Ignaz Holzbauer

Ignaz Jakob Holzbauer
Základní informace
Narození1711
Vídeň
Úmrtí7. dubna 1783 (ve věku 71–72 let)
Mannheim
Žánryopera, symfonie, duchovní hudba a klasická hudba
Povoláníhudební skladatel, dirigent a kapelník
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ignaz Jakob Holzbauer (18. září 1711 Vídeň7. dubna 1783 Mannheim) byl rakouský hudební skladatel, příslušník Mannheimské školy.

Život

Ignaz Holzbauer se narodil 18. září 1711 jako syn obchodníka s kůží ve Vídni. Na přání svého otce studoval práva a teologii. Hudbou se zabýval nejprve amatérsky. Na radu skladatele Johanna Josepha Fuxe, který rozpoznal jeho talent, odjel do Benátek, aby si rozšířil své hudební vzdělání. Vedle benátských mistrů, Antonia Vivaldiho, Albinoniho a Antonia Lottiho, studoval také styl neapolské operní školy. Cestoval dále po evropských hudebních centrech. Nějaký čas byl kapelníkem hraběte Rottala na zámku v Holešově na Moravě a uvedl zde své první tři opery. Konečně v roce 1753 zakotvil v Mannheimu. Úspěch opery Il figlio delle selve, uvedené v nově postaveném divadle na zámku Schwetzingen, mu zajistil přízeň kurfiřta Karla Teodora Falckého a místo kapelníka u mannheimského dvora, které si udržel až do své smrti 7. dubna 1783.

V historii hudby má Holzbauer významné místo, neboť jeho opera Günther von Schwarzburg, komponovaná na libreto Antona von Kleina a uvedená v Mannheimu v 5. ledna 1777, byla jeho současníky považována za první německou národní operu. Ocenil ji i Wolfgang Amadeus Mozart.

Dílo

Titulní strana libreta opery Günther von Schwarzburg.

Vokální hudba

  • Degli amor la madre altera, óda pro soprán a smyčce
  • La Tempesta (Bottarelli), kantáta pro soprán a smyčce a 2 lesní rohy
  • Adulatrici corde sonore, kantáta pro soprán a orchestr
  • 39 mší
  • Kyrie und Gloria
Moteta, kantáty a árie
  • Adorabo ad templum
  • Agite festinate
  • Ave mundi spes
  • Ihr Hirten wachet auf
  • In voragine profunda
  • Jubilate Deo
  • Plaudant aetheri
  • Proh Jesu adorate
  • Quantum prodigium
  • Rex, summe Deus
  • Veni sancte Spiritus
  • Wacht auf, ihr Hirten
  • Deus tuorum militum
  • Te Deum
  • Miserere Es-Dur
  • Vesperae de Beata Maria Virgine
  • Lauretanische Litanei
Oratoria
  • La Passione di Gesù Cristo (libreto Pietro Metastasio, 1754)
  • Isacco (Metastasio, 1757 Mannheim)
  • La Betulia liberata (Metastasio, 1760, Vídeň)
  • Il Giudizio di Salomone (Mattia Verazi, 1765)

Opery

  • Lucio Papirio (libreto Apostolo Zeno, 1737, Holešov)
  • Sesostri, re d’Egitto (libreto Zeno, 1738, Holešov)
  • Vologeso (libreto Zeno, 1739, Holešov)
  • Hypermnestra (libreto Johann Leopold van Ghelen, 1741, Vídeň)
  • La fata meravigliosa (Dramma giocoso per musica, 1748, Vídeň)
  • Il figlio delle selve (libreto Carlo Sigismondo Capece, 1753, Schwetzingen)
  • L’isola disabitata (libreto Pietro Metastasio, 1754, Schwetzingen)
  • L’Issipile (libreto Metastasio, 1754, Mannheim)
  • Il Don Chisciotte (libreto Zeno, 1755, Schwetzingen)
  • Le cinesi (libreto Metastasio a Mattia Verazi, 1756, Schwetzingen)
  • Le nozze d’Arianna (libreto Verazi, 1756, Schwetzingen)
  • La clemenza di Tito (libreto Metastasio a Verazi, 1757, Mannheim)
  • Nitteti (libreto Metastasio, 1758, Turín)
  • Alessandro nell’Indie (libreto Metastasio, 1759, Milán)
  • Ippolito ed Aricia (libreto Carlo Innocenzo Frugoni a Verazi, 1759, Mannheim)
  • Adriano in Siria (libreto Metastasio, 1768, Mannheim)
  • Günther von Schwarzburg (libreto Anton Klein, 1777, Mannheim)
  • La morte di Didone (podle Metastasia, 1779, Mannheim)
  • Tancredi (1783, Mnichov)


Instrumentální hudba

  • 196 symfonií
  • koncerty pro cembalo, housle, flétnu, violoncello, hoboj a orchestr
  • sonáty pro flétnu, housle a basso continuo
  • smyčcová tria
  • smyčcové kvartety (Es-dur, f-moll)
  • Partita pro smyčcový kvartet B-Dur
  • 2 kvintety pro flétnu, housle, violu, violoncello a cembalo
  • Trois Sextuor pro flétnu, hoboj, housle, violu, violoncello nebo fagot a basso continuo

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Günther von Schwarzburg EA.jpg
Title page of the original score of Iganz Holzbauer's (1711–1783) opera Günther von Schwarzburg (1777)
Holzbauer.jpg
Autor: Filiaf, Licence: CC BY-SA 4.0
Ignaz Holzbauer, silhouette