IPEX

IPEX (z angl. immunodysregulation polyendocrinopathy enteropathy X-linked) syndrom je monogenně podmíněná choroba způsobená mutací v genu FOXP3. FOXP3 je známým transkripčním faktorem zásadním pro vývoj T regulačních lymfocytů. Právě dysfunkce T regulačních lymfocytů je příčinou IPEX syndromu. Nejběžnějšími příznaky jsou poruchy imunitní regulace ve formě autoimunitní enteropatie, dermatitidy a endokrinních žláz. Onemocnění se projevuje už v prvních měsících života a v případě zanedbání včasného odhalení a léčebné intervence může být fatální. Jedinou dosud známou léčbou je transplantace hematopoetických kmenových buněk.[1][2]

Symptomy

Jak už zkratka anglického názvu napovídá, IPEX syndrom se manifestuje nejběžněji v orgánech spjatých s imunitním a endokrinním systémem. Nejčastěji mívají pacienti problémy jako:

Ekzém jako jeden z příznaků IPEX syndromu.

Častým příznakem je také to, že dítě dobře neprospívá.

Po první roce života se nemoc může navíc projevovat autoimunitní hepatitidou nebo nefropatií.

Nejčastěji se první příznaky objevují v době od narození po prvních 7 měsíců věku. Existují ale i případy s pozdějším nástupem. [3][4]

IPEX syndrom byl poprvé popsán v roce 1982 na případu rodiny, v níž během prvních letech života zemřelo 11 chlapců na komplikace imunitní povahy po očkování. Dalších 8 chlapců v rodině mělo obdobné problémy s náchylností k infekcím a také s autoimunitními patologiemi. Chlapci trpěli průjmy, ekzémy, diabetem 1. typu a autoimunitní postižením štítné žlázy. Pouze dva z nich přežili první dekádu svého života.[5]

Genetické příčiny

FOXP3 mutace způsobující IPEX syndrom u člověka popsané do roku 2012.

Mutace v genu FOXP3 vedoucí k expresi nefunkčního proteinu se nejběžněji nachází v oblasti, která je zodpovědná za vazbu transkripčního faktoru na DNA. Konkrétně se jedná o oblast forkhead domény, podle které dostal tento gen a stejnojmenný protein i své jméno – Forkhead Box Protein 3. Právě fakt, že je u pacientů s IPEX syndromem často mutovaná DNA vazebná doména a FOXP3 nemůže plnit svou funkci transkripčního faktoru, je příčinou imunitní dysregulace při vývoji a funkci T regulačních lymfocytů. Jejich absence nebo dysfunkce způsobují typické symptomy autoimunitní povahy u IPEX syndromu.[1]

Momentálně (data dostupná k roku 2018) se uvádí kolem 70 popsaných nemoc způsobujících mutací u člověka, ale toto číslo se rychle mění.[6] Např. v roce 2010 bylo známo pouze okolo 20 mutací FOXP3 genu způsobujících IPEX syndrom.[1]

Gen FOXP3 se nachází na pohlavním chromozomu X v oblasti Xp11.23. Lokalizací na pohlavním chromozomu je daná i dědičnost onemocnění, která je X-vázaná gonozmálně recesivní.[7]

Výzkumný myší model

IPEX syndrom jako jedno z mála jasně monogenně podmíněných imunitních onemocnění je možné zkoumat i pomocí speciálního myšího modelu, který imituje průběh onemocnění u lidí. Jsou to tzv. scurfy, které mají v genu FOXP3 zárodečně vnesenou mutaci. Konkrétně se jedná o inzerci o velikosti 2 nukleotidových bazí, která vede k expresi nefunkčního proteinu. U scurfy můžeme typicky najít zvětšenou slezinu a mízní uzliny, červené oči a problémy kožní povahy. Tyto myši poté velmi brzy na následky onemocnění umírají – uvádí se cca po 3 týdnech života.[6]

Léčba

Jedinou možnou známou léčbou je transplantace hematopoetických kmenových buněk.

Chemická struktura imunosupresivního léčiva takrolimus.

