Ignaz Streit

JUDr. Ignaz Streit
Prezident Vrchního zemského soudu Českého království
Ve funkci:
1867 – 1879
PředchůdceLeopold Ottomar Hennet
NástupceJosef Temnitschka
Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1864 – 1865
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1848 – ???
Ve funkci:
1863 – 1865
Stranická příslušnost
Členstvíněmecká liberální levice
Narození29. dubna 1808
Litomyšl
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí18. září 1879 (ve věku 71 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
NárodnostNěmci
Alma materVídeňská univerzita
OceněníŘád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ignaz Streit (29. dubna 1808 Litomyšl – 18. září 1879 Praha[1]) byl rakouský soudce působící v českých zemích a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě. Roku 1829 získal titul doktora práv. Nastoupil na soudní praxi na brněnský magistrát a do roku 1849 působil jako kriminální rada u magistrátu v Kroměříži a Jihlavě. Angažoval se veřejně už během revolučního roku 1848.[1] Od roku 1848 do roku 1849 zasedal jako poslanec Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii korporací a měst v držení velkostatků, obvod Jihlava. Po dobu jeho časového zaneprázdnění byl ustanoven za něj na zemském sněmu náhradník Jan Ertl.[2]

Ve volbách roku 1848 byl zvolen i na rakouský ústavodárný Říšský sněm.[1] Zastupoval volební obvod Ruda na Moravě. Uvádí se jako magistrátní rada.[3] Patřil ke sněmovní levici.[4]

Roku 1848 byl též jmenován vysokým státním úředníkem pro reorganizaci soudnictví na Moravě. V roce 1849 se stal prezidentem zemského soudu ve Znojmě. Roku 1851 přešel na post prezidenta zemského soudu v Olomouci a v roce 1853 usedl do funkce prezidenta vrchního zemského soudu v hornouherském Prešově. Roku 1860 se stal druhým prezidentem vrchního zemského soudu v Praze a od roku 1863 zastával úřad prezidenta vrchního zemského soudu v Brně. V roce 1868 nastoupil na post prezidenta vrchního zemského soudu pro Čechy.[5][1]

Po obnovení ústavního systému vlády v 60. letech se zapojil znovu do zemské a celostátní politiky. V doplňovacích volbách 30. listopadu 1863 (poté, co zemřel dosavadní poslanec Jakob Sitka) byl zvolen za poslance Moravského zemského sněmu za kurii měst, obvod Jihlava. Na mandát rezignoval roku 1865.[6][7] Zemský sněm ho delegoval roku 1864 i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii městskou. Poslanecký slib složil 12. listopadu 1864.[8]

V roce 1874 se stal členem státního soudního dvora. V roce 1858 mu byl udělen Řád Františka Josefa (znovu roku 1872). Roku 1860 získal Řád železné koruny. Roku 1858 byl povýšen na rytíře, roku 1860 na barona.[1]

Jeho zetěm byl právník a politik Moritz von Streit, předlitavský ministr spravedlnosti.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 13. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Streit, Ignaz Frh. von (1808–1879), Jurist, s. 393. (německy) 
  2. ↑ DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1898. 262 s. Dostupné online. S. 247–253. 
  3. ↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy) 
  4. ↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. 
  5. ↑ KLEČACKÝ, Martin, STUPKOVÁ, Marie: Slovník představitelů soudní správy v Čechách v letech 1849–1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Praha, 2015; s. 378–379, 454
  6. ↑ Poslanci sněmu českého, moravského a slezského roku 1864, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=19476
  7. ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  8. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)