Idomeneo

Idomeneo
Idomeneo frontespizi.JPG
Základní informace
Žánropera seria
SkladatelWolfgang Amadeus Mozart
LibretistaGiambattista Varesco
Počet dějství3
Originální jazykitalština
Literární předlohaAntoine Dauchet: Idomeneo
Datum vzniku1780
Premiéra29. ledna 1781, Mnichov, Cuvilliés-Theater
Česká premiéra13. ledna 1792, Praha, Nosticovo divadlo (koncertně)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Idomeneo, plným názvem Idomeneo, re di Creta (Idomeneus, král krétský), dřívějším názvem také Idomeneus, je opera seria Wolfganga Amadea Mozarta z roku 1781. V českém prostředí se uvádí také pod názvem Idomeneus. Autorem libreta je Giambattista Varesco. Poprvé byla uvedena 29. ledna 1781 v Mnichově.

Hlavní postavy

  • Idomeneus (italsky Idomeneo), krétský král (tenor)
  • Idamantes, jeho syn (soprán)
  • Arbakes (tenor)
  • Ilia, dcera trojského krále Priama (soprán)
  • Elektra, dcera mykénského krále Agamemnona (soprán)

Obsah

Idomeneo je opera seria o třech dějstvích. Její děj je odvozen z antické pověsti – odehrává se na Krétě po skončení trojské války.

První dějství

Idamentes, syn krétského krále Idomenea, se zamiluje do zajaté trojské princezny Ilie. Na její počest nechá propustit všechny trojské zajatce a to právě ve chvíli, kdy se dozvídá, že jeho otec zahynul na moři při návratu z trojské války. Idomeneus však nezahynul – byl zachráněn, když Neptunovi slíbil, za svou záchranu život prvního, koho potká po návratu na Krétu. Tím je (jak jinak) jeho syn Idamantes.

Druhé dějství

Idomeneus se snaží oklamat Neptuna tím, že odešle Idamanta do dalekého Arga, kde se má oženit s královskou dcerou Elektrou. Neptun ale tento podvod nedovolí – nenechá loď odjet a jako pomstu posílá na Krétu netvora, který hubí vše živé.

Třetí dějství

Idamantes se loučí s Iliou a odchází bojovat proti Neptunovu netvorovi. Mezitím lid Kréty naléhá na Idomenea, aby označil viníka Neptunovy nepřízně – ten nakonec přiznává, že on sám je příčinou a obětí má být jeho syn. Když se Idamantes slavně vrací z vítězného boje s netvorem, dozvídá se, že má být obětován a k této oběti svoluje. Ilia se nabízí jako oběť místo něj. Oba milenci se přou o to, kdo z nich má být obětován, tak dlouho, až se ozve z podzemí Neptunův hlas, který nařizuje, že se Idomeneus má vzdát trůnu ve prospěch svého syna, který na něj má usednout spolu se svou manželkou Iliou.

Literatura

  • HOSTOMSKÁ, Anna a kol. Opera – Průvodce operní tvorbou. 11. vyd. Praha: NS Svoboda, 2018. 1466 s. ISBN 978-80-205-0637-5. S. 108–110. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Wolfgang-amadeus-mozart 1.jpg

This posthumous portrait of Wolfgang Amadeus Mozart was painted by Barbara Kraft at the request of Joseph Sonnleithner in 1819, long after Mozart died. Sonnleithner, who was making a "collection of portraits in oils of well-known composers" (Deutsch) wrote to Mozart's still-living sister Maria Anna ("Nannerl"), asking her to lend a picture to Kraft (a well-known artist working in Salzburg). Here is part of Nannerl's reply:

... [her friend ] Councillor von Drossdick ... sent the artist to me to see all 3 [of my] pictures [of Mozart], the one that was painted when he came back from the Italian journey is the oldest, he was then just 16 years old, but as he had just got up from a serious illness, the picture looks sickly and very yellow; the picture in the family portrait when he was 22 years old is very good, and the miniature, when he was 26 years old, is the most recent I have, I therefore shewed this one to the painter first; it seemed to me from her silence that is would not be very easy to enlarge it, I therefore had to shew her the family portrait and the other one, too. ... she wants to take her copy from the family portrait and introduce only those features from the small picture which make him look somewhat older than in the big picture."

Deutsch identifies the three pictures as:

  1. "Perhaps" the portrait by Knoller, Milan 1773. [1]
  2. The family portrait by della Croce.
  3. A lost small version of the famous portrait by Joseph Lange.
For present purposes, this implies that Kraft painted this with some basis to go on (and not completely out of her head, as the painter of this ridiculous picture did). Also, it tells us that Nannerl thought that the della Croce picture was "very good".
Idomeneo frontespizi.JPG
Italian and German title pages of the original libretto of Mozart's opera, Idomeneo