Igor Hrušovský

Igor Hrušovský
Hrušovský Igor.jpg
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1936
Stranická příslušnost
ČlenstvíSNS
nár. soc.

Narození21. února 1879
Nové Mesto nad Váhom
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. května 1937 (ve věku 58 let)
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepolitik
CommonsIgor Hrušovský
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Igor Hrušovský (21. února 1879 Nové Mesto nad Váhom[1][2]24. května 1937 Bratislava[3][2]) byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou.

Biografie

V květnu 1914 se účastnil v Pešti porady Slovenské národní strany, na které bylo rozhodnuto o utvoření Slovenské národní rady. Zároveň se vedení Slovenské národní strany rozhodlo vypracovat ucelený stranický program. Hrušovský se následně účastnil koncipování jeho kapitol o hospodářské politice. Patřil do okruhu tzv. hlasistů.[4] Před rokem 1918 byl členem Muzeální slovenské společnosti.[5]

V letech 19181920 zasedal v Revolučním národním shromáždění, zpočátku za slovenskou delegaci (bez rozlišení stranické příslušnosti), později přestoupil do Čs. socialistické (národně socialistické) strany.[6]

26. května 1919 se na sjezdu v Bratislavě ustavila slovenská organizace Československé strany socialistické. Hrušovský byl zvolen jejím předsedou.[7] Ve 20. letech 20. století měl blízko k anarchistickému, levicovému křídlu v Československé straně socialistické. Na rozdíl od Bohuslava Vrbenského ale ve straně zůstal. Od roku 1930 zasedal v její programové komisi.[8] Profiloval se jako čechoslovakista a odpůrce slovenského autonomismu. V dopise adresovaném T. G. Masarykovi například odhadoval, že dojde ke splynutí obou národů, přičemž český národ díky své větší síle otiskne do československého národa více svých charakteristik. Když v roce 1928 Vojtech Tuka formuloval svou úvahu o vacuum iuris (vypršení československé moci na Slovensku 10 let po vzniku republiky v důsledku tajné klauzule Martinské deklarace), patřil Hrušovský mezi poslance, kteří obvinili Tuku z vlastizrady.[9]

V parlamentních volbách v roce 1920 se stal poslancem Národního shromáždění a mandát obhájil ve všech následujících volbách, tedy v parlamentních volbách v roce 1925, parlamentních volbách v roce 1929 i parlamentních volbách v roce 1935.[10] Na poslanecký mandát rezignoval roku 1936. V Národním shromáždění ho nahradil Emil Lukáč.[11]

Profesí byl odborový rada. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Bratislavě.[12] Po odchodu z parlamentu roku 1936 nastoupil do funkce úřadujícího místopředsedy Dunajské paroplavební společnosti.[13] Národní listy jeho odchod z parlamentu interpretovaly jako výsledek opozice, která se proti němu zvedla v slovenské organizaci strany. Post v Dunajské paroplavební společnosti pro Hrušovského měl být odškodněním pražského stranického ústředí.[14]

Odkazy

Reference

  1. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí, 1928, s. 1301. [online]. google.cz [cit. 2014-12-17]. Dostupné online. 
  2. a b MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2014-12-30]. S. 231. Dostupné online. (slovensky) 
  3. http://www.snk.sk/swift_data/source/casopis_kniznica/2007/jun/34.pdf
  4. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 364. 
  5. Pred voľbami v Česko-slovenskej republike. Národné noviny. Duben 1920, roč. 51, čís. 82, s. 2. Dostupné online. 
  6. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 79. 
  7. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 389. 
  8. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 757, 768. 
  9. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 122, 132. 
  10. Igor Hrušovský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-11]. Dostupné online. 
  11. 62. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-11]. Dostupné online. 
  12. seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-11]. Dostupné online. 
  13. Býv. poslanec Hrušovský zemřel. Národní politika. Květen 1937, roč. 55, čís. 142, s. 5. Dostupné online. 
  14. Sněmovna jedná o devalvaci. Národní listy. Říjen 1936, roč. 76, čís. 275, s. 2. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hrušovský Igor.jpg
poslanec Národného zhromaždenia