INS Vikrant (2009)
Základní údaje | |
---|---|
Typ | letadlová loď |
Třída | Vikrant |
Číslo trupu | R 11 |
Uživatelé | Indické námořnictvo |
Lodní znak | |
Objednána | 2004 |
Zahájení stavby | 28. února 2009 |
Spuštěna na vodu | 12. srpna 2013 |
Uvedena do služby | 2. září 2022 |
Osud | aktivní (2022) |
Cena | 3 130 000 000 $ |
Takticko-technická data | |
Výtlak | 40 000 t (standardní) 45 000 t (plný) |
Délka | 262 m |
Šířka | 62 m |
Ponor | 8,4 m |
Pohon | 4× General Electric LM2500 2× COGAG |
Rychlost | 28 uzlů (52 km/h) |
Dosah | 8 000 nám. mil (15 000 km) |
Posádka | 196 důstojníků 1 449 námořníků a členů leteckého personálu |
Výzbroj | 4× 76mm Otobreda (2×2) 2× VLS (32hl.)
4× 30mm AK-630 |
Letadla | 26× MiG-29K 4× Ka-31 4× MH-60R Seahawk 2× HAL Dhruv |
INS Vikrant (R 11, Project 71) je letadlová loď s konvenčním pohonem a konfigurací letové paluby STOBAR, kterou provozuje indické námořnictvo. Je označována jako vedoucí loď třídy Vikrant, přičemž druhá jednotka k roku 2022 stále nebyla objednána. Ve službě je od září 2022. Je to první letadlová loď vyvinutá a postavená domácím průmyslem.[1]
Stavba
Letadlová loď Vikrant byla objednána v roce 2004. Její kýl byl založen 28. února 2009 v loděnici Cochin Shipyard Limited. Dne 12. srpna 2013 byl Vikrant spuštěn na vodu. Indické námořnictvo jej oficiálně převzalo 28. července 2022.[2][3] Do služby byl přijat 2. září 2022.[4]
Dne 6. února 2023 na plavidle poprvé přistály palubní letouny HAL Tejas a MiG-29K.[5][6]
Výzbroj
Vikrant má být vyzbrojena čtyřmi 76mm kanóny Otobreda, dvěma dvaatřicetinásobnými vertikálními odpalovacími systémy pro celkem šedesát čtyři protiletadlových řízených střel středního dosahu Barak 8 a čtyřmi 30mm kanónovými systémy blízké obrany AK-630. Z paluby by mělo operovat 30 až 34 letadel, z toho 20 letounů MiG-29K a kombinace vrtulníků Ka-31, MH-60R nebo HAL Dhruv.[3][1]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku INS Vikrant (2013) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b KULKARNI, Sushant. The complete story of INS Vikrant, and why India already wants to build another aircraft carrier [online]. indianexpress, 2022-09-02 [cit. 2022-09-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Krátké zprávy: Indická flota přebírá letadlovou loď INS Vikrant. ATM. 2022-08-26, roč. 54, čís. 9/2022, s. 72. ISSN 1802-4823.
- ↑ KULKARNI, Sushant. PM to commission Vikrant, unveil Naval Ensign‘Nishaan' Friday [online]. indianexpress, 2022-09-02 [cit. 2022-09-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LCA & MiG-29K fighters begin flight trials from aircraft carrier INS Vikrant [online]. The Times of India, rev. 2023-02-06 [cit. 2023-02-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ First Fighters Land Aboard India's First Homegrown Aircraft Carrier [online]. The Drive, rev. 2023-02-06 [cit. 2023-02-09]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- MILLER, David. Moderní námořní boj. [s.l.]: Naše vojsko, 2009. 208 s. ISBN 978-80-206-1037-9.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu INS Vikrant na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
The ensign consists of the Indian national flag on the upper canton, a blue octagon encasing the national emblem atop an anchor to depict steadfastness, superimposed on a shield with the Navy’s motto “Śaṁ No Varunaḥ” (a Vedic mantra invoking the god of seas to be auspicious) in Devanagari. The octagon represents the eight directions and has been included as a symbol of the Navy’s “multidirectional reach and multidimensional operational capability”. The golden borders of the octagon have been inspired by the seal of Maratha Emperor Chhatrapati Shivaji Maharaj.
Autor: Indian Navy, Licence: GODL-India
The largest and the first indigenously-built, 40,000 tonne aircraft carrier (IAC) named INS Vikrant was undocked on 10 Jun 2015 at a simple ceremony held at the Cochin Shipyard Limited (CSL).
Autor: Indian Navy, Licence: GODL-India
IAC-1 Vikrant out in the sea during its maiden sea trials
Autor: Indian Navy, Licence: GODL-India
IAC-1 Vikrant going for its maiden sea trials