička.[2]

Kromě individuálních členů sdružuje IAU 82 národních sdružení, která reprezentují státy zapojené do její činnosti. Českou republiku v Mezinárodní astronomické unii zastupuje Český národní komitét astronomický. Jeho předsedou je pracovník Astronomického ústavu Akademie věd a předseda organizačního výboru pražského astronomického kongresu Jan Palouš.

Astronomický kongres

Nejvyšším orgánem Mezinárodní astronomické unie je valné shromáždění, obecně zvané astronomický kongres. Koná se pravidelně každé tři roky (kromě období 2. světové války). První shromáždění se konalo v roce 1922, v Římě. 26. valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie se konalo ve dnech 14. – 26. srpna 2006Kongresovém centru v Praze.

Historie kongresů

KongresRokMísto
1. kongres1922Itálie Řím, Itálie
2. kongres1925Spojené království Cambridge, Spojené království
3. kongres1928Nizozemsko Leiden, Nizozemsko
4. kongres1932USA Cambridge, USA
5. kongres1935Francie Paříž, Francie
6. kongres1938Švédsko Stockholm, Švédsko
7. kongres1948Švýcarsko Curych, Švýcarsko
8. kongres1952Itálie Řím, Itálie
9. kongres1955Irsko Dublin, Irsko
10. kongres1958Sovětský svaz Moskva, Sovětský Svaz
11. kongres1961USA Berkeley, USA
12. kongres1964Západní Německo Hamburk, Západní Německo
13. kongres1967Československo Praha, Československo
14. kongres1970Spojené království Brighton, Spojené království
15. kongres1973Austrálie Sydney, Austrálie
16. kongres1976Francie Grenoble, Francie
17. kongres1979Kanada Montréal, Kanada
18. kongres1982Řecko Patras, Řecko
19. kongres1985Indie Nové Dillí, Indie
20. kongres1988USA Baltimore, USA
21. kongres1991Argentina Buenos Aires, Argentina
22. kongres1994Nizozemsko Haag, Nizozemsko
23. kongres1997Japonsko Kjóto, Japonsko
24. kongres2000Spojené království Manchester, Spojené království
25. kongres2003Austrálie Sydney, Austrálie
26. kongres2006Česko Praha, Česko
27. kongres2009Brazílie Rio de Janeiro, Brazílie
28. kongres2012Čína Peking, Čína
29. kongres2015USA Honolulu, USA
30. kongres2018Rakousko Vídeň, Rakousko
31. kongres2012Jižní Korea Pusan, Jižní Korea
32. kongres2024Jižní Afrika Kapské Město, Jihoafrická republika

Prezident a výkonný výbor

Mezi kongresy je nejvyšším orgánem Výkonný výbor, v jehož čele stojí prezident Mezinárodní astronomická unie.[3] Je volen vždy na 3 roky na období mezi kongresy. Od roku 2021 je prezidentkou Američanka Debra Meloy Elmegreen.

Dalším členem výkonného výboru je tzv. zvolený prezident (President-Elect). Jde o praxi z posledních 20 let, kdy nový prezident je zvolen již na předcházejícím kongresu, ale než nastoupí do úřadu, vykonává první 3 roky tuto funkci, která odpovídá prvnímu viceprezidentovi.

Ve výboru jsou dále generální sekretář (k roku 2024 Piero Benvenuti z Itálie) a několik viceprezidentů.

Komise

Dalšími velmi důležitými orgány IAU jsou odborné komise. V současnosti jich pracuje 40 a jsou sloučeny do 12 divizí.[4]

Seznam členů

Afrika

Amerika

Asie

Evropa

Oceánie

Odkazy

Reference

  1. Welcome! [online]. IAU - International Astronomical Union [cit. 2007-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-02. 
  2. Členové IAU z ČR [online]. Český národní komitét astronomický, 2012 [cit. 2013-04-15]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. Executive Committee [online]. IAU - International Astronomical Union [cit. 2007-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-12. 
  4. Divisions 2006–2009 [online]. IAU - International Astronomical Union [cit. 2007-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-11. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Ethiopia.svg
Vlajka Etiopie
Flag of Bolivia.svg

Bolivijská vlajka

Flag of Bolivia*
country Template:I18n/Republic of Bolivia
used by Bolivia
from 1851
until Present
created by Government of Bolivia
format 15:22
shape rectangular
colours červená, žlutá, zelená

flag has 3 horizontal stripes

other characteristics A horizontal tricolor of red, yellow and green.
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Honduras 2022 (Pantone colours).svg
Note: The color selected is «turquoise blue» (the color mentioned in the decree), as defined by Pantone.
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Indonesia.svg
bendera Indonesia
Flag of Iran.svg
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Flag of Malaysia.svg
Flag of Malaysia – Jalur Gemilang (Stripes of Glory)
Flag of the United Arab Republic.svg
Flag of Egypt (1958-1972) and flag of Syria (1958-1961) in the United Arab Republic. It also became the official flag of Syria since 1980.
Flag of the United Arab Republic (1958–1971).svg
Flag of Egypt (1958-1972) and flag of Syria (1958-1961) in the United Arab Republic. It also became the official flag of Syria since 1980.
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Iceland.svg
The Flag of Iceland.
  • Horizontal aspect ratio: 7:1:2:1:14;
  • Vertical aspect ratio: 7:1:2:1:7.
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Vatican.svg
The Flag of Vatican City State, as per the 2023 w:en:Fundamental Law of Vatican City State, reproducing Annex A which contains the official depiction of this version. See 2023 Fundamental Law of Vatican City State, art. 23, n. 1.
This 2023 flag is very similar to the flag used in the 1929 Fundamental Law of Vatican City State, see here, p. 35. Thus, it is in the public domain.
Flag of Vatican City (2023–present).svg
The Flag of Vatican City State, as per the 2023 w:en:Fundamental Law of Vatican City State, reproducing Annex A which contains the official depiction of this version. See 2023 Fundamental Law of Vatican City State, art. 23, n. 1.
This 2023 flag is very similar to the flag used in the 1929 Fundamental Law of Vatican City State, see here, p. 35. Thus, it is in the public domain.
Members of International Astronomical Union.svg
A detailed map of country members of International Astronomical Union based on IAU National Members. Terminated members are excluded.
 
Member states
 
States with interim status
 
Observer states
 
Suspended states
Closing Ceremony 2 IAU2006GA.jpg
Autor: Astronomical Institute, Academy of Sciences of the Czech Republic, Licence: CC BY-SA 2.5
Závěrečné zasedání 26. valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze. Vpravo dole nová prezidentka Mezinárodní astronomické unie Catherine Cesarsky.