Igor Lukeš

prof. PhDr. Igor Lukeš, Ph.D., M.A.L.D.[1]
Igor Lukeš (2017)
Igor Lukeš (2017)
Narození25. června 1950 (74 let)
Praha
Povoláníhistorik, pedagog a spisovatel
Alma materUniverzita Karlova
Rodičeprof. JUDr. Zdeněk Lukeš; PhDr. Milena Lukešová[2]
Příbuzníbratranec: Ing. arch. Zdeněk Lukeš[2]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Igor Lukeš (* 25. června 1950 Praha) je český historik od 70. let 20. století žijící v Americe. Od roku 2005 je honorární konzul České republiky pro státy Massachusetts, New Hampshire, Maine a Vermont.

Život

Vystudoval angličtinu a filosofii na Univerzitě Karlově, kde v roce 1976 získal titul PhDr. Koncem 70. let emigroval do USA. Na Tufts University získal roku 1985 titul PhD. Začátkem 80. let pracoval ve Washingtonu a v roce 1985 se vrátil do akademického prostředí. Nejprve jako začínající profesor na Fletcher School of Law and Diplomacy. Od roku 1986 působí jako profesor historie a mezinárodních vztahů na The Frederick S. Pardee School of Global Studies Boston University se zaměřením na historii a politiku střední a východní Evropy a současného Ruska. Od téhož roku je člen The Davis Center for Russian Studies na Harvardově univerzitě. Působí rovněž v Minda de Gunzburg Center for European Studies téže univerzity. Byl členem Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů, odstoupil kvůli nesouhlasu s odvoláním ředitele ústavu Daniela Hermana, ke kterému podle něj došlo „pomocí lží a v důsledku konspirace“.[3] Přispívá do českých novin a časopisů.

Publikační činnost

Je autorem několika knih, z nichž některé byly přeloženy do češtiny. Monografie Czechoslovakia between Stalin and Hitler: the diplomacy of Edvard Benes in the 30´s (Oxford University Press 1996) získala cenu Boston Authors Club a Kahn Award. Publikuje v českých i cizojazyčných odborných periodikách.

Bibliografie (výběr)

Samostatné publikace

  • Czechoslovakia between Stalin and Hitler: the diplomacy of Edvard Beneš in the 1930s, Oxford University Press, New York 1996, ISBN 0195102665; česky Československo mezi Stalinem a Hitlerem: Benešova cesta k Mnichovu, Prostor, Praha 1999, ISBN 80-7260-015-X, 2. vydání 2018.
  • Rudolf Slansky: His Trials and Trial, Woodrow Wilson International Center for Scholars, Washington 2006.
  • On the edge of the Cold War: American diplomats and spies in postwar Prague, Oxford University Press, New York 2012, ISBN 9780195166798; česky Československo nad propastí: selhání amerických diplomatů a tajných služeb v Praze 1945-1948, Prostor, Praha 2014, ISBN 978-80-7260-292-6.

Editor nebo spolueditor sborníků

  • Hydra of Carnage: International Linkages of Terrorism, Lexington Books, Lexington 1985.
  • US-Soviet Policy in the Third World, Lexington Books, Lexington 1987.
  • Inside the apparat: perspectives on the Soviet system from former functionaries, Lexington Books, Lexington 1990, ISBN 0669219851.
  • Gorbachev's USSR: a system in crisis, St. Martin's Press, New York 1990, ISBN 0312044925.
  • The Munich crisis, 1938: prelude to World War II, Frank Cass, Portland 1999, ISBN 0714649953.

