iNaturalist

iNaturalist
Zřizovatel	California Academy of Sciences
Zakladatel	Nate Agrin, Jessica Kline, Ken-ichi Ueda
Vznik	2008
Právní forma	organizace podle 26 U.S.C. § 501(c)(3)
Oficiální web	www.inaturalist.org
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

iNaturalist je sociální síť a aplikace pro určování organismů a soustředění záznamů o jejich výskytu. Jde o projekt občanské vědy, do sběru dat se tedy může zapojit nejen vědecká komunita ale především široká veřejnost.^[1][2] Pozorování je možné vkládat prostřednictvím webové stránky nebo mobilní aplikace ve formě fotografií nebo zvukových nahrávek.^[3][4] Zaznamenaná pozorování pak slouží jako cenná otevřená data (tzv. open source) pro řadu výzkumných projektů, muzeí, botanických zahrad, parků a dalších organizací.^[5][6][7]

iNaturalist.org byl založen v roce 2008 a vznikl jako závěrečná magisterská práce studentů Nate Agrin, Jessica Kline a Ken-ichi Ueda z Kalifornské univerzity v Berkeley.^[2][8] Nate Agrin a Ken-ichi Ueda pokračovali v budování stránky s webovým vývojářem Seanem McGregorem.^[2] V roce 2011 začal Ueda spolupracovat se Scottem Loariem, výzkumníkem na Stanfordově univerzitě a vyučujícím na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Ueda a Loarie v současnosti iNaturalist.org společně řídí. 24. dubna 2014 byl iNaturalist.org sloučen se stránkami Kalifornské akademie věd.^[9]

V roce 2014 iNaturalist oslavil milionté pozorování^[10] a v roce 2020 překonala aplikace milník 50 milionů pozorování od více než milionu uživatelů.^[11]

Aby bylo možné data z iNaturalistu dále použít, vyžaduje každé pozorování u identifikace organismu ověření několika členy komunity.^[12] Komunitou ověřená pozorování z iNaturalistu jsou následně sdílena s významnými datovými úložišti jako Global Biodiversity Information Facility (GBIF), odkud je možné data stáhnout a využít. iNaturalist byl v roce 2020 nejcitovanějším datasetem získávaným právě z této platformy.^[11]

Nevýhodou dat z aplikace je přirozeně větší zaměření uživatelů na mapování hlavně městského prostředí a často navštěvovaných atraktivních přírodních lokalit. Distribuce záznamů z aplikace tak není prostorově rovnoměrná.^[13] Na druhou stranu umožňuje aplikace získat i záznamy ze soukromých pozemků, kam by jinak výzkumníci neměli přístup.^[14] Uživatelé se také primárně orientují na charismatické organismy s denní aktivitou, iNaturalist tak poskytuje mnohem méně dat o organismech s noční aktivitou nebo malých a rychle se pohybujících organismech.^[15][16]

Jelikož aplikace využívá algoritmů srovnávajících fotografie za účelem identifikace objektů v nich (resp. poskytnutí návrhu identifikátoru, jde o tzv. computer vision model),^[17][18] je tedy závislá na množství vložených fotografií jednotlivých druhů, které umožňují další učení umělé inteligence v jejich rozpoznávání^[18]. Z tohoto důvodu není část druhů organismů spolehlivě identifikovatelná pouze za využití algoritmu aplikace a vyžaduje i spolupráci uživatelů, odborníků na daný taxon.^[18][16]

Vědecká komunita využívá data z aplikace v různých kontextech. Ať už jde o mapování biodiverzity, získání informací k podpoře ochrany přírody nebo nálezy nových druhů.^[19] Často jde ale hlavně o získání záznamů o rozšíření nebo návratu druhů už známých do nových biotopů nebo zemí^[8][11][20], včetně informací o druzích ohrožených^[13][21] a sledování šíření invazních druhů^[22][23]. Diskutuje se i o získání dalších dat z uložených fotografií například o interakci mezi organismy (např. mezi rostlinami a jejich opylovači^[24] nebo monitoring parazitů a onemocnění, včetně hospodářsky významných^[25][26][27]).

Sami uživatelé aplikace také společně sestavují seznam vědeckých publikací, která citují iNaturalist jako zdroj dat, zahrnující již desítky odborných článků.^[28][29] (Včetně např. publikace zabývající se reakcí velkých savců na snížení aktivity lidí ve městech během pandemie covidu.^[30])

iNaturalist je využíván i pro vzdělávací a osvětové účely. Jeho využití ve výuce oceňují studenti jako zapojení interaktivních moderních technologií, netradiční prostředek výuky i možnost výuky venku.^[31][32][33] iNaturalist má ale i potenciál podpořit všímavost v přírodě, nadšení pro poznávání a určování druhů a povědomí o méně charismatických druzích organismů v bezprostředním okolí žáků a studentů.^{[34][35][36][37]} U vysokoškolských studentů podporuje schopnost zaznamenávání a následné práce s daty.^[35] Je možné ho používat pro vytváření digitálních herbářů.^[31][33]

Na druhou stranu díky automatickému určení druhu nepodporuje v učení se poznávacích znaků organismů.^[38] Studenti také mají tendenci pořizovat pozorování druhů v zajetí místo divokých.^[37] Větší potenciál získat statut ověřeného a tedy pro vědecké účely využitelného pozorování mají pak příspěvky od starších zapojených (16-19 let).^[12]

City Nature Challenge je několikadenní akce v rámci iNaturalist zaměřená na mapování biodiverzity urbanizovaného prostředí a slouží také jako jeden z významných nástrojů propagace aplikace. Akce začala v roce 2016 jako osmidenní přátelské klání mezi americkými městy Los Angeles a San Francisko, již v roce 2017 se ale rozšířila po celých Spojených státech a v roce 2018 do zbytku světa.^[39]

Akci zajišťují týmy zaměřené na občanskou vědu z Kalifornské akademie věd (California Academy of Sciences) a Muzea přírodní historie v Los Angeles (Natural History Museum of Los Angeles County). Celosvětové klání trvá čtyři dny a je organizované pravidelně na konci dubna. Cílem je získat co nejvíce pozorování, sledovaných druhů organismů a zapojených uživatelů na území daného města a poukázat tak na nečekaně velkou rozmanitost urbanizovaného prostředí skrze přátelskou soutěž.^[40]

Celosvětově se v roce 2022 zúčastnilo klání 445 měst ve 47 zemích světa a získáno bylo přes 1,6 milionu pozorování více než 50 tisíc druhů organismů.^[41]

Česko je do akce City Nature Challenge zapojené od roku 2018 díky Národnímu muzeu v Praze, které akci v hlavním městě zaštiťuje s podporou dalších organizací (jako AOPK ČR, Česká botanická společnost, Lesy hl. m. Prahy, portál BioLib.cz, PřF UK a další).^[42] Prvním zapojeným městem byla Praha a v dalších letech následovaly postupně Brno (pod záštitou Hvězdárny a planetária Brno v roce 2020^[43][44][45]), Uherské Hradiště (pod záštitou UTB v roce 2021^[46]) a České Budějovice (pod záštitou Biologického centra AV ČR v roce 2022^[47][48][49]). Cílem akce je v ČR i pravidelně organizovaná osvěta formou exkurzí^[50][47] a zapojení široké veřejnosti do mapování městské přírody. Odezva na tuto akci a motivace účastníků byla v roce 2020 mapována dotazníkovým šetřením, které zjistilo, že motivace českých uživatelů je především v možnosti určit jimi pozorované druhy a poznat díky aplikaci druhy nové.^[51]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu iNaturalist na Wikimedia Commons
• http://inaturalist.org/ - oficiální web aplikace
• iNaturalist na Vimeo
• Úvod do iNaturalistu v angličtině Archivováno 30. 5. 2020 na Wayback Machine. od Suzanne Cadwell
• blog mapující aktivitu pozorování v Česku, anglicky
• City Nature Challenge - český informační web o soutěži