Ig Nobelova cena

Experiment s magnetickou levitací živé žáby zajistil Andremu Geimovi a Michaelovi Berrymu Ig Nobelovu cenu za fyziku za rok 2000. Geim v roce 2010 získal opravdovou Nobelovu cenu za fyziku za výzkum grafenu

Ig Nobelova cena je ironické americké ocenění za neobvyklé nebo triviální výsledky vědeckého výzkumu. Ceny každý rok v říjnu uděluje časopis Annals of Improbable Research (česky Anály nepravděpodobného výzkumu).[1] Komise, která ceny uděluje, je složena z nositelů skutečných Nobelových cen.[2] Předávání cen probíhá na Harvardově univerzitě[1] a je následováno přednáškami nově oceněných na Massachusettském technologickém institutu.

První Ig Nobelovy ceny byly uděleny v roce 1991 za objevy, které „nemohou nebo by neměly být opakovány“. Časopis ale později pozměnil definici ceny na ocenění za objevy, které mají lidi „nejdříve rozesmát a poté je donutit zamyslet se“,[3] s cílem poukázat na to, že i nejabsurdněji se jevící objevy mohou přinést užitečné poznatky. Ročně je udělováno deset cen v mnoha kategoriích, mezi které patří například fyzika, chemie, fyziologie a medicína, literatura a mír.

Udělení některých cen vyjadřuje kritiku (např. dvě ceny za výzkum homeopatie, ceny za „vědecké vzdělávání“ Radě pro vzdělání států Kansas a Colorado kvůli jejich postoji k vyučování evoluce nebo cena pro proroky konce světa), ale častěji se snaží upozornit na vědecké výzkumy s humorným nebo nečekaným tématem. Mezi příklady patří výzkum pravidla pěti sekund,[4] objev, že lidská přítomnost sexuálně vzrušuje pštrosy,[5] nebo prohlášení, že černé díry splňují všechny technické požadavky, aby se v nich nacházelo peklo.[6]

Název ceny je odvozen od jména fiktivního bratra slavného Alfreda Nobela – Ignáce (Ignatia) Nobela.[7] Název „Ig Nobel prize“ je současně slovní hříčkou; stejně vyslovovaný anglický výraz ignoble znamená „potupný“, „sprostý“ či „nešlechetný“.[8] Při udílení ceny se ovšem užívá poněkud jiné výslovnosti /ˌɪɡnoʊˈbɛl/, tedy jako u názvu Nobelovy ceny (s /bɛl/bel/ v poslední slabice),[9] ne jako ignoble, které se vyslovuje /ɪɡˈnəʊ.bl̩/, v americké angličtině /ɪɡˈnoʊ.bl̩/.[10]

V roce 2010 se Andre Geim stal prvním člověkem, který získal jak Nobelovu cenu, tak Ig Nobelovu cenu.[11]

V roce 2021 získal cenu ukrajinský vědec Pavlo Blavatskyy, absolvent CERGE-EI, „za objev, že obezita politiků z dané země může být dobrým indikátorem korupce v dané zemi“.[12]

