Ibrahim Traoré (politik)

Ibrahim Traoré
Ibrahim Traoré (2023)
Prozatímní prezident Burkiny Faso
Úřadující
Ve funkci od: 6. října 2022[1]
Předseda vlády	Apollinaire Joachim Kyélem de Tambèla
Předchůdce	Paul-Henri Sandaogo Damiba
Předseda Vlasteneckého hnutí za ochranu a obnovu
Úřadující
Ve funkci od: 30. září 2022
Předchůdce	Paul-Henri Sandaogo Damiba
Vojenská služba
Služba	Burkina Faso
Hodnost	kapitán
Bitvy/války	válka v Mali džihádistické povstání v Burkině Faso státní převrat v Burkině Faso (leden 2022) státní převrat v Burkině Faso (září 2022)
Narození	14. března 1988 (36 let) Bondokuy, Burkina Faso
Alma mater	University Joseph Ki-Zerbo
Profese	důstojník
Náboženství	islám
Commons	Ibrahim Traore
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ibrahim Traoré (* 14. března 1988 Bondokuy)^[2][3][4] je burkinafaský vojenský důstojník, od státního převratu v září 2022, kdy byl svržen Paul-Henri Sandaogo Damiba, prozatímní prezident Burkiny Faso.^[5] Ve svých 34 letech se stal nejmladším prezidentem na světě.^[6]

Traoré se narodil 14. března 1988 v Bondokuy v provincii Mouhoun.^[2][3][4] Po ukončení základního vzdělání v Bondokuy pokračoval ve studiu na střední škole v Bobo-Dioulasso, kde se stal známým jako „tichý“ a „velmi talentovaný“.^[3] Od roku 2006 studoval na univerzitě v Ouagadougou, kde byl členem Sdružení muslimských studentů.^[3][7] Univerzitu absolvoval s vyznamenáním.^[3] V roce 2009 vstoupil do armády Burkiny Faso. Byl vyslán do Maroka na protiletadlový výcvik a poté byl převelen k pěší jednotce ve městě Kaya na severu Burkiny Faso.^[3]

V roce 2014 byl Traoré povýšen na poručíka a připojil se k mírovým silám OSN MINUSMA, které se účastnily války v Mali. V roce 2018 byl jedním z vojáků MINUSMA, kteří „prokázali odvahu“ během útoků povstalců v regionu Tombouctou.^[3] Následně se vrátil do Burkiny Faso, kde pomáhal při operacích proti islamistickým rebelům. V roce 2020 byl povýšen na kapitána.^[3][7]

Traoré patřil ke skupině armádních důstojníků, kteří v lednu 2022 podpořili státní převrat v Burkině Faso a vynesli k moci Vlastenecké hnutí za ochranu a obnovu, jež zřídilo vojenskou juntu.^[5][8] Od března 2022 působil jako velitel dělostřeleckého pluku v Kaya.^[3][8] Podle několika zdrojů, jako jsou BBC, Al-Džazíra a Die Tageszeitung, působil u protiteroristické jednotky.^[8][9][10] Časopis Jeune Afrique však uvedl, že v této jednotce nikdy nepůsobil.^[8]

Mnoho stoupenců lednového převratu začalo být nespokojeno s Paulem-Henrim Sandaogou Damibou, vůdcem junty, který údajně nezvládal boj s povstalci. Dne 30. září došlo k převratu, při němž byl Damiba sesazen. Bezprostředně po převratu se Traoré prohlásil za nového předsedu Vlasteneckého hnutí za ochranu a obnovu.^[11] Dne 6. října se rovněž ujal funkce prozatímního prezidenta.^[12] Slíbil, že v červenci 2024 uspořádá demokratické volby.^[13]

V únoru 2023 Traorého vláda vyhostila z Burkiny Faso francouzské jednotky, které pomáhaly v boji proti místnímu povstalcům.^[14] Kráce poté Traorého vláda vyjádřila podporu vzniku federace s Mali a Guineou. Všechny tři země jsou pod vojenským vedením, a pokud by došlo k vytvoření federace, jednalo by se o největší zemi ovládanou vojenskou juntou.^[15] V dubnu vyhlásil všeobecnou mobilizaci obyvatelstva z důvodu zesilujících útoků ze strany povstalců.^[16] V následujícím měsíci zpochybnil plánované obnovení demokracie na rok 2024 a prohlásil, že volby se nemohou konat, dokud nebudou povstalci poraženi a dokud se nezlepší bezpečnostní situace.^[17]

Podle agentury Reuters a deníku The New York Times byl Traoré podezřelý z napojení na Wagnerovu skupinu, protože vyjadřoval protifrancouzské a proruské názory.^[18][19] Když Traoré vjížděl do hlavního města Ouagadougou, někteří jeho příznivci mávali ruskými vlajkami.^[18] Ghanská vláda veřejně prohlásila, že Traoré začal po převratu spolupracovat s Wagnerovou skupinou.^[13] Traoré však veškeré obvinění popřel.^[15][17] Dne 29. července 2023, po summitu Rusko–Afrika, Traoré prohlásil, že lid jeho země podporuje Rusko, a sdělil, že bylo rozhodnuto o znovuotevření ruského velvyslanectví, které bylo uzavřeno v roce 1992.^[20] Podle večerníku Le Monde nepožádal Traoré Wagnerovu skupinu o pomoc v boji s povstalci.^[21]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ibrahim Traoré na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ibrahim Traoré na Wikimedia Commons