Studie

  • Did Stalin Desire War in 1938? A New Look at Soviet Behavior During the May and September Crises, Diplomacy & Statecraft 2, 1991, č. 3, s. 3–53.
  • Stalin a Beneš koncem září 1938, Slovanský přehled. Časopis pro dějiny střední, východní a jihovýchodní Evropy 79, 1993, s. 266–279.
  • The Tukhachevsky Affair and President Edvard Benes: Solutions and Open Questions, Diplomacy & Statecraft 7, 1996, č. 3, s. 505–529.
  • Generál Alois Šeda, Historie a vojenství 49, 2000, č. 3, s. 652–657.
  • Operace Velký metař, in: Politické procesy v Československu po roce 1945 a "Případ Slánský". Sborník příspěvků ze stejnojmenné konference, pořádané ve dnech 14.– 16. dubna 2003 v Praze, Prius, Brno 2005 s. 59–85.
  • Československý politický exil za studené války: první roky, Střední Evropa. Revue pro středoevropskou kulturu a politiku 20, 2004, s. 59–66.
  • The Czechoslovak Special Services and their American Adversary During the Cold War, Journal of Cold War Studies 9, 2007, č. 1, s. 3–28.
  • Showdown in der Kapelle. Der tschechoslowakische Geheimdienst 1968, in: Prager Frühling. Das internationale Krisenjahr 1968, sv. 1, Böhlau Verlag, Köln, 2008, s. 791–805, ISBN 978-3-412-20207-1.
  • KÁMEN: Studenoválečná akce s americkým rozměrem, Historie a vojenství 60, 2011, č. 3, s. 40–46.
  • Soviet Use of Dangle and Provokatsia Operations: The Early Years, Journal for Intelligence and Security Studies 11, 2017, č. 1, s. 7–14.
  • Russian Information Warfare and the U.S. Presidential Election of 2016: Reflections on Luke Harding’s Book Collusion, Journal for Intelligence, Propaganda, and Security Studies 12, 2018, č. 1, s. 144–157.
  • Was the Cold War Avoidable? Did the West Seek to Win It? A Contribution to the Debate, Diplomacy & Statecraft 32, 2021, č. 2, s. 375–393.

Politické postoje

Lukeš kritizoval Čechy za odmítavý postoj vůči imigrantům během evropské migrační krize v roce 2015 a také vyzdvihl multikulturní společnost ve Spojených státech, když prohlásil: „Sám žiji v zemi, kde se střetávají desítky různých kultur, desítky různých náboženství a podle mého názoru to funguje mnohem lépe tam, než tady.“[4]

V dubnu 2016 Lukeš v rozhovoru s Tomášem Klvaňou v Reflexu označil amerického whistleblowera Edwarda Snowdena za „zrádce“ a prohlásil coby veřejný podporovatel Demokratů, že pokud americké volby vyhraje Donald Trump, dojde k oslabení NATO a v České republice by se mohli dostat k moci „putinovci“.[5]

V roce 2018 v Lidových novinách napsal příznivou recenzi knihy Lukea Hardinga Konspirace, přičemž jádro knihy představovala analýza tzv. Steelových dokumentů.[6] Jednalo se o kompro na Donalda Trumpa obsahující fámy a nepotvrzená tvrzení, které si objednal tým jeho protivnice z prezidentských voleb Hillary Clitontové.[7] V listopadu 2021 byl hlavní Steelův zdroj Igor Danchenko FBI obviněn ze lhaní v této kauze.[8]

Po smrti George Floyda začaly být v USA a západní Evropě strhávány a vandalizovány sochy historických osobností, například Winstona Churchilla, George Washingtona nebo Kryštofa Kolumba. Lukeš prohlásil, že by ve veřejném prostoru neměla být „socha nebo cokoliv jiného, co symbolizuje něco, co některé z našich občanů uráží, protože jim to připomíná nějaké temné období z minulosti.“[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Osobní profil na stránkách Boston University, USA
  2. ↑ a b Informace získané na základě e-mailové konzultace s manželem Jany Lukešové Ing. Arch. Zdeňkem Lukešem z ledna roku 2019
  3. ↑ Vědecká rada ÚSTR se zcela rozpadla, první náměstek dostal výpověď. Novinky.cz [online]. Borgis, 2013-04-15. Dostupné online. 
  4. ↑ "Profesor z USA: Nemám pochopení pro český strach z uprchlíků, protože... ". Parlamentní listy. 28. července 2015.
  5. ↑ "Naší volbou je EU nebo Putin, říká přední historik Igor Lukeš". Reflex. 6. dubna 2016.
  6. ↑ LUKEŠ, Igor. Jak ruské tajné služby pomohly ‚dítěti ze školky‘ a ‚naprostému de*ilovi‘ Trumpovi. Lidové noviny. 4. 2. 2018. Dostupné online. 
  7. ↑ GOLDMAN, Adam; SAVAGE, Charlie. Authorities Arrest Analyst Who Contributed to Steele Dossier. NY Times. 4. 10. 2021. Dostupné online. 
  8. ↑ VODIČKA, Milan. Lež, která srážela Trumpa. Russiagate byla vymyšlená, pomáhali i lidé Clintonové. Idnes.cz. 6. 11. 2021. Dostupné online. 
  9. ↑ Stavějme sochy ideálům, ne lidem. Dobro a zlo jsou nekonečným kontinuem, říká historik Igor Lukeš. Český rozhlas [online]. 15. června 2020. Dostupné online. 

Literatura

  • I. Lukeš, Československo mezi Stalinem a Hitlerem. Praha: Prostor 1999, ISBN 80-7260-015-X

Externí odkazy

Média použitá na této stránce