Ida (minerální voda)
Ida (minerální voda) | |
---|---|
Prameník v roce 2020 | |
Poloha | |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 16°11′25″ s. š., 50°25′10″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ida je minerální voda hydrochemického typu HCO3 - SO4 - Ca - Na - Mg. Pochází z místní části Běloves města Náchod, kde byla využívána k lázeňským účelům a lahvována.
Lázně Běloves i stáčírna patřily před rokem 1989 státu. V r. 1991 koupil[1] stáčírnu za 110 mil. korun půjčených od ČSOB[2] Antonín Moravec (majitel zkrachovalé Kreditní a průmyslové banky Plzeň s dluhy asi 3,5 mld. korun), stáčírna čerpala vodu z pramene Ida, který ale patřil lázním. Moravec koupil statek vedle lázní a udělal nové vrty. Z nich od roku 1995 bral kyselku. Majitelé Moravce žádali, aby přestal používat značku Ida. Oba podniky dopadly neslavně. Lázně se zavřely v roce 1996, Moravec byl už o dva roky dříve obviněn kvůli problémům KPB. V r. 2001 společnost Ida zkrachovala. Nedlouho poté 90. letech 20. století došlo k zavření lázní i stáčírny, v roce 2002 ochrannou známku Běloveská kyselka Ida odkoupila společnost Interfood z Dolního Benešova-Zábřehu a oznámila, že pod touto značkou bude do lahví plnit minerální vodu z pramenů na Slovensku.[3] To už se ale neděje a firma naznačila, že by se nebránila prodeji známky.[1]
V roce 2011 došlo k obnovení odběrného místa originální Idy poblíž bývalých lázní, kde si zájemci mohli načerpat původní kyselku zdarma.
Ida je přírodní prostá kyselka hydrogen-uhličitano-sírano-vápenato-hořečnatého typu. Čerpá se z vrtu Ida eventuálně náhradního zdroje S7 v lázních Běloves, okres Náchod. Fyzikální vlastnosti a chemické složení byly zjištěny komplexní analýzou vzorku vody odebraného dne 10. dubna 1990 Výzkumným ústavem balneologickým v Mariánských Lázních.
Historie a prameny
Nejstarší zmínky o běloveské vodě sahají do roku 1392. Albrecht z Valdštejna si prý místní „vostrou“ vodu nechával posílat do válečných táborů při tažení do Kladska. V roce 1840 se běloveskou kyselkou vyléčila princezna Ida z rodu Schaumburg-Lippe, kterému patřil náchodský zámek. Na princezninu počest byla minerálka pojmenována Ida. Od roku 1903 byla stáčena do lahví a exportována do okolí. Na pultech obchodů byla k dostání ještě v 90. letech 20. století, kdy její dodavatel zkrachoval.[3]
Během 19. a 20. století existovaly v Bělovsi následující prameny:[3]
- Ida – vydatnost původního pramene 0,5 l/s[4]
- Ivan
- Boženka
- Obecní
- Jakub
- František
- Hedva – nejvyšší mineralizace, 6 800 mg/l[3]
- S-6
- S-8 – 118 metrů (nejhlubší), mineralizace 6 200 mg/l, As 2,7 mg/l (1973)[3]
Původní balená Ida pocházela z pramenů Ida a Hedva a dosahovala mineralizace až 4 400 mg/l.[4]
V současnosti eviduje Ministerstvo zdravotnictví v Lázních Běloves čtyři léčivé zdroje minerální vody a dále sleduje vrt Ivan v lázeňském parku.[5] Město usiluje o uznání i tohoto pramene jako léčivého zdroje, aby jím mohlo napájet prameník.[5]
Ochranné známky
V roce 2023 se městu podařilo odkoupit sedm ochranných známek od majitele někdejší stáčírny firmy Robot World za 700 tisíc Kč.[6]
- Běloveská kyselka z pramene Ida
- Léčivá voda Ida
- Minerální voda Ida
- Běloveská kyselka Ida
- Ida
- Léčivá voda Ida
- Minerální voda Ida[6]
Odběrné místo: prameník Jakub
Původně byl jako odběrné místo pro veřejnost vybudován altán před komplexem lázní. Ten byl v souvislosti s uzavřením lázní a stáčírny po dlouhou dobu nefunkční. Vodu bylo možné odebírat níže na břehu řeky z trojice trubic, které ústí těsně nad hladinou řeky. Odběr byl z toho důvodu komplikovaný, při vyšším stavu vody nemožný a v zimních měsících nebezpečný.
