Iceberg

(c) Uwe Kils, CC BY-SA 3.0

Iceberg,^[1] též ledová hora,^[1] je velký kus plovoucího ledovcového ledu oddělený telením od šelfového ledovce či plovoucího jazyka ledovce.^[2] Když jej mořský proud přivede do mělčích vod, může se dostat do kontaktu s mořským dnem, což vede k tzv. drážkování dna ledem. Asi 7/8 icebergu je pod hladinou vody.

Pojmy iceberg a ledovec nejsou identické. Ledovec spočívá na horninovém podloží. Pokud na dolním konci nezaniká jen odtáváním, odlamují se z něj kusy až veliké bloky ledu – je-li to do moře, jde o icebergy. Používat pro icebergy totéž označení jako pro jejich zdroje, v nichž se ze sněhu vytváří led, je matoucí.^[3]

Význam slova

V české odborné literatuře se užívá iceberg převzaté z angličtiny, ale berg není původem anglické slovo (užívá se dnes leda jako zkratka pro iceberg^[4][5]), název byl v letech 1765–1775 převzat z holandského ijsberg.^[6] Starší anglické označení je „mořský kopec“, sea-hill (po 1690).^[7] Berg je německý název pro horu či kopec, Eis pro led. Označení eisberg je převzaté z němčiny.^[8] Dánština takové těleso nazývá isbjerg, švédské slovo pro ledovou horu je isberg.^[9]

Pojmenování dle velikosti

Pojmenování icebergů dle velikosti^[5][10] (platí pro severní polokouli):

Termín growler pochází od projevu takového nejmenšího icebergu, kdy unikající bubliny stlačeného vzduchu bručí či vrčí, vytváří zvuk nazývaný „Bergie Seltzer“. Bubliny obsažené v ledu mají zvýšený tlak, pokud daný led pochází z velké hloubky zdrojového ledového štítu (i více než kilometr pod jeho povrchem) nebo ledovce. Po roztátí ledu, který je kryje, slyšitelně explodují.^[11][12]

Taje-li bergy bit či growler v teplé vodě odspodu, bývá nebezpečné se k němu přiblížit, neb se může znenadání převrátit^[13].

Ponořená část icebergů

Hustota ledu vzniklého mrznutím tekuté vody je asi 920 kg/m³ a mořské vody asi 1025 kg/m³. Souvislý led vzniklý stlačením sněhu místo mrznutím vody obsahuje hojnost vzduchových bublinek. Jeho objemová hmotnost je proto vždy nižší, může to být i pouhých 5/6 hustoty mořské vody. Typický podíl ponořené části icebergu je 7/8, vynořená je pak osmina objemu (viz Šelfový ledovec). U nevelkých kusů plovoucího ledovcového ledu, které nemají podobu tlusté desky, může vyčnívat jen jeden vrchol.

Velikosti a rozlohy

Údajně největší známý iceberg v severním Atlantiku byl 168 m nad hladinou moře podle zprávy ledoborce USCG v roce 1958. Většina největších ledových hor na severní polokouli pochází ze západního Grónska, teploty v jejich nitru jsou −15 až −20 °C.^[11]

Icebergy se pohybují spolu s mořskými proudy, ovlivnění jejich pohybu samotným větrem je nevelké, vzhledem k malé vynořené a velké ponořené jejich části. Největší zaznamenané icebergy pochází z Rossova šelfového ledovce v Antarktidě. Iceberg B-15, který byl na snímku z družice v roce 2000, měl rozlohu 295 km × 37 km a tedy plochu 11 tisíc km². Největší iceberg v historii měl rozlohu více než 31 tisíc km², nacházel se asi 240 kilometrů západně od ostrova Scott v jižním Tichém oceánu v roce 1956. Tento iceberg byl větší než Belgie.^[14]

Odkazy

Reference

Související články

• Globální oteplování
• Antarktida
• Arktida
• Severní ledový oceán
• Kryosféra
• Polární oblasti
• Ledovec
• Ledová kra
• Mořský led
• Špička ledovce

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu iceberg na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo iceberg ve Wikislovníku
• o vzniku icebergů v dokumentu Archivováno 9. 5. 2017 na Wayback Machine. Pobřežní stráže USA
• o polohách icebergů u pobřeží USA Archivováno 10. 5. 2017 na Wayback Machine.