Ignác Briess starší
Ignác Briess | |
---|---|
Rodné jméno | Izák Briess |
Narození | 15. srpna 1833 Přerov ![]() |
Úmrtí | 3. července 1931 (ve věku 97 let) Pavlovičky ![]() |
Místo pohřbení | Židovský hřbitov v Olomouci |
Národnost | Židovská |
Povolání | průmyslník |
Choť | Charlotta Briess (roz. Bass) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ignác Briess starší (častěji německy Ignatz, židovským jménem Izák, 15. srpna 1833 Přerov – 3. července 1931 Pavlovičky) byl moravský průmyslník a podnikatel židovského původu, spoluzakladatel úspěšného podnikatelského rodu Briessů, podnikající v oboru sladovnictví a chemického průmyslu zejména v Olomouci a okolí.
Život
Narodil se v přerovském ghettu o rozloze jedné ulice do rodiny drobného obchodníka Joachima (Jakoba) Briesse a Betty, rozené Bruckové, jako nejstarší dítě z celkem osmi sourozenců, byl v rodině nazýván jako Ignác starší pro odlišení od mladšího bratrance Ignáce Briesse. Vychodil zdejší německou základní školu, ve třinácti letech odešel studovat židovské nauky k rabínovi do Lipníka nad Bečvou. Po dvou letech ale studia zanechal a nadále pak studoval na latinském gymnáziu v Jihlavě a piaristickém gymnáziu v Kroměříži. Studia nedokončil a začal se zaučovat přímo v obchodním provozu, zpočátku v obchodě svého otce.
Obchodník
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3d/Vila_Ign%C3%A1ce_Briesse_%28Olomouc%29_01.jpg/261px-Vila_Ign%C3%A1ce_Briesse_%28Olomouc%29_01.jpg)
Ignác Briess se záhy začal věnovat vlastní podnikatelské činnosti: v 1. polovině 50. let 19. století si pronajal a několik let provozoval pivovar v Citově. V této době se oženil s Charlottou Bassovou. Následně přenesl svou činnost koncem roku 1865 do Olomouce, kde založil prosperující společnost obchodující s hospodářskými plodinami. Zároveň se čile zapojil do městského života stejně jako do života místní židovské komunity: byl jedním z členů provizorní olomoucké židovské obce, která se roku 1865 stala obcí řádnou.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4f/Annonce_Ignaz_u_Wilhelm_Briess.jpg/220px-Annonce_Ignaz_u_Wilhelm_Briess.jpg)
Briess se spojil se na základě povahy svého podnikání obchodně spojil svým bratrancem Wilhelmem Briessem podnikajícím ve sladovnictví. Společná otevřela roku 1881 moderní sladovnu v Pavlovičkách nedaleko Olomouce. Továrna se velmi rychle zařadila mezi přední producenty sladu v oboru, produkty se vyvážely do rozličných evropských i zámořských oblastí. Ignác Briess starší se díky tomu stal jednou z nejbohatších a nejvýznamnějších osobností Olomouce, především pak městské židovské obce. Společně s Wilhelmem Briessem si nechali každý postavit v letech 1895 až 1896 honosnou sídelní vilu ve Vídeňské ulici od místního architekta židovského původu Jakoba Gartnera, v případě Briessovy vily v neogotickém stylu.
Na žádost své rozvětvené rodiny byl kolem roku 1910 požádán o sepsání svých pamětí s názvem Ze židovské ulice, které poté několikrát revidoval a doplňoval. Zabýval se také historií židovských komunit v Přerově i v dalších regionech Moravy.
Úmrtí
Ignác Briess starší zemřel ve svém domě v Pavlovičkách ve věku nedožitých 98 let, jako tehdy nejstarší a vysoce vážený občan Olomouce. Byl pochován v rodinné hrobce na výstavním místě u obřadní síně židovského hřbitova v areálu Ústředního hřbitova v Neředíně. Jednu z nejhonosnějších hrobek v celém areálu pohřebiště navrhla a vystavěla dvojice věhlasných vídeňských architektů Fellner a Helmer.
Rodina firmu spravovala i nadále, její činnost dále rozšířila a v polovině 30. let 20. století zavedla provozovnu na výrobu ředidel a dalších chemikálií v Klášterním Hradisku u Olomouce.
Rodinný život
Od začátku 50. let 19. století byl Ignác Briess st. ženatý s Charlottou Briessovou, rozenou Bassovou. V Cítově se jim narodila dcera Hermína, v Olomouci pak dcery Berta a Anna, a také syn Richard.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
![↑](https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/FIAV_100000.svg/23px-FIAV_100000.svg.png)
![↑](https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/18/FIAV_000100.svg/23px-FIAV_000100.svg.png)
![↑](https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/32/FIAV_110000.svg/23px-FIAV_110000.svg.png)
![↑](https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/FIAV_100000.svg/23px-FIAV_100000.svg.png)
House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jan Jeništa, Licence: CC BY-SA 4.0
Vila Ignáce Briesse, Vídeňská 635/8, Olomouc.
Annonce des k.k. Hoflieferanten Ignaz & Wilhelm Briess, Olmütz. In: Der Böhmische Bierbrauer, 15. Mai 1893, Nr. 10, S. 248.