Čeští nositelé ceny

  • V roce 1997 Jiří Wackermann se spoluautory (T. Yagyu, T. Kinoshita, T. Hirota, K. Kochi, I. Kondakor, T. Koenig a D. Lehmann) „za měření elektrické aktivity mozku lidí při žvýkání žvýkaček s různými příchutěmi“.[13]
  • V roce 2014 Jaroslav Flegr, Jan Havlíček, Jitka Hanušová-Lindová, David Hanauer, Naren Ramakrishnan a Lisa Seyfried „za výzkum, zda je pro duševní zdraví člověka nebezpečné vlastnit kočku“, respektive za výzkum vlivu latentní toxoplazmózy na změny v osobnostním profilu mladých žen.[14]
  • V roce 2014 Vlastimil Hart, Petra Nováková, Erich Pascal Malkemper, Sabine Begall, Vladimír Hanzal, Miloš Ježek, Tomáš Kušta, Veronika Němcová, Jana Adámková, Kateřina Benediktová, Jaroslav Červený a Hynek Burda „za pečlivé zdokumentování toho, že když psi defekují a močí, dávají přednost srovnání tělní osy se siločarami magnetického pole Země v severo–jižním směru“, respektive za prokázání, že psi jsou citliví na malé změny zemského magnetického pole.[14]
  • V roce 2022 Eliška Procházková se zahraničním výzkumným týmem „za hledání a nacházení důkazů, že když se poprvé setkají romantičtí partneři a cítí vzájemnou přitažlivost, jejich srdeční frekvence se synchronizuje“.[15]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ig Nobel Prize na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Jana Olivová. Žertovné Ig Nobelovy ceny [online]. Český rozhlas, 2011-10-03 [cit. 2012-02-02]. Dostupné online. 
  2. ↑ Martin Fürbach. Coca-Cola zabíjí spermie. Objev, který získal žertovnou Nobelovu cenu [online]. iDnes.cz, 2008-10-03 [cit. 2012-02-02]. Dostupné online. 
  3. ↑ ČTK/Ondřej Vrtiška. Letošní Ig Nobelovy ceny: za blechy i brambůrky [online]. Tyden.cz, 2010-10-03 [cit. 2012-02-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ THIBAULT, Marie Y. Ig Nobel Winner Confirms Five-Second Rule. The Tech [online]. 2004-10-1 [cit. 2012-02-02]. Roč. 124, čís. 41. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-22. (anglicky) 
  5. ↑ BROWN, Carolyn. IgNobel (2): Is that ostrich ogling me?. Canadian Medical Association Journal. 2000-12-10, roč. 167, čís. 12, s. 1348. Dostupné online. ISSN 0820-3946. (anglicky) 
  6. ↑ CROMIE, William J. The science of bad taste: 2001 Ig Nobels marked by characteristic hijinks as scientists frolic. Harvard University Gazette [online]. 2001-10-11 [cit. 2012-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-17. (anglicky) 
  7. ↑ IgBill 2006 [online]. 2006-09-18 [cit. 2020-10-19]. Kapitola About the Ig® Nobel Prizes, s. 2. PDF online pořízeném dne 2020-10-21. (anglicky) 
  8. ↑ PAZDERA, Josef. Ocenění Ig Nobel. Osel.cz [online]. 10.09.2021 [cit. 5.9.2023]. Dostupné online. 
  9. ↑ http://dictionary.cambridge.org/pronunciation/british/nobel-prize#
  10. ↑ http://dictionary.cambridge.org/dictionary/british/ignoble
  11. ↑ Abrahams, M. Geim becomes first Nobel & Ig Nobel winner. Improbable Research [online]. 2010-10-05. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Ig® Nobel Prize Winners. In: Improbable Research. ©2023 [cit. 4. 9. 2023]. Přístup z: https://improbable.com/ig/winners/#ig2021
  13. ↑ Ig® Nobel Prize Winners. In: Improbable Research. ©2023 [cit. 4. 9. 2023]. Přístup z: https://improbable.com/ig/winners/#ig1997
  14. ↑ a b Ig® Nobel Prize Winners. In: Improbable Research. ©2023 [cit. 4. 9. 2023]. Přístup z: https://improbable.com/ig/winners/#ig2014
  15. ↑ Ig® Nobel Prize Winners. In: Improbable Research. ©2023 [cit. 4. 9. 2023]. Přístup z: https://improbable.com/ig/winners/#ig2022

Literatura

  • 2014-09-05 The 2014 Ig Nobel Prize Winners. In: Mini-Annals of Improbable Research ("mini-AIR"). September 2014, issue numb. 2014-09. ISSN 1076-500X
  • Annals of Improbable Research. August 2023, vol. 29, num. 4
  • BLAVATSKYY, Pavlo. Obesity of Politicians and Corruption in Post‐Soviet Countries. Economic of Transition and Institutional Change. 2021, vol. 29, no. 2, s. 343–356. Abstract dostupný z: https://doi.org/10.1111/ecot.12259
  • FLEGR, Jaroslav a HAVLÍČEK, Jan. Changes in the personality profile of young women with latent toxoplasmosis. [Změny v osobnostním profilu mladých žen s latentní toxoplazmózou.] Folia Parasitologica. 1999, vol. 46, issue 1, s. 22–28. Přístup z: https://folia.paru.cas.cz/magno/fol/1999/mn1.php
  • HART, Vlastimil; NOVÁKOVÁ, Petra; MALKEMPER, Erich Pascal et al. Dogs are sensitive to small variations of the Earth’s magnetic field. Frontiers in Zoology [online]. December 27, 2013, 10, article no. 80. ISSN 1742-9994 (online). Dostupné z: https://doi.org/10.1186/1742-9994-10-80 také z: https://frontiersinzoology.biomedcentral.com/articles/10.1186/1742-9994-10-80
  • YAGYU, T.; WACKERMANN, Jiří; KINOSHITA, T.; HIROTA, T; KOCHI, K.; KONDAKOR, I.; KÖNIG, Thomas and LEHMANN, Dietrich. Chewing gum flavor affects measures of global complexity of multichannel EEG. [Chuť žvýkačky ovlivňuje míru elektrické aktivity mozku snímané vícekanálovým EEG.] Neuropsychobiology. 1997, vol. 35, no. 1, s. 46–50. ISSN 0302-282X. https://doi.org/10.1159/000119329

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Frog diamagnetic levitation.jpg
Autor: Lijnis Nelemans, Licence: CC BY-SA 3.0
A live frog levitates inside the Ø32mm vertical bore of a Bitter solenoid in a magnetic field of about 16 tesla at the Nijmegen High Field Magnet Laboratory [1].