IMAM Ro.5

IMAM Ro.5
IMAM Ro.5 (1929)
Určení	lehký sportovní a cvičný letoun
Výrobce	IMAM
Šéfkonstruktér	Alessandro Tonini
První let	1929
Zařazeno	1929
Uživatel	Itálie Španělsko
Varianty	IMAM Ro.5 bis
Další vývoj	IMAM Ro.6
Některá data mohou pocházet z datové položky.

IMAM Ro.5, také někdy označovaný jako Romeo Ro.5, byl sportovně-turistický a cvičný hornoplošník vyráběný italskou společností Industrie Meccaniche Aeronautiche Meridionali (IMAM) na konci 20. let.^[1] Přestože se jednalo o letadlo určené pro civilní letectví, bylo v malém počtu následně použito jako spojovací a výcvikové letadlo v italském královském letectvu Regia Aeronautica.

Vznik a vývoj

Neapolská společnost s názvem O.F.M. (Officine Ferroviarie Meridionali) byla založena v roce 1927. Hned první letoun z této společnosti Romeo Ro.1 byl velmi úspěšný. Po výrobě 227 letadel Romeo Ro.1 postavila i 72 dvojplošníků Ro.1bis. Krátce na to byla společnost reorganizována na I.M.A.M. (Industrie Meccaniche e Aeronautiche Meridionali).

V roce 1928 italské Ministerstvo letectví zadalo specifikaci pro stavbu lehkých letadel, která mají být použita jako základní výcvikové stroje pro letecké školy.^[2] Vyhlášené soutěže se zúčastnily téměř všechny italské letecké společnosti, mj. Breda Ba.15, Caproni Ca.100 a přestože letoun IMAM Ro.5 nebyl vítězem soutěže, dosáhl v únoru 1929 při srovnávacích testech velmi uspokojivých výsledků. I proto byla tato letadla později vyráběna ve velkém množství.^[3][4]

Na jaře 1929 byl letoun vystaven na letecké výstavě v Miláně^[5] a ve dnech 16.-27. července 1929 letoun s imatrikulací I-FIDO byl vystaven v pařížské Olympii na aerosalonu.^[6] Zprvu byly montovány sedmiválcové vzduchem chlazené hvězdicové motory Walter NZ-85 (1926) o nominálním výkonu 63 kW (85 k), později o něco slabší italské motory Fiat A.50 (1928) s výkonem 80 k (60 kW).

Inovovaný typ IMAM Ro.5 bis (1930) měl prosklenou kabinu.

Popis letounu

Jednalo se o dvoumístný jednomotorový turistický a výcvikový hornoplošník s pevným podvozkem. Křídlo bylo umístěno nad kokpitem a s trupem bylo spojeno trubkovou konstrukcí (vzpěrami). Křídlo (výztuže z duralu) a trup byly vyrobeny ze dřeva a potaženy plátnem.^[7] Trup obdélníkového průřezu byl vyroben ze svařovaných ocelových trubek a látkového potahu. Kabina byla dvoumístná, vpředu seděl cestující a za ním byl kokpit pilota. Dvoukolový podvozek byl dělený, zatímco ocasní ostruha byla tvořena listovým pérem (pružina). Křídlo bylo dělené a obě poloviny byly sklopné směrem vzad. V křídle byly umístěny dvě palivové nádrže.

Dvoulistá pevná vrtule byla ze dřeva. Motorové lože bylo konzolového typu v přední části trupu. Za motorovou přepážkou byla vlastní kabina. Obdobně, jak bylo v té době zvykem u ostatních vyráběných letounů, bylo na letoun Ro.5 možné na přání zákazníka instalovat různé typy motorů. Hlavně se využívaly na radiální motory Fiat A.50 s výkonem 80 k (60 kW) a československé motory Walter NZ-85 s výkonem 85 k (63 kW).^[2]

Uživatelé

• Italské království Italské království
  • Regia Aeronautica
  • civilní aerokluby (např. Officine Ferroviarie Meridionali, Aero Club 'G Miraglia, Aerocentro da Turismo/Taliedo, Aeroturismo /Milano, RUNA)
• Španělská republika Španělská republika (letoun původní imatrikulace I-FOFO byl 21.7.1930 zapsán jako M-CAAL, později EC-AAL, nepřežil španělskou občanskou válku, vymazán 12.11.1940)^[8]
  • Španělské letectvo
• Spojené království Spojené království (letoun původní imatrikulace I-AAVF byl 19.3.1932 zapsán jako G-ABVD)^[9]

Specifikace

Údaje dle^[4][10][11]

Technické údaje

• Osádka: 2 (pilot, cestující)
• Rozpětí: 10,00 m
• Délka: 6,94 m
• Výška: 2,16 m
• Nosná plocha: 16,00 m²
• Plošné zatížení: 42,50 kg/m²
• Hmotnost prázdného letadla: 400 kg
• Vzletová hmotnost: 680 kg
• Pohonná jednotka:
  • hvězdicový vzduchem chlazený sedmiválcový motor Fiat A.50 s nominálním výkonem 80 k (60 kW)
  • hvězdicový vzduchem chlazený sedmiválcový motor Walter NZ-85 s nominálním výkonem 85 k (62,5 kW) při 1400 ot/min
• Vrtule: pevná dřevěná vrtule

Výkony

• Cestovní rychlost: 150 km/h
• Max. rychlost: 175 km/hod
• Přistávací rychlost: 65 km/h
• Praktický dostup: 4000 m
• Dolet: 1000 km
• Vytrvalost: 6,5 h

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků IMAN Ro.5 na anglické Wikipedii a IMAN Ro.5 na italské Wikipedii.

Literatura

• TAYLOR, Michael J. H. (1989). Jane's Encyclopedia of Aviation. London: Studio Editions. str. 768., (anglicky)
• Italian Aircraft 1920-1929: Italian Airliners 1920-1929, Italian Civil Utility Aircraft 1920-1929, Italian Experimental Aircraft 1920-1929. (2010), LLC Books, s. 204, ISBN 9781157859215, (anglicky)

Související články

• Walter NZ-85

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu IMAM Ro.5 na Wikimedia Commons
• (italsky) IMAM Ro. 5 na cmpr.it
• (rusky) IMAM Ro. 5 na aviadejavu.ru