Jako podpůrná terapie se ale také standardně užívá podávání imunosupresivních léčiv. Konkrétně se jedná o steroidní látky, inhibitory kalcineurinu (takrolimus, cyklosporin A) a non-kalcineurinové inhibitory. (rapamycin, methotrexát, mykofenolát mofetil aj.). Také se využívá biologické léčby ve formě podávání monoklonálních protilátek proti TNF alfa nebo CD20.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c MICHELS, Aaron W.; GOTTLIEB, Peter A. Autoimmune polyglandular syndromes. Nature Reviews Endocrinology. 2010-5, roč. 6, čís. 5, s. 270–277. Dostupné online [cit. 2019-06-29]. ISSN 1759-5029. DOI 10.1038/nrendo.2010.40. (anglicky) 
  2. ↑ BARZAGHI, Federica; PASSERINI, Laura; BACCHETTA, Rosa. Immune Dysregulation, Polyendocrinopathy, Enteropathy, X-Linked Syndrome: A Paradigm of Immunodeficiency with Autoimmunity. Frontiers in Immunology. 2012, roč. 3. Dostupné online [cit. 2019-06-29]. ISSN 1664-3224. DOI 10.3389/fimmu.2012.00211. 
  3. ↑ GISCHEL, Melissa E.; BECK, Carolyn; HALL, Margot. A Mystery Diagnosis: Immune Dysregulation, Polyendocrinopathy, Enteropathy, X-Linked Recessive. Laboratory Medicine. 2009-5, roč. 40, čís. 5, s. 303–306. Dostupné online [cit. 2019-06-30]. ISSN 0007-5027. DOI 10.1309/LMCXCU6GZE7G8ZEI. (anglicky) 
  4. ↑ a b BARZAGHI, Federica; AMAYA HERNANDEZ, Laura Cristina; NEVEN, Benedicte. Long-term follow-up of IPEX syndrome patients after different therapeutic strategies: An international multicenter retrospective study. Journal of Allergy and Clinical Immunology. 2018-3, roč. 141, čís. 3, s. 1036–1049.e5. Dostupné online [cit. 2019-06-30]. DOI 10.1016/j.jaci.2017.10.041. (anglicky) 
  5. ↑ POWELL, Berkley R.; BUIST, Neil R.M.; STENZEL, Peter. An X-linked syndrome of diarrhea, polyendocrinopathy, and fatal infection in infancy. The Journal of Pediatrics. 1982-5, roč. 100, čís. 5, s. 731–737. Dostupné online [cit. 2019-06-30]. DOI 10.1016/S0022-3476(82)80573-8. (anglicky) 
  6. ↑ a b BACCHETTA, Rosa; BARZAGHI, Federica; RONCAROLO, Maria-Grazia. From IPEX syndrome to FOXP3 mutation: a lesson on immune dysregulation: IPEX syndrome and FOXP3. Annals of the New York Academy of Sciences. 2018-4, roč. 1417, čís. 1, s. 5–22. Dostupné online [cit. 2019-06-30]. DOI 10.1111/nyas.13011. (anglicky) 
  7. ↑ OMIM Entry - * 300292 - FORKHEAD BOX P3; FOXP3. www.omim.org [online]. [cit. 2019-06-30]. Dostupné online. 
Star of life2.svg
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.

Média použitá na této stránce

Star of life2.svg
Star of life, blue version. Represents the Rod of Asclepius, with a snake around it, on a 6-branch star shaped as the cross of 3 thick 3:1 rectangles.
Design:
The logo is basically unicolor, most often a slate or medium blue, but this design uses a slightly lighter shade of blue for the outer outline of the cross, and the outlines of the rod and of the snake. The background is transparent (but the star includes a small inner plain white outline). This makes this image usable and visible on any background, including blue. The light shade of color for the outlines makes the form more visible at smaller resolutions, so that the image can easily be used as an icon.

This SVG file was manually created to specify alignments, to use only integers at the core 192x192 size, to get smooth curves on connection points (without any angle), to make a perfect logo centered in a exact square, to use a more precise geometry for the star and to use slate blue color with slightly lighter outlines on the cross, the rod and snake.

Finally, the SVG file is clean and contains no unnecessary XML elements or attributes, CSS styles or transforms that are usually added silently by common SVG editors (like Sodipodi or Inkscape) and that just pollute the final document, so it just needs the core SVG elements for the rendering. This is why its file size is so small.
Tacrolimus-2D-skeletal.png
Skeletal formula of the tacrolimus molecule, based on PDB structure 1BKF and information from DrugBank.
IPEX Mutations.png
Autor: Federica Barzaghi, Laura Passerini, and Rosa Bacchetta1, Licence: CC BY 3.0
IPEX Mutations known until 2012
Eczema-arms.jpg
Atopický ekzém na předloktí