Ibi

Ibi
Aba, Iby, Kakare, Kakaure, Qaikare, Qakaure
Doba vládycca 2170 př. n. l.
Rodné jméno

Ibi
Trůnní jméno

Quakare
Narození22. století př. n. l.
Úmrtí?? př. n. l.
Hrobkapyramida v blízkosti hrobky Pepiho II. v Sakkáře
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ibi,též Qakare Ibi nebo Aba byl egyptský faraon z 8. dynastie během prvního přechodného období.[1][2][3][4] Sídlil v Mennoferu a pravděpodobně neměl moc nad celým Egyptem.[5] Ibi je znám především díky své pyramidě v Sakkáře.

Zmínky

O Ibim pocházejí zmínky ze tří zdrojů, z abydoského seznamu králů, turínského královského papyru a z jeho pyramidy v Sakkáře, kde je pohřben. V turínském královském papyru je uvedena délka Ibiho vládnutí „2 roky, 1 měsíc a 1 den“.[1][2][3]

Pyramida

Existenci Ibiho dokládá jeho pyramida, kterou objevil v roce 1932 francouzský archeolog Gustav Jéquier. Ibova pyramida je poslední stavba postavená v Sakkáře, nachází se severovýchodně od Shepseskafovy hrobky a poblíž písečné pyramidy Pepiho II. Ibova pyramida byla ve srovnání s pyramidami panovníků Staré a Střední říše miniaturou, její základna měla rozměry pouze 31,5×31,5 m. Stavba nebyla orientována na žádný kardinální bod, spíše byla na severozápadní a jihovýchodní ose. Byla postavena jen z hrubě opracovaných kvádrů z vápence, pečlivěji byla vybudována pouze podzemní část této hrobky. Místo obvyklého tunelování však bylo podzemí pyramidy vybudováno pouze vykopáním jámy. Vzhledem ke své nekvalitní konstrukci se s největší pravděpodobností brzy rozpadla. Dnes ji připomíná pouze kráter v poušti.[1][6][7][8][9]

Interiér

Na severní straně budovy Jéquier našel koridor dlouhý osm metrů a pokrytý vápencem, vedoucí dolů se sklonem 25° k velkému žulovému zábradlí. Za tímto zábradlím se nachází pohřební komora. Jak koridor, tak stěny pohřební komory byly popsány pyramidovými texty. Na západní straně pohřební komory jsou nepravé dveře a obrovský žulový blok, na kterém kdysi stál sarkofág krále. Na východní straně je serdab pro sochu boha Ka.[1][8][7]

Kaple

Vedle východní strany pyramidy byla kaple, která sloužila jako chrám kultu mrtvého krále. Vstup do kaple se nacházel na severní straně stavby. Uvnitř chrámu byla hned za pyramidovou stěnou hala, v jejíchž troskách se nalezly nepravé dveře, kamenné umyvadlo, alabastrové misky a nástěnné malby.[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Qakare Ibi na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e Darrell D. Baker: The Encyclopedia of the Pharaohs: Volume I - Predynastic to the Twentieth Dynasty 3300–1069 BC, Stacey International, ISBN 978-1-905299-37-9, 2008, str. 302
  2. a b Jürgen von Beckerath: The Date of the End of the Old Kingdom of Egypt, JNES 21 (1962)
  3. a b Kim Ryholt: The Late Old Kingdom in the Turin King-list and the Identity of Nitocris, Zeitschrift für ägyptische, 127, 2000, str. 99
  4. Jürgen von Beckerath: Handbuch der ägyptischen Königsnamen, Münchner ägyptologische Studien, Heft 49, Mainz : P. von Zabern, 1999, ISBN 3-8053-2591-6, dostupné online Archivováno 22. 12. 2015 na Wayback Machine. str. 68–69
  5. Ian Shaw: The Oxford History of Ancient Egypt, str. 107, ISBN 978-0192804587
  6. Karl Richard Lepsius: Denkmäler aus Aegypten und Aethiopien, dostupné online.
  7. a b Rainer Stadelmann: The Egyptian pyramids. From brick to the wonders of the world. 3rd edition of Saverne, Mainz, 1997, ISBN 3-8053-1142-7, str. 203–204.
  8. a b Gustave Jéquier, La pyramide d'Aba, 1935
  9. "Saqqara, City of the Dead: The Pyramid of Ibi" The Ancient Egypt Site. www.ancient-egypt.org [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Pschent2.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
Dvojitá koruna Dolního a Horního Egypta
AbydosQakareIbi.jpg
Autor: Iry-Hor, Licence: CC BY-SA 3.0
Qakare Ibi's cartouche num53 on the Abydos kign list
Histoire de l’Art Egyptien by Theodor de Bry, digitally enhanced by rawpixel-com 103.jpg
Autor: Rawpixel, Licence: CC BY-SA 4.0
Ramses-Meïamoun fight against Katas on the edge of Orontes from Histoire de l'art égyptien (1878) by Émile Prisse d'Avennes (1807-1879). Digitally enhanced by rawpixel.