IFA W50

IFA W50
Výrobce	IFA
Roky produkce	1965–1990
Vyrobeno	571 789
Místa výroby	Ludwigsfelde, NDR
Předchůdce	IFA S4000-1
Nástupce	IFA L60
Technické údaje
Délka	5300 mm
Šířka	2500 mm
Výška	2630 mm
Rozvor	3200 mm
Celková hmotnost	9,8[1] až 10,2 t[2]
Užitečná hmotnost	5,3 t
Motor
Motor	4VD 14,5 / 12-2 SRW
Objem	6,56 l
Počet válců	4
Výkon	125 koní při 2300 ot/min 92 kW
Některá data mohou pocházet z datové položky.

IFA W50 byl nákladní automobil vyráběný automobilkou Industrieverband Fahrzeugbau (IFA). Celkem bylo v letech 1965 až 1990 vyrobeno 571 789 vozů tohoto typu v různých variantách.

Později na něj navázal model IFA L60.

Historie

NDR vyráběla v 50. letech poměrně velké množství typů nákladních automobilů v poměrně malých počtech, což znemožňovalo ekonomickou výrobu a investiční prostředky na zvýšení výroby však nebyly k dispozici. Státní plánovací komise hodlala problém vyřešit ukončením výroby větších nákladních vozů, které měly být v budoucnu k dispozici prostřednictvím dovozu ze zemí RVHP.^[3]. Kromě toho byla naléhavá potřeba kapacity pro Trabant ve Zwickau. Důsledkem bylo přemístění výroby vozidel S4000 ze Zwickau do závodu na výrobu motorových vozidel "Ernst Grube" ve Werdau, kde byla na oplátku ukončena výroba větších typů H6 a G5 (a autobusu H6 B). Toto rozhodnutí bylo pozoruhodné, protože H6 byl mezinárodně ceněný nákladní vůz a Nationale Volksarmee se také vyslovila proti těmto plánům; nakonec prosadila určité rozšíření výroby G5. Kromě sériové výroby S 4000-1 zpočátku pokračovaly práce na prototypu S4500 s větší použitelnou hmotností ve Werdau - vývoj byl zahájen již ve Zwickau. Práce však musely být rozhodnutím státní plánovací komise v roce 1961 zastaveny.

Po období nejistoty v březnu 1962 Walter Ulbricht osobně bez konzultace se státní plánovací komisí iniciativně požádal o nový nákladní automobil s pohonem všech kol. Rozhodující byly mizerné podmínky v zemědělské dopravě, které byly projednávány na VII. německém farmářském sjezdu v březnu 1962.^[3] V této souvislosti dostalo zelenou pokračování vývojových prací ve Werdau, přičemž funkční model, nyní známý jako W45, do značné míry odpovídal pozdější sériové verzi. Veřejné představení prototypu před jeho uvedením do sériové výroby bylo na tehdejší dobu neobvyklé. KFT napsal: „Skutečnost, že se v případě W45 LAF dostává na veřejnost již v této fázi, kdy je maska ​​největšího tajemství stále zahalena dalším novým vývojem, má za účel zpracovat co nejvíce podnětů od budoucích uživatelů.“^[4] Již na podzim 1962 byla nosnost zvýšena na 5 tun, čímž se změnilo označení na W50.

V prosinci 1962 došlo k další strategické změně usnesením Rady ministrů, která oddálila zavedení sériové výroby: v Ludwigsfelde měl být postaven zcela nový závod na výrobu W50 ve velkém. Jednalo se o dosud největší investiční projekt v automobilové výstavbě v NDR. Nový závod byl projektován na roční produkci 20 000 nákladních vozidel.^[5] W50 se tedy nevyráběla ve Werdau, ale v Ludwigsfelde, nicméně označení „W50“ zůstalo. Výroba začala v červenci 1965, zpočátku jako valník s pohonem zadních kol. Varianta s pohonem všech kol původně požadovaná Ulbrichtem se začala vyrábět od roku 1968.^[3]

Při uvedení W 50 na trh se oficiálně hovořilo o tom, že šestiválcový motor je v této třídě běžný a že bude mít smysl i u W50 pro vyšší pojezdové rychlosti v provozu s přívěsem. V motorárně v Schönebecku však nastaly potíže s dalším vývojem šestiválce IFA G5. V roce 1964 bylo plánováno představení šestiválce pro nástupce W50 v roce 1970, přičemž vývojem byla nyní pověřena motorárna Nordhausen. Ale i zde byly velké politické a technické překážky. Zavedení sériové výroby muselo být znovu a znovu odkládáno a nakonec ho bylo dosaženo až v roce 1987 v podobě modelu IFA L60. U typu W50 byl ale čtyřválcový motor zachován až do ukončení výroby v roce 1990. Již při zahájení výroby typu W50 nebylo možné konstrukci kabiny řidiče, která byla do roku 1990 nezměněna, považovat za progresivní s ohledem na typ Mercedes LP 608, který byl uveden ve stejné době.

Popis

W50 byl nejrozšířenějším nákladním automobilem z bývalé NDR. Vyrobeno bylo 60 různých variant (např. sklápěč, tahač, vojenské a hasičské verze, jeřáb atd.). Kromě standardní kabiny (dvoje dveře, dvě sedadla) existují verze s prodlouženou kabinou (dvoje dveře, čtyři místa a čtyři dveře - dvě křesla a dvoupatrová postel) a dvě verze pro 6 a 10 osob (využíváno jako hasičský special)

Galerie

Model W50 vznikl v mnoha verzích, téměř pro jakýkoliv účel.

• 
  Prototyp W50
• 
  W50 L/S s návěsem HLS 100.02
• 

  (c) Deutsche Fotothek‎, CC BY-SA 3.0 de
  W50 L s přívěsem
• 
  W50 BTP
• 

  (c) Deutsche Fotothek‎, CC BY-SA 3.0 de
  W50 LA/K-MK (sklápěč)
• 
  IFA se skříňovou nástavbou
• 
  W50 L/K-LDK 1250 (třístranný sklápěč s jeřábem)
• 
  IFA s jeřábem Autodrehkran 70 měla větší rozvor a pohon všech kol
• 
  W50 LA/AB (vyprošťovací)
• 

  (c) Garbe Ronny, CC BY-SA 3.0
  W50 TLF 16 východoněmecké armády s nízkotlakými pneumatikami
• 
  W50 DL 30 (hasičský žebřík)
• 
  Hovnocuc IFA W50 LA/F
• 
  Inspekční vůz trolejového vedení, silniční a kolejové vozidlo
• 

  (c) Kolossos, CC BY-SA 3.0
  Popelářský vůz IFA W50

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu IFA W50 na Wikimedia Commons
• IFA W50 se vyráběla čtvrt století, výrazné změny nepotřebovala