Ignacy Hryniewiecki

Ignacy Hryniewiecki
Narození17. června 1856
Basin
Úmrtí13. března 1881 (ve věku 24 let)
Petrohrad
Příčina úmrtísebevražedný útok
BydlištěPetrohrad
Alma materPetrohradský státní technologický institut (do 1880)
VI. všeobecné lyceum krále Zikmunda Augusta v Bělostoku
Povolánípolitik a terorista
RodHryniewiečtí
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ignacy Hryniewiecki (17. června 1856, Kalinovka, Ruské impérium – 1. březnajul./ 13. března 1881greg., Petrohrad, Ruské impérium) byl běloruský revolucionář polského původu a vrah cara Alexandra II.

Život

Revolucionářský život

Ignacy Hryniewiecki se narodil ve zchudlé polské šlechtické rodině na malém panství. V roce 1875 odešel Hryniewiecki studovat na Petrohradskou univerzitu v oboru matematika. Později se stal členem organizace Narodnaja volja. V roce 1880 měl Hryniewiecki na starosti revoluční propagandu mezi studenty a odborníky.

Příprava atentátu na Alexandra II.

Roku 1881 začal Hryniewiecki organizovat atentát na Alexandra II. Členům organizace Narodnaja volja poslal dopisy, v nichž spílal carovi Alexandrovi II., velebil prvního neúspěšného carova atentátníka Dmitrije Karakozova, považoval za nezbytné odstranit cara a vyzval členy organizace, aby mu v atentátu pomohli. K Hryniewieckému se tak připojili Timofej Michajlov, Andrej Željabov, Nikolaj Rysakov, Ivan Jemeljanov, Sofja Perovská a Nikolaj Kibalčič.

Výbušniny zhotovil Kibalčič s kombinací nitroglycerinu a nitrocelulózy. Bomby byly testované v předměstském parku. Dvě bomby sice selhaly, jedna však přesto explodovala.

Den před atentátem Hryniewiecki napsal:

„Alexandr II. musí zemřít... Zemře a společně s ním zemřeme i my, jeho nepřátelé, jeho vrazi... Dějiny jasně ukazují, že nádherný strom svobody vyžaduje lidské oběti… To je můj úděl zemřít mladý, i když se z vítězství dlouho radovat nebudu…“

Atentát na Alexandra II.

V den atentátu 1. březnajul./ 13. března 1881greg. pořádal Alexandr II. vojenskou přehlídku v Petrohradu. Když průvod přejížděl přes most nad řekou Něvou, vyšel z davu spiklenec Nikolaj Rysakov a hodil na carův kočár bombu. Exploze však zabila dva kozáky a jednoho svědka. Když šokovaný Alexandr II. vystoupil z kočáru, z druhého konce mostu přiskočil Hryniewiecki a hodil po carovi bombu, která pod jeho nohama explodovala. Car byl těžce zraněn a brzy po několika hodinách zemřel.

Při atentátu však zahynul i sám Hryniewiecki.

Hryniewieckého spoluspiklenci Nikolaj Kibalčič, Sofja Perovská, Nikolaj Rysakov, Timofej Michajlov a Andrej Željabov byli odsouzeni k trestu smrti a 15. dubna 1881 oběšeni. Těla pak byla zahrabána v neoznačených hrobech. Rovněž Jemeljanov dostal trest smrti, jenž byl změněn na doživotí, které si měl odpykat na nucených pracích.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ignacy Hryniewiecki na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce