Ida (minerální voda)

Ida (minerální voda)
Prameník v roce 2020
Prameník v roce 2020
Poloha
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ida je minerální voda hydrochemického typu HCO3 - SO4 - Ca - Na - Mg. Pochází z místní části Běloves města Náchod, kde byla využívána k lázeňským účelům a lahvována.

Lázně Běloves i stáčírna patřily před rokem 1989 státu. V r. 1991 koupil[1] stáčírnu za 110 mil. korun půjčených od ČSOB[2] Antonín Moravec (majitel zkrachovalé Kreditní a průmyslové banky Plzeň s dluhy asi 3,5 mld. korun), stáčírna čerpala vodu z pramene Ida, který ale patřil lázním. Moravec koupil statek vedle lázní a udělal nové vrty. Z nich od roku 1995 bral kyselku. Majitelé Moravce žádali, aby přestal používat značku Ida. Oba podniky dopadly neslavně. Lázně se zavřely v roce 1996, Moravec byl už o dva roky dříve obviněn kvůli problémům KPB. V r. 2001 společnost Ida zkrachovala. Nedlouho poté 90. letech 20. století došlo k zavření lázní i stáčírny, v roce 2002 ochrannou známku Běloveská kyselka Ida odkoupila společnost Interfood z Dolního Benešova-Zábřehu a oznámila, že pod touto značkou bude do lahví plnit minerální vodu z pramenů na Slovensku.[3] To už se ale neděje a firma naznačila, že by se nebránila prodeji známky.[1]

V roce 2011 došlo k obnovení odběrného místa originální Idy poblíž bývalých lázní, kde si zájemci mohli načerpat původní kyselku zdarma.

Ida je přírodní prostá kyselka hydrogen-uhličitano-sírano-vápenato-hořečnatého typu. Čerpá se z vrtu Ida eventuálně náhradního zdroje S7 v lázních Běloves, okres Náchod. Fyzikální vlastnosti a chemické složení byly zjištěny komplexní analýzou vzorku vody odebraného dne 10. dubna 1990 Výzkumným ústavem balneologickým v Mariánských Lázních.

Historie a prameny

Nejstarší zmínky o běloveské vodě sahají do roku 1392. Albrecht z Valdštejna si prý místní „vostrou“ vodu nechával posílat do válečných táborů při tažení do Kladska. V roce 1840 se běloveskou kyselkou vyléčila princezna Ida z rodu Schaumburg-Lippe, kterému patřil náchodský zámek. Na princezninu počest byla minerálka pojmenována Ida. Od roku 1903 byla stáčena do lahví a exportována do okolí. Na pultech obchodů byla k dostání ještě v 90. letech 20. století, kdy její dodavatel zkrachoval.[3]

Během 19. a 20. století existovaly v Bělovsi následující prameny:[3]

  • Ida – vydatnost původního pramene 0,5 l/s[4]
  • Ivan
  • Boženka
  • Obecní
  • Jakub
  • František
  • Hedva – nejvyšší mineralizace, 6 800 mg/l[3]
  • S-6
  • S-8 – 118 metrů (nejhlubší), mineralizace 6 200 mg/l, As 2,7 mg/l (1973)[3]

Původní balená Ida pocházela z pramenů Ida a Hedva a dosahovala mineralizace až 4 400 mg/l.[4]

V současnosti eviduje Ministerstvo zdravotnictví v Lázních Běloves čtyři léčivé zdroje minerální vody a dále sleduje vrt Ivan v lázeňském parku.[5] Město usiluje o uznání i tohoto pramene jako léčivého zdroje, aby jím mohlo napájet prameník.[5]

Ochranné známky

V roce 2023 se městu podařilo odkoupit sedm ochranných známek od majitele někdejší stáčírny firmy Robot World za 700 tisíc Kč.[6]

  • Běloveská kyselka z pramene Ida
  • Léčivá voda Ida
  • Minerální voda Ida
  • Běloveská kyselka Ida
  • Ida
  • Léčivá voda Ida
  • Minerální voda Ida[6]

Odběrné místo: prameník Jakub

Původně byl jako odběrné místo pro veřejnost vybudován altán před komplexem lázní. Ten byl v souvislosti s uzavřením lázní a stáčírny po dlouhou dobu nefunkční. Vodu bylo možné odebírat níže na břehu řeky z trojice trubic, které ústí těsně nad hladinou řeky. Odběr byl z toho důvodu komplikovaný, při vyšším stavu vody nemožný a v zimních měsících nebezpečný.

V roce 2011 si vzal na starost obnovu altánu místostarosta Náchoda Tomáš Šubert.[5] Rekonstrukci předcházel podpis smlouvy se společností Běloveské lázně, a. s., o výpůjčce pozemku a stavby, pro jejich bezplatné užívání za účelem zprovoznění prameníku minerální vody Ida na dobu dvaceti let. Práce začaly v květnu 2011 a vyšly na necelý milion korun – z toho přibližně 350 tisíc byly náklady na technologii.[7] Zvažovala se i technická úpravna – odstranění arsenu, ale nakonec byla voda ponechána v přírodním stavu.[5]

