Igelský sloup

Igelský sloup
Popis
Výška	30 m
Materiál	pískovec
Umístění
Stát	Německo Německo
Zeměpisné souřadnice	49°42′33,12″ s. š., 6°32′57,98″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Igelský sloup
Základní informace
Typ	umění ve veřejném prostoru
Status
Památkový status	Kulturní památka Německa součást památky Světového dědictví UNESCO
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Igelský sloup (německy Igeler Säule) je několikapatrový římský pískovcový sloup v obci Igel v Trevíru v Německu, datovaný do doby kolem roku 250 n. l. Sloup je pomník rodiny obchodníků se suknem a latifundistů Secundiniů.^[1][2]

Památník, který založili bratři Lucius Secundinius Aventinus a Lucius Secundinius Securus, měl sloužit nejen jako památka na ně a na další zesnulé členy rodiny, ale také jako reklama na rodinný obchod s látkami v římském městě Trevíru (Augusta Treverorum). Je známo, že sloup se nacházel ve vzdálenosti 9 km od římského mostu v Trevíru, jak je patrné z detailu na reliéfu v atice na západní straně památky, kde milník, zobrazený ve scéně se zapřaženým vozem, nese označení LIIII – tj. 4 galské míle (leuga)^{[pozn. 1]}). Po pádu Římské říše památka unikla zničení díky přesvědčení, že basreliéf na jižní straně sloupu zobrazuje sňatek císaře Constantia I. s Helenou, pozdější světicí.^[3]

Jako hrobová památka neobsahovala ostatky zemřelých, i když během restaurátorských prací v letech 1985–1986 byla v podstavci na západní straně objevena krypta (o rozměrech 2 x 2 m) určená pro urny s popelem.^[3]

Pomník je 23 m vysoký a je korunován sousoším Jupitera a Ganymédea.^[4]

Architektonicky je čtyřboký pilíř z tesaného kamene rozdělen na hlavní část postavenou na mohutném soklu s trámem a bohatě tesanými vlysy, rozdělenou úzkými římsami, a na atiku se čtyřmi reliéfními frontonky nad ní. Štítovou část (3,5 m) tvoří jehlancový sloup s vyřezávaným zakončením (borová šiška obklopená čtyřmi hlavami) a akrotérionem v podobě značně poškozené sochy orla s roztaženými křídly, který kdysi zobrazoval únos Ganymédea.

Na basreliéfu je vyobrazen průvod šesti kolónů, kteří přinášejí různé dary do domu svého pána.^[5] Kolónové jsou přijímáni před vchodem do atria. Dary tvoří zajíc, dvě ryby, kůzle, úhoř, kohout a koš s ovocem.^[5] Sloup je zhotoven z červeného a červenošedého pískovce, původně však byl barevně malovaný.^[2]

Nápadný tvar této památky, její výzdoba a umístění způsobily, že byla v průběhu historie zaznamenávána v popisech a vyobrazeních. Mezi nejstarší patří vyobrazení na Mercatorově mapě z roku 1567 a ilustroval ji také kartograf Joan Blaeu (1649). V cestovní zprávě se o ní zmiňuje Fulvio Ruggieri (1562), který doprovázel papežského nuncia; po něm památku navštívily takové známé osobnosti evropské kultury jako Friedrich Schinkel a Victor Hugo.^[6] Zvláštní zájem o ni projevil Goethe, který si ji v létě a na podzim roku 1792 prohlédl jako účastník francouzského válečného tažení a věnoval jí živý a výstižný literární popis. Pomník považoval mimo jiné za umělecky zdobený obelisk. Z estetického hlediska však vyjádřil opatrnou kritiku provinčního charakteru památky a její barbarsky přetížené sochařské výzdoby.^[7]

Pro své svědectví o významu Trevíru v době římské byl Igelův sloup v roce 1986 zařazen do seznamu světového dědictví UNESCO jako součást římských památek, katedrály svatého Petra a kostela Panny Marie v Trevíru.^[8] Byl mnohokrát zobrazen na obrazech a kresbách. Jeho polychromovaná replika stála v centrálním nádvoří Rýnského zemského muzea v Trevíru (Rheinisches Landesmuseum Trier), ale pro vážné poškození byla v roce 2022 demontována.^[9]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Igel Column na anglické Wikipedii a Kolumna w Igel na polské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Igelský sloup na Wikimedia Commons