V roce 2011 si vzal na starost obnovu altánu místostarosta Náchoda Tomáš Šubert.[5] Rekonstrukci předcházel podpis smlouvy se společností Běloveské lázně, a. s., o výpůjčce pozemku a stavby, pro jejich bezplatné užívání za účelem zprovoznění prameníku minerální vody Ida na dobu dvaceti let. Práce začaly v květnu 2011 a vyšly na necelý milion korun – z toho přibližně 350 tisíc byly náklady na technologii.[7] Zvažovala se i technická úpravna – odstranění arsenu, ale nakonec byla voda ponechána v přírodním stavu.[5]
Prameník Idy, případně Kaplička nad pramenem Jakubovým, jak je altán též nazýván, byl po rekonstrukci slavnostně otevřen 24. července 2011.[8] Z důvodu velmi vysokého zájmu o minerálku Ida došlo k rozšíření otevíracích hodin.[9] Od srpna 2011 je pro veřejnost odběrné místo přístupné v sezóně od 6:30 do 22:30 hodin (květen až září) a mimo sezónu od 8 do 18 hodin (říjen až duben).[10] Prameník je napájen dvojicí pramenů, které jsou Ministerstvem zdravotnictví uznány jako přírodní léčivé zdroje.[5]
V září 2015 muselo město na základě nařízení ministerstva zdravotnictví uzavřít pronajatý prameník minerálky Ida kvůli nedořešenému odstraňování arzenu.[11] V říjnu 2016 začalo město hloubit nové vrty pro vodu.[12]
Dne 6. dubna 2024 byl prameník opět zprovozněn, a je přístupný denně od 8 do 20 h.[13][14]
Lázně
Radnice má zájem i na zprovoznění přilehlých lázní, v roce 2011 schválila záměr na koupi vrtů Ida od ministerstva zdravotnictví.[8] Sháněla investora a provozovatele se zkušenostmi v oboru.[15] Nakonec město v listopadu 2021 lázně koupilo a plánuje jejich obnovu.[16]
Složení
Celková mineralizace pramene Ida dosahuje 950 mg/l, obsah CO2 dosahuje 2 700 mg/l. Voda dále obsahuje arsen v koncentraci kolem 0,5–0,6 mg/l v podobě kyseliny arseničité. Díky tomu je voda jedinečná – podobná se v rámci České republiky vyskytuje jen v nedalekém Hronově. Pro obsah arsenu by se však neměla pít dlouhodobě.[3]
Novodobý rozbor zveřejněný na odběrném místě roku 2011:
[mg/l] | Celková miner. | CO2 | Mg2+ | Ca2+ | Na+ | K+ | Fe2+ | F− | Cl− | HCO3− | SO4− | HAsO42− |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
IDA 1 | 870 | 2345 | 23,4 | 86,4 | 98,5 | 12,6 | 1,49 | - | 13,6 | 527 | 102,2 | 1,063 |
Odkazy
Reference
- ↑ a b http://hradec.idnes.cz/stacirnu-kyselky-ida-pohlidaji-pred-zlodeji-bezpecnostni-kamery-phl-/hradec-zpravy.aspx?c=A110128_1522733_hradec-zpravy_klu
- ↑ http://www.novinky.cz/krimi/216040-byvaly-bankovni-sef-moravec-pujde-na-tri-roky-do-vezeni.html
- ↑ a b c d e f JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0.
- ↑ a b DOLEŽAL, Vladimír. Další známé minerální vody [online]. Česká zemědělská univerzita Praha [cit. 2012-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-06.
- ↑ a b c d e BROULÍK, Petr. Ida v neděli znovu vytryskne z opraveného pramene, už nepoteče do řeky [online]. idnes.cz, 2011-07-20 [cit. 2012-09-01]. Dostupné online.
- ↑ a b TŮMOVÁ, Štěpánka. Náchod kupuje ochranné známky minerálky Ida, lidé ji ochutnají zřejmě už letos. iDNES.cz [online]. 2023-01-11 [cit. 2024-06-05]. Dostupné online.
- ↑ Opravený prameník nabízí lepší a pohodlnější čepování oblíbené minerálky v Bělovsi [online]. mestonachod.cz, 2011-07-24 [cit. 2012-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-25.
- ↑ a b TOMKOVÁ, Jana. Město Náchod opravilo prameník minerální vody Ida [online]. rozhlas.cz, 2011-07-26 [cit. 2012-09-01]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ O prameník v Bělovsi je velký zájem - rozšíří svou otevírací dobu. [online]. mestonachod.cz, 2011-08-19 [cit. 2012-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-25.
- ↑ Živě prameník Ida Náchod - Běloves (otevírací doba) [online]. mestonachod.cz [cit. 2012-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-05.
- ↑ TŮMOVÁ, Štěpánka. Lázně v Náchodě dál pustnou, město majiteli vypovědělo spolupráci. iDNES.cz [online]. 2019-05-14 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
- ↑ TŮMOVÁ, Štěpánka. Nový vlastník už bourá ruiny lázní v Bělovsi, starou kolonádu zachová. iDNES.cz [online]. 2020-02-04 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
- ↑ TŮMOVÁ, Štěpánka. Slavná minerálka Ida znovu teče [online]. idnes.cz, 2024-04-08. Dostupné online.
- ↑ VAŇOUS, Petr. Běloveská Ida se vrací na scénu, zatím bez vily Platýz od Kaplického [online]. denik.cz, 2024-04-09. Dostupné online.
- ↑ pem. Náchod obnoví pramen kyselky Ida [online]. ceskatelevize.cz, 2011-01-13 [cit. 2012-09-01]. Dostupné online.
- ↑ TŮMOVÁ, Štěpánka. Uzavřené lázně v Bělovsi konečně patří Náchodu, zaplatí za ně 40 milionů. iDNES.cz [online]. 2021-11-16 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
- webkamera - prameník Ida mestonachod.cz
Související stránky
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: MUDr. Pavel Viskup, Licence: CC BY-SA 4.0
Dietní návod jak zdravě jíst a pít. MUDr. Pavel Viskup. Reklamní stránky z knihy. První republika. Czech Republic.
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Běloves (Náchod) - lázně (stav v únoru 2020)