II. program
II. program | |
---|---|
Logo II. programu | |
Zahájení vysílání | 10. května 1970 |
Ukončení vysílání | 2. září 1990 |
Provozovatel | Československá televize |
Formát obrazu | 576i (SDTV, 4 : 3) |
Země | Československo |
Jazyk | čeština slovenština |
Oblast vysílání | Československo |
Nahrazen | ČTV S1 |
Sesterské kanály | I. program |
Dostupnost (v době ukončení vysílání) | |
Terestriální | |
Analog | obvykle 2 |
II. program byla televizní stanice Československé televize, která vysílala v letech 1970–1990. V září 1990 ji nahradily dva národní kanály, česká ČTV a slovenská S1.
Historie
Veřejné televizní vysílání v Československu probíhalo od roku 1953 na jedné bezejmenné stanici, která přenášela veškerý program.[1] Informaci o plánovaném zřízení druhého televizního kanálu zveřejnilo federální ministerstvo pošt a telekomunikací v květnu 1969.[2] Jeho zkušební vysílání bylo zahájeno v únoru 1970,[3] řádné vysílání bylo spuštěno 10. května 1970.[4] Zpočátku byla dostupnost II. programu, jak byla nová stanice označena, omezena na největší města a jejich nejbližší okolí. Rovněž rozsah jejího vysílání byl zprvu omezen jen na tři dny v týdnu a celkem šest hodin týdně.[3] Kanál tak tvořil pouze doplňkové vysílání hlavního I. programu. Pravidelné barevné vysílání zahájila Československá televize (ČST) právě na II. programu dne 9. května 1973.[5] Dosah stanice i rozsah vysílání ale ČST postupně navyšovala a od roku 1976 vysílal každodenně od 15 hodin. Roku 1975 byl II. program dostupný na 43 % území státu[4] a v roce 1980 na 65,5 % rozlohy Československa.[6]
Po sametové revoluci v roce 1989 proběhly ve stanicích ČST změny. Původní II. program ukončil své vysílání 2. září 1990 a od následujícího dne byl rozdělen na dvě národní stanice: českou ČTV a slovenskou S1.[7][8]
Reference
- ↑ KÖPPLOVÁ, Barbara, a kol. Dějiny českých médií v datech: Rozhlas – Televize – Mediální právo. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0632-1. S. 193–194. Dále jen Dějiny.
- ↑ Dějiny, s. 240.
- ↑ a b Dějiny, s. 244.
- ↑ a b BEDNAŘÍK, Petr; JIRÁK, Jan; KÖPPLOVÁ, Barbara. Dějiny českých médií : Od počátku do současnosti. Praha: Grada Publishing, 2019. ISBN 978-80-271-0553-3. S. 367. Dále jen Bednařík.
- ↑ Dějiny, s. 250.
- ↑ Dějiny, s. 259.
- ↑ RÍMSKÝ, Prokop. Historie Redakce sportu České televize v letech 1993–2015. Praha, 2016. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky – Katedra mediálních studií. Vedoucí práce Petr Bednařík. s. 10. Dostupné online.
- ↑ Televize. Od 1. 9. do 9. 9.. Rudé právo. 1990-09-01, s. 9. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Logo II. programu Československé televize