Igor Bareš

Igor Bareš
Narození15. dubna 1966 (57 let)
Olomouc
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materJAMU
ChoťAntonie Talacková
DětiSonja Špačková
Antonie Barešová
Alois Bareš
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Igor Bareš (* 15. dubna 1966 Olomouc) je český herec.

Život

Po maturitě na střední zemědělské škole studoval činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně.[1] Během studia herectví hostoval v Divadle bratří Mrštíků, kde také po absolutoriu školy v roce 1989 získal své první angažmá. O dva roky později přešel do činohry Mahenova divadla a stal se tak v letech 19912002 členem Národního divadla v Brně. Od roku 2002 byl ve svobodném povolání, v roce 2005 se stal členem činohry Národního divadla. Stálé angažmá v Národním divadle mu bylo ukončeno 31. 7. 2016. Stále však v ND hostuje, a to ve Stavovském divadle v komedii Audience u královny. Od roku 2015 je v angažmá Divadla na Vinohradech.

V roce 1997 byl nominován na Cenu Thálie za roli Raskolnikova v inscenaci Zločin a trest a za roli Hamleta na Cenu Alfréda Radoka.[2]

Kromě své práce v divadle účinkuje také v rozhlase a působí i v dabingu.

Divadelní role, výběr

Filmografie (výběr)

Rozhlasové role

Odkazy

Reference

  1. Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 157. 
  2. Igor Bareš - Divadlo na Vinohradech. www.divadlonavinohradech.com [online]. [cit. 2017-05-22]. Dostupné online. 
  3. PEKÁREK, Hynek. William Shakespeare: Julius Caesar [online]. Český rozhlas [cit. 2016-06-25]. Dostupné online. 
  4. Neil Simon: Apartmá v hotelu Plaza. Dvojka [online]. Český rozhlas [cit. 2020-01-05]. Dostupné online. 
  5. VENCLOVÁ, Renata; HLAVICA, Lukáš. Alois Jirásek: Lucerna. Pohádková hra z českého podzámčí o poddanství, strachu z vrchnosti a odvaze postavit se za svá práva [online]. Český rozhlas, 2020-03-13 [cit. 2020-03-14]. Dostupné online. 
  6. HEROUTOVÁ, Alena. Daniel Defoe: Deník morového roku. O zoufalství i odvaze čelit neznámému děsivému nepříteli. Vltava [online]. Český rozhlas, 2021-04-26 [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. 

Literatura

  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 39.
  • Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského, Státního a Národního divadla v Brně : Český divadelní slovník. III, 1884–1994 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Národní divadlo, 1994. 791 s. S. 539–541.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Igor Bares 01.jpg
Autor: Lasy, Licence: CC BY-SA 4.0
Igor Bareš na besedě v Adamově