Prameník Idy, případně Kaplička nad pramenem Jakubovým, jak je altán též nazýván, byl po rekonstrukci slavnostně otevřen 24. července 2011.[8] Z důvodu velmi vysokého zájmu o minerálku Ida došlo k rozšíření otevíracích hodin.[9] Od srpna 2011 je pro veřejnost odběrné místo přístupné v sezóně od 6:30 do 22:30 hodin (květen až září) a mimo sezónu od 8 do 18 hodin (říjen až duben).[10] Prameník je napájen dvojicí pramenů, které jsou Ministerstvem zdravotnictví uznány jako přírodní léčivé zdroje.[5]

V září 2015 muselo město na základě nařízení ministerstva zdravotnictví uzavřít pronajatý prameník minerálky Ida kvůli nedořešenému odstraňování arzenu.[11] V říjnu 2016 začalo město hloubit nové vrty pro vodu.[12]

Dne 6. dubna 2024 byl prameník opět zprovozněn, a je přístupný denně od 8 do 20 h.[13][14]

Lázně

Radnice má zájem i na zprovoznění přilehlých lázní, v roce 2011 schválila záměr na koupi vrtů Ida od ministerstva zdravotnictví.[8] Sháněla investora a provozovatele se zkušenostmi v oboru.[15] Nakonec město v listopadu 2021 lázně koupilo a plánuje jejich obnovu.[16]

Podrobnější informace naleznete v článku Lázně Běloves.

Složení

Celková mineralizace pramene Ida dosahuje 950 mg/l, obsah CO2 dosahuje 2 700 mg/l. Voda dále obsahuje arsen v koncentraci kolem 0,5–0,6 mg/l v podobě kyseliny arseničité. Díky tomu je voda jedinečná – podobná se v rámci České republiky vyskytuje jen v nedalekém Hronově. Pro obsah arsenu by se však neměla pít dlouhodobě.[3]

Novodobý rozbor zveřejněný na odběrném místě roku 2011:

[mg/l]Celková
miner.
CO2Mg2+Ca2+Na+K+Fe2+FClHCO3SO4HAsO42−
IDA 1870234523,486,498,512,61,49-13,6527102,21,063

Odkazy

Reference

  1. a b http://hradec.idnes.cz/stacirnu-kyselky-ida-pohlidaji-pred-zlodeji-bezpecnostni-kamery-phl-/hradec-zpravy.aspx?c=A110128_1522733_hradec-zpravy_klu
  2. http://www.novinky.cz/krimi/216040-byvaly-bankovni-sef-moravec-pujde-na-tri-roky-do-vezeni.html
  3. a b c d e f JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. 
  4. a b DOLEŽAL, Vladimír. Další známé minerální vody [online]. Česká zemědělská univerzita Praha [cit. 2012-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-06. 
  5. a b c d e BROULÍK, Petr. Ida v neděli znovu vytryskne z opraveného pramene, už nepoteče do řeky [online]. idnes.cz, 2011-07-20 [cit. 2012-09-01]. Dostupné online. 
  6. a b TŮMOVÁ, Štěpánka. Náchod kupuje ochranné známky minerálky Ida, lidé ji ochutnají zřejmě už letos. iDNES.cz [online]. 2023-01-11 [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. 
  7. Opravený prameník nabízí lepší a pohodlnější čepování oblíbené minerálky v Bělovsi [online]. mestonachod.cz, 2011-07-24 [cit. 2012-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-25. 
  8. a b TOMKOVÁ, Jana. Město Náchod opravilo prameník minerální vody Ida [online]. rozhlas.cz, 2011-07-26 [cit. 2012-09-01]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  9. O prameník v Bělovsi je velký zájem - rozšíří svou otevírací dobu. [online]. mestonachod.cz, 2011-08-19 [cit. 2012-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-25. 
  10. Živě prameník Ida Náchod - Běloves (otevírací doba) [online]. mestonachod.cz [cit. 2012-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-05. 
  11. TŮMOVÁ, Štěpánka. Lázně v Náchodě dál pustnou, město majiteli vypovědělo spolupráci. iDNES.cz [online]. 2019-05-14 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online. 
  12. TŮMOVÁ, Štěpánka. Nový vlastník už bourá ruiny lázní v Bělovsi, starou kolonádu zachová. iDNES.cz [online]. 2020-02-04 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online. 
  13. TŮMOVÁ, Štěpánka. Slavná minerálka Ida znovu teče [online]. idnes.cz, 2024-04-08. Dostupné online. 
  14. VAŇOUS, Petr. Běloveská Ida se vrací na scénu, zatím bez vily Platýz od Kaplického [online]. denik.cz, 2024-04-09. Dostupné online. 
  15. pem. Náchod obnoví pramen kyselky Ida [online]. ceskatelevize.cz, 2011-01-13 [cit. 2012-09-01]. Dostupné online. 
  16. TŮMOVÁ, Štěpánka. Uzavřené lázně v Bělovsi konečně patří Náchodu, zaplatí za ně 40 milionů. iDNES.cz [online]. 2021-11-16 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Související stránky

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Výživa a jídelní lístek rozumného člověka 03.jpg
Autor: MUDr. Pavel Viskup, Licence: CC BY-SA 4.0
Dietní návod jak zdravě jíst a pít. MUDr. Pavel Viskup. Reklamní stránky z knihy. První republika. Czech Republic.
Běloves (Náchod) - lázně (stav v únoru 2020) (10).jpg
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Běloves (Náchod) - lázně (stav v únoru 2020)