Igor Němec (politik)

RNDr. Igor Němec
Ministr (státní) kontroly ČR
(v rámci federace)
Ve funkci:
20. června 1991 – 30. června 1993
Předseda vládyPetr Pithart
Václav Klaus
PředchůdceBohumil Tichý
Nástupceministerstvo zaniklo
Ministr bez portfeje ČR
Ve funkci:
30. června 1993 – 4. července 1996
Předseda vládyVáclav Klaus
PředchůdceStanislav Bělehrádek
NástupcePavel Bratinka
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
30. srpna 1997 – 19. června 1998
Poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
7. června 1990 – 4. června 1992
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
6. června 1992 – 31. prosince 1992
18. primátor hlavního města Prahy
Ve funkci:
15. července 2002 – 28. listopadu 2002
PředchůdceJan Kasl
NástupcePavel Bém
Zastupitel hlavního města Prahy
Ve funkci:
14. listopadu 1998 – 31. srpna 2005
6. vedoucí Úřadu vlády ČR
Ve funkci:
1. srpna 1993 – 31. října 1996
Předseda vládyVáclav Klaus
PředchůdceJiří Kovář
NástupcePetr Mádle
2. předseda
Úřadu pro ochranu osobních údajů
Ve funkci:
1. září 2005 – 26. srpna 2015
PředchůdceKarel Neuwirt
NástupceIvana Janů
Stranická příslušnost
ČlenstvíOF (1989–1991)
ODS (1991–2005)

Narození6. dubna 1959 (64 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťRenata Němcová
Dětidva synové a dvě dcery
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Igor Němec (* 6. dubna 1959 Praha) je bývalý český pravicový politik ODS, v letech 1991 až 1993 ministr kontroly ČR a v letech 1993 až 1996 ministr bez portfeje ČR a vedoucí Úřadu vlády ČR, v letech 1990 až 1992 poslanec Federálního shromáždění a v letech 1997 až 1998 poslanec Poslanecké sněmovny PČR. V roce 2002 byl během historických povodní krátce i primátor hlavního města Prahy, počátkem 21. století pak prezidentem Šachového svazu ČR. V letech 2005 až 2015 byl předsedou Úřadu pro ochranu osobních údajů, od listopadu 2023 je ředitelem kanceláře generálního ředitele ČT Jana Součka.

Osobní život

Pochází z rodiny, kterou pronásledovala nacistická i komunistická diktatura. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, obor numerická matematika. Do roku 1987 působil jako matematik-analytik na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy, katedra nukleární medicíny. V období let 1987–1990 byl zaměstnancem podniku Meta, který se zabýval výrobou softwaru.[1]

Je ženatý, s manželkou Renatou má čtyři děti.[1]

Politická a veřejná kariéra

Ve volbách roku 1990 zasedl do české části Sněmovny národů Federálního shromáždění (volební obvod Praha) za Občanské fórum. Po rozkladu OF v roce 1991 přešel do poslaneckého klubu Občanské demokratické strany. Ve volbách roku 1992 přešel do Sněmovny lidu (jako lídr kandidátky ODS v Praze). Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[2]

V této době zastával i vládní posty. V letech 1991–1992 byl ministrem státní kontroly české vlády Petra Pitharta.[3][4] V české vládě setrval i v následném období. V roce 1992 zasedl, opět jako ministr kontroly, za ODS do vlády Václava Klause. Na tomto postu setrval do června 1993, kdy bylo toto ministerstvo zrušeno (vznikl z něj Nejvyšší kontrolní úřad) a Němec přešel na post ministra bez portfeje. Zastával funkci ministra-vedoucího Úřadu vlády ČR. Zároveň byl jmenován předsedou Rady vlády pro vědu a výzkum. Ve vládě setrval do konce jejího funkčního období v roce 1996.[5]

V letech 1996 až 1997 byl předsedou Úřadu pro státní informační systém. Krátce se tehdy i vrátil do zákonodárného sboru. Jako náhradník nastoupil v září 1997 do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za ODS a setrval zde do předčasných voleb roku 1998. Byl členem zahraničního výboru Poslanecké sněmovny.

