Ignác František Platzer

Ignác František Platzer
Narození	16. července 1717 Plzeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	27. září 1787 Praha Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbení	Malostranský hřbitov
Povolání	sochař a kreslíř
Děti	Josef Platzer
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ignác František Platzer (6. července 1717 Plzeň^[1] – 27. září 1787 Praha) byl česko-rakouský sochař a řezbář pozdního baroka a klasicismu, hlavní představitel sochařství druhé poloviny 18. století v Čechách.

Život

Vyšel ze západočeské řezbářské rodiny Jana Benedikta Platzera a studoval na vídeňské akademii v ateliéru Georga Rafaela Donnera. Roku 1744 byl už usazen v Praze na Hradčanech v domě čp. 109/IV na Pohořelci. Dvakrát se oženil, poprvé s vdovou po řezbáři Matyáši Schönherrovi (1701–1743) a založil velkou rodinu s velmi produktivní dílnou, která trvala díky třem generacím jeho potomků až do závěru 19. století. Platzerova dílna se později přestěhovala do Loretánské ulice a nakonec do ulice Nebovidské a Saské na Malé Straně. Na pozvání císařovny Marie Terezie vytvořil po roce 1773 tři sochy pro vídeňský Schönbrunn a byl jmenován dvorním sochařem.

Je pohřben na Malostranském hřbitově v Košířích.

Rodinná tradice

Po smrti nejstaršího syna, který vystudoval Akademii a byl určen jako pokračovatel Ignáce Platzera, převzal sochařskou dílnu jeho syn Ignác Michal (1757–1826), zvaný též Ignác II. Po josefínských reformách nastal obecný útlum umělecké aktivity a proto se věnoval převážně náhrobní plastice. Druhý syn Josef byl malíř architektury.^[2] Dcera Anna se provdala za pražského malíře Karla Zimmermanna. Sochařskou dílnu dále převzali synové Ignáce Michala Platzera – František Ignác Jan (1799–1853) a Ignác Karel (1858–1895) a vnuk, rovněž sochař, Robert Platzer (1831–1868). Posledními majiteli dílny byli Jan Platzer a jeho matka, po jejichž smrti dílna roku 1907 zanikla.^[3][4] Modely a formy na drobnou figurální plastiku byly postoupeny Uměleckoprůmyslovému muzeu v Praze. Rodinný skicář s kresbami figurálních motivů postav světců, kompozic náhrobků a ornamentálních motivů byl odevzdán do Archivu hl. m. Prahy.^[5]

Dílo

Ze zachovaného souboru vynikajících kreseb a modelů Ignáce Františka Platzera lze vyvodit, že jeho dílo, poučené vídeňským manýrizujícím klasicismem Georga Rafaela Donnera a Paula Trogera, se v pražském prostředí zprvu přizpůsobilo zdejším požadavkům a načas se vrátilo k expresivnějšímu baroknímu a rokokovému pojetí. Pozdější posilování klasicistních tendencí je v jeho díle trvale provázeno rokokovými prvky, zejména pokud jde o reliéfní ornamenty, drapérie nebo např. návrh kované mříže.^[6]

Celé soubory řezeb a kamenné plastiky vyšly z jeho ateliéru např. pro zámky v Dobříši a v Hoříně, pro kláštery na Zbraslavi a v Teplé, pro Pražský hrad.

Výzdoba paláců

• Praha, Hradčany, vstupní brána na I. nádvoří Pražského hradu, Souboj titánů, heraldické znaky Rakouské říše a Českého království a dvě vázy s putti (1761–1762); titání jsou volnými kopiemi původních soch, zhotovili je r. 1902 Čeněk Vosmík a Antonín Procházka (sochař).^[7]
• Praha, Hradčany, Arcibiskupský palác – dvě soudoší světlonošů na schodišti a dvě na můstku dvorního křídla (po 1764)
• Praha, Malá Strana, Malý Buquoyský palác (Francouzské velvyslanectví) – výzdoba schodiště (kolem 1780)
• Praha, Nové Město, Voršilská ulice, Schwarzenberský palác (1787)
• Praha, Staroměstské náměstí, Palác Kinských – šest alegorických soch: Čtyři Živly – ležící ženské figury s atributy; stojící sochy bohyň Venuše a Juno, na atice (originály v Lapidáriu Národního muzea, dvě z nich poškozené střelbou z května 1945 nejsou vystaveny)
• Praha, Karoliny Světlé, Pachtův Palác – 4 originální sochy zdobící interiéry a exteriéry památkově chráněného objektu, kde se dnes nachází Smetana Hotel
• Peruc, sochařská výzdoba peruckého zámku^[8]

Výzdoba zámeckých parků

• Bečváry
• Chudenice
• Dobříš, sochy a vázy
• Hořín, sochy a vázy
• Lysá nad Labem: Soubor antických bohů, Alegorie sedmera svobodných umění, Sochy sfing
• Měšice
• Vrchotovy Janovice - čtyři sochy Živlů, deponovány v depozitáři Lapidária Národního muzea
• Schönbrunn ve Vídni: Merkur, Herkules, Brutus a Lukrécie.

Výzdoba kostelů a klášterů

• Praha, chrám sv. Víta: sochy čtyř ctností (1771) kolem náhrobku sv. Jana Nepomuckého, ve stříbře provedl Jiří W. Seitz (1771); vnější kamenný epitaf k náhrobku se sochou sv. Jana Nepomuckého a andělem; 
• Praha, Malá Strana, kostel sv. Mikuláše – čtyři sochy Církevních Otců Východu (sv. Řehoř Veliký, sv. Řehoř Naziánský, sv. Basileos, sv. Jan Zlatoústý), bíle štafírované dřevořezby v nadživotní velikosti, pod kupolí před hlavním oltářem;
• Praha, Staré Město, kostel sv. Klimenta, oltářní sochy
• Praha, Staré Město, kostel sv. Jakuba
• Český Brod, kostel sv. Gotharda, hlavní oltář se sochami sv. Petra a sv. Pavla (1780)
• Tábor, děkanský kostel, sv. Donát, sv. Florián před kostelem
• Teplá – klášter, kostel premonstrátů - náhrobek blahosl. Hroznaty, oltářní plastiky a reliéfy
• Praha, Staré Město, Klementinum, Pomník matematika Josefa Steplinga v nádvoří

Galerie

• 

  Orel a putti na Pražském Hradě

• 

  Zahrada zámku Dobříš

• 

  Zámek Dobříš, fontána

• 

  Herkules (Vídeň, Schönbrunn)

• 

  Pomníček J. Steplinga v pražském Klementinu (1780)

• 

  Malostranský kostel sv. Mikuláše, sv. Jan Zlatoústý

• 

  Svatá Dorota

Odkazy

Reference

Literatura

• Poche Emanuel, Sochařské kresby Platzerů, Umění XV, s. 231-242, Praha (Štenc) 1943
• Oldřich J. Blažíček: Sochařství baroku v Čechách, Plastika 17. a 18. věku, SNKLHU Praha 1958
• Zdeňka Skořepová, O sochařském díle rodiny Platzerů. Praha 1958.
• Oldřich J. Blažíček, Sochařství baroku v Čechách. NKLHU Praha 1958, s. 241-242.
• Oldřich J. Blažíček: Tři expozice českého baroku, in: Umění XVIII, Praha 1970/71
• Oldřich J. Blažíček: Ignác František Platzer, in: sborník Umění věků, Praha 1956, s..
• Ottův slovník naučný, heslo Platzer, Ignác. Sv. 19, str. 869.
• Prokop H. Toman: Nový slovník čsl. výtvarných umělců, díl II., Praha 1950.

Externí odkazy

• Encyklopedické heslo Platzer v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ignác František Platzer na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ignác František Platzer
• Ignác František Platzer v informačním systému abART
• Ignác František Platzer: Sv. Jan Nepomucký – dokument ČT (2012)
• Zastavení s Ignácem Františkem Platzerem – dokument České televize Po Karlově mostě s prof. Františkem Dvořákem