Od roku 1998 byl členem Rady hlavního města Praha zodpovědný za kulturu, tělovýchovu, církve a náboženské společnosti, pro veletrhy a výstavnictví a pro cestovní ruch. V červnu 2002 se stal primátorem hlavního města Prahy (poté, co funkci a ODS opustil dosavadní primátor Jan Kasl). Ve stejném roce zasáhla Prahu ničivá povodeň. Památným se stal jeho výrok z 13. srpna 2002 v 19 hodin (povodňová vlna se tehdy blížila ke svému maximu), kdy prohlásil: „Já bych řekl, že Praha není ohrožena. Situace je, bych řekl, nadmíru výtečná. Všechny orgány pracují, jak mají. … Tak přiteče víc kubíků… To, o kolik stoupne, asi není v tuto chvíli důležité, protože jestli to je o 20, 10 centimetrů… Důležité je, že se ta zatopená plocha rozšiřovat nebude.“[6] V následných podzimních komunálních volbách roku 2002 mandát primátora neobhajoval (kandidátem ODS byl Pavel Bém).[5]

Od srpna 2005 byl předsedou Úřadu na ochranu osobních údajů, navržen ke jmenování Senátem byl 4. srpna 2005;[7] od 1. září 2005, kdy se ujal funkce, vystoupil z ODS a není tak členem žádné politické strany. Po pěti letech byl ve funkci opětovně potvrzen hlasováním Senátu 23. června 2010[5][8] a následně jmenován prezidentem Klausem. Jeho nástupkyní byla v roce 2015 jmenována Ivana Janů, bývalá soudkyně Ústavního soudu.

Je šachistou mistrovské úrovně a počátkem 21. století byl prezidentem Šachového svazu České republiky.

Od listopadu 2023 jej nový generální ředitel ČT Jan Souček jmenoval vedoucím svého sekretariátu.[9] Výběr vyvolal pozornost, protože Němec má vazby na bývalého předsedu a stávajícího místopředsedu Rady ČT Pavla Matochu.[10] Němec dále v minulosti vystoupil na akci protizápadních politiků a aktivistů a v roce 2020 v dezinformačním internetovém rádiu obvinil média včetně České televize, že zbytečně straší pandemií nemoci covid-19, a vymezil se mimo jiné proti EU a NATO. Souček se distancoval od „osobních názorů“ ředitele své kanceláře a prohlásil, že si s ním o jeho výrocích promluví.[11]

Odkazy

Reference

  1. a b Rod Němců nikdy nestál za větrem [online]. igornemec.cz [cit. 2012-08-09]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-08-09]. Dostupné online. 
  3. Vláda Petra Pitharta (29.06.1990-02.07.1992) [online]. Praha: Vláda České republiky, c2009 [cit. 2009-03-25]. Dostupné online. 
  4. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1522. 
  5. a b c Neexistují problémy, pouze příležitosti [online]. igornemec.cz [cit. 2012-08-09]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. VACA, Jan. Exprimátor Němec: Záplavy v roce 2002 dopadly dobře, média to zkreslují. iDNES.cz [online]. 2013-06-06 [cit. 2015-07-23]. Dostupné online. 
  7. Volba předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů (4.8.2005) [online]. Miroslav Škaloud, 2005-08-04 [cit. 2015-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-23. 
  8. Úřad na ochranu osobních údajů povede i nadále Igor Němec. TN.cz [online]. 2010-06-23 [cit. 2015-07-23]. Dostupné online. 
  9. Pražský exprimátor povede kancelář nového šéfa České televize. Seznam Zprávy.cz [online]. [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. 
  10. „Doputoval ke mně životopis.“ Součkovu kancelář v ČT povede exprimátor Němec. Má blízko k radnímu Matochovi. Deník N [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  11. „Jeho názory rozhodně nesdílím.“ Souček chce mluvit s šéfem své kanceláře o jeho výrocích o covidu, EU a „ekoterorismu“. Deník N [online]. [cit. 2